Nejrychleji rostoucí ekonomika: Česko na 3. místě evropského žebříčku

Evropská ekonomika po letech stagnace znovu nabírá na růstu – i když velmi nerovnoměrně. Zatímco některé země eurozóny se dál potýkají s pomalým růstem a vysokým zadlužením, jiné začínají zrychlovat. Podle aktuálních údajů za 3. čtvrtletí roku 2025 patří Česká republika mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky Evropské unie s růstem hrubého domácího produktu o 2,7 procenta.

Po slabších letech a vleklém období inflace se česká ekonomika konečně odrazila ode dna. Stabilizace cen, růst reálných mezd a obnovená důvěra domácností pomáhají nejen spotřebě, ale i celkovému výkonu ekonomiky. Silný růst se opírá především o vnitřní poptávku – spotřebu obyvatel a investice – zatímco export zůstává mírně utlumený. Klíčovým rizikem do budoucna zůstává slabý výkon Německa, největšího obchodního partnera Česka, na jehož průmysl jsou české dodavatelské řetězce stále úzce napojeny.

Kromě Česka se v žebříčku rychle rostoucích ekonomik objevuje Španělsko (2,8 %), které si drží stabilní tempo růstu díky silnému turistickému ruchu i rozvíjejícím se technologickým a servisním sektorům. Výrazné oživení vykazuje také Portugalsko (2,4 %) a Švédsko (2,4 %) – obě země těží ze zvýšené domácí spotřeby a růstu reálných mezd.

Litva si udržuje solidní tempo s růstem 1,9 %, i když po velmi silném začátku roku její výkon ve třetím čtvrtletí mírně zpomalil. Místní ekonomiku táhne domácí spotřeba – a s růstem platů roste i důvěra v ekonomiku. Zlepšení hlásí i Nizozemsko (1,6 %), kde ekonomiku táhnou investice do infrastruktury a obrany, a Belgie (1,1 %) s postupně rostoucí spotřebou domácností.

Kromě Česka se ke zrychlení přiblížily i menší ekonomiky regionu – Estonsko po loňském poklesu přechází do růstu na úrovni 0,9 %, a i když stále čelí útlumu investic, pomalu se zvedá díky obnovené spotřebě. Francie sice vykazuje také růst 0,9 %, ale tamní ekonomika dál trpí vysokým zadlužením a politickou nejistotou. Reálné mzdy sice rostou, ale investice i zahraniční obchod zůstávají slabé.

Zcela mimo srovnání s ostatní Evropou stojí Irsko, které ve třetím čtvrtletí vykázalo růst 12,3 procenta. Tento výsledek je však silně zkreslený strukturou irské ekonomiky. Výkon táhnou nadnárodní firmy, které v Irsku sídlí kvůli daňovým výhodám a přesouvají tam svá nehmotná aktiva, patenty a zisky, čímž uměle navyšují HDP. Reálný růst irské ekonomiky očištěný o tyto efekty je mnohem nižší – za loňský rok se pohyboval kolem tří procent.

Celkově evropská ekonomika zůstává v pozvolném oživení, které táhne hlavně domácí spotřeba a růst reálných příjmů obyvatel. Investice i export zatím zůstávají opatrné, ovlivněné geopolitickou situací i vysokým zadlužením řady států. Zatímco jižní Evropa těží z turismu a služeb, střední Evropa – v čele s Českem – těží ze stabilizace inflace a růstu reálných mezd.

Zdroj: e15

remspace

Hlavní partneři

Partneři