IPR zpracoval celkem pět variant vývoje, z nichž tzv. PROG varianta představuje realistický scénář. Studie však pracuje i s maximálními projekcemi, které vycházejí z hypotetického plného využití volných rozvojových ploch dle stávajícího územního plánu.
Nejkritičtější situace nastane v oblasti školství a sociálních služeb. Pokud město nezasáhne, bude v roce 2050 chybět přes 10 tisíc míst v základních školách, 17 tisíc ve školkách a 12,5 tisíce na středních školách. V oblasti středního školství navíc hraje zásadní roli dojíždění – jen část žáků bude přímo z Prahy, ale město musí zajistit kapacity i pro okolní města. Už nyní je známo, že při současném stavu 56 400 středoškolských míst jich v roce 2050 bude třeba minimálně 69 tisíc.
Z hlediska zdravotnictví hodnotí IPR současný stav jako stabilní. „Současnou úroveň vybavenosti poliklinikami hodnotíme jako uspokojivou (26,1 tis. obyvatel/ poliklinika), mírné zhoršení a posun na omezenou úroveň vybavenosti můžeme očekávat k roku 2050, kdy by měl počet obyvatel připadajících na jednu polikliniku překročit 31 tis. obyvatel,“ uvádí dokument. Kapacity ordinací i dostupnost musí reflektovat jak přibývající počet obyvatel, tak měnící se věkovou strukturu. Počet obyvatel starších 80 let vzroste o 79 %, což bude vyžadovat vyšší kapacity domovů pro seniory, zvláštního režimu i terénních služeb. Stoupne tím i potřeba lékařské péče, zejména praktických lékařů.
Z hlediska rekreace je parků v Praze dostatek, nejvíce chybí drobné parkové plochy v blízkosti domu obyvatel. Dětská hřiště jsou podle studie v Praze dobře dostupnou vybaveností, kterou se daří úspěšně rozšiřovat, ale byť jsou dobře dostupná v modernistickém městě, střed a okraje města mají rezervy.
Součástí prognózy je i koncept tzv. „15minutové Prahy“, který analyzuje dostupnost klíčové infrastruktury v pěší či MHD vzdálenosti. Hodnoceno bylo osm hlavních druhů veřejné vybavenosti – od škol a zdravotnictví přes kulturní a sportovní zařízení až po potravinářské obchody. Výsledky jsou detailně zpracované nejen za městské části, ale i za tzv. bilanční územní celky. Ty umožňují sledovat potřeby menších sídelních celků a plánovat rozvoj tam, kde bude nárůst obyvatel nejvyšší.
Prognóza funguje jako nástroj pro veřejný sektor i developery. Městským částem umožňuje lépe plánovat školky, komunitní centra i zdravotnická zařízení. Developerům ukazuje, kde bude růst poptávka po infrastruktuře, a tím i kde lze očekávat podporu veřejného sektoru při rozvoji. Projekce se opírá o data z Českého statistického úřadu a Územně analytických podkladů (ÚAP), zároveň ale bere v potaz i rozvojové záměry, které městské části samy poskytly.
Zdroje: IPR Praha, LinkedIn
Zdroj úvodní fotografie: IPR Praha
remspace
