Jedním z ústředních témat se stala decentralizace veřejné správy. Tomáš Běhounek, partner a advokát společnosti bnt attorneys in CEE, upozornil, že velká míra autonomie obcí vedla k nefunkčnosti stavebního povolování: „Máme stovky malých stavebních úřadů. Bez legislativního zásahu se jich obce samy nevzdají. Budou se bránit, nebudou se chtít vzdát pravomocí v povolování, územním plánování, ta cesta pojede jen přes to, že jim stát nějakým legislativním opatřením tu dílčí pravomoc sebere.“
Slovo „revoluce“ padalo často – a většinou s určitou dávkou opatrnosti. Petr Hotovec, právník, ekonom a hlavní analytik ve společnosti Soft Vision, připomněl, že pro právníky, investory i developery znamená revoluční změna zásadní riziko: „Pro developery a investory je to synonymum pro nejistotu. Všichni v tom rybníku plaveme, a když se vytváří disrupce, je možné, že někdo zkrachuje, něco skončí.”
Velkou část diskuse věnovali řečníci územnímu plánování. Jan Kasl, architekt a šéf České komory architektů uvedl: „Územní plán hlavního města Prahy musí být jednoduchý, jednoduchá vize města. Povolení by fakt mělo být hotové do měsíce.“ Fungující územní regulace by podle něj měla jasně určit, co se kde smí, a pak už nekomplikovat výstavbu. Architekt Michal Šourek z publika zareagoval, že jde o otázku kvality regulace, která se v parametrech těžko postihuje „V některých zemích, které si dáváme za příklad, je kultura stavění – protože to souvisí s ekonomikou, protože se stavět chce. Kdežto u nás jsou regulační plány nebo územní studie chápané jako ochrana před (nadměrným) stavěním, “ řekl Michal Šourek.
Panelisté se shodli, že slepé přebírání jednotlivých prvků ze zahraničních systémů nefunguje. „Politici se vrací z Dánska nebo Německa, nadšení vytáhnou jeden šuplík z celého systému a řeknou – to tady uděláme. Ale tak, jak se to postupně vytahuje a sestavuje dohromady, tak to nemůže fungovat. Principy jsou jiné. Buďto si musíme zvolit to, že převezmeme, nebo si uděláme vlastní cestu – pro to jsme se rozhodli a kritizujeme to, ale budeme to muset dělat dál, než se to bude lepší,“ vysvětlil Jiří Nouza, ekonom a prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů a viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, přidal konkrétní příklad: „V Dánsku město podává žádost o povolení spolu s investorem a město vysvětluje lidem, že projekt chce. V Praze? Město podepíše smlouvu a druhý den podá žalobu, protože bude v každým případě v pohodě – buď lidem řekne, že vytáhlo peníze z investora a poplácá se na levém rameni, nebo to zablokuje a poplácá se na pravém rameni. To je realita.“
Plánovací smlouvy: naděje nebo zdržení?
Pozitivní obrat v debatě se snažil přinést Martin Fadrný, senior konzultant a právník ve společnosti Frank Bold Advokáti: „Pojďme být ambiciózní vůči našim politikům, neklesejme. Plánovací smlouvy jsou dobrou zprávou.“ Podle něj nový stavební zákon konečně nastavuje rámec pro férovou spolupráci mezi obcemi a investory. Plánovací smlouvy podle něj umožňují „slušnou a férovou infrastrukturu“, zajišťují jasná pravidla a dávají obcím možnost strategicky zvažovat, které projekty chtějí podpořit.
Zkušenost kanceláře Frank Bold Advokáti, kterou Martin Fadrný zastupuje, ukazuje, že obce postupně přistupují k dohodám jako k nástroji rozvoje, nikoliv jen inkasu. „Obce začínají uvažovat o tom, že investora nezpoplatní, ale vyjdou mu vstříc, protože chtějí zahušťovat nebo aktivovat vlastní území,“ doplnil.
Tomáš Běhounek však tuto roli plánovacích smluv kritizoval: „Pokud přicházíte za investorem a říkáte: “nepostavíš, dokud nezaplatíš”, tak to není dohoda. To je vydírání.“ Jako příklad uvedl projekt na Nákladovém nádraží Žižkov, kde podle něj investory roky zdržovalo právě vyjednávání plánovacích smluv. „O kolik se za tu dobu zdražily byty?“ položil řečnickou otázku.
Jan Kasl sice přiznal složitost daného území, zároveň ale dodal, že územní plán i plánovací smlouvy výstavbu nebrzdí. „To území se nemůže vyvíjet jen tak, jak se někdo rozhodne, respektujme závazek městské části ke svým voličům,” dodal. Tomáš Běhounek rovněž upozornil na ztrátu původní ideje plánovacích smluv: „Hlavní argument byl, že to zkrátí čas a přinese úsporu. Obávám se, že v detailech se nám to rozplynulo, protože se z toho stalo politické téma.“
Závěrečné slovo organizátorů
Děkujeme všem aktivním vystupujícím na diskusním brunchi za zajímavou a věcnou debatu. Děkujeme také všem účastníkům a v neposlední řadě také všem partnerům remspace a partnerům akce. Kompletní fotogalerii z konference naleznete na našem webu v galerii.
Hlavními partnery jsou: bnt attorneys in CEE | Czechia, Česká spořitelna a MS architekti.
Partnery jsou: BTR Consulting, ČSOB, Frank Bold Advokáti, J&T REAL ESTATE CZ a Wearrecho.
Venue partner: WorkLounge.
Hlavním mediálním partnerem je: CzechCrunch.
Mediálními partnery jsou: ASB – architektura, stavebnictví, byznys, EARCH.cz a Newstream.cz.
remspace
