Povolovací proces označil za jeden z hlavních důvodů drahého bydlení. „Není to vina developerů a investorů. Cenu platí koncový uživatel – ten, kdo si byt kupuje nebo pronajímá,“ zdůraznil. Stejný problém podle něj brzy zasáhne i kancelářský trh, který se sice „do dvou až tří let zotaví“, ale dnes je brzděn stejnými faktory jako rezidenční výstavba.
Milorad Miško Mišković upozornil, že jen v rámci svého fondu spravují přibližně 660 bytů, přesto si je vědom, že nedostatek projektů je systémový a dlouhodobý. „Díky špatnému povolování a špatnému metropolitnímu plánu máme deficit projektů. Kdybych po 31 letech na trhu nevěděl, kdo kde sedí, k zajímavým projektům bych se vůbec nedostal,“ říká.
Velkou část keynote věnoval projektu, který vzbudil mimořádný zájem – revitalizaci nádraží Vyšehrad. „Je to velmi atypický projekt. Budova chátrá od roku 1960, od roku 1990 má pátého majitele. A my chceme revitalizaci zahájit co nejdříve.“ Současný plán počítá s konverzí na 142 mikrobytů o velikosti 20–25 metrů čtverečních. „Maximálně zachováme stávající nádražní budovu. Ano, bude mít novou funkci, ale genius loci zůstane,“ říká. Projekt vzniká ve spolupráci s architektem Ivo Nahálkem a studiem Archina.
Stavební práce začnou už letos v prosinci tzv. fází 0. „Půjde o mumifikaci objektu a sejmutí dekorativních prvků. Naplno začneme stavět ve druhém čtvrtletí 2026.“ Mikrobyty podle Milorada M. Miškoviće nejsou trend ani výstřelek, ale logická reakce na situaci. „Dostaly se sem ze západu o pět až deset let dříve, jako důsledek deficitu bytového fondu a vysokých cen. Je to kompromis.“
Právě mikrobyty budou pro jeho fond i strategickým směřováním. „Zakládáme fond, který bude developovat jen mikrobyty v hlavním městě. Naším cílem je nakoupit projekty do tří let, do pěti let vytvořit portfolio dvou až dvou a půl tisíce jednotek. Pak fond prodáme.“ Na závěr vyzval město, aby investovalo do prostředí, které samo spravuje. „To, co my zaplatíme na daních, by město mělo reinvestovat, aby se mohlo rychle stavět a lidé tu mohli dobře žít.“
„Je mi líto, že se tu nedělá provokativnější, zajímavější architektura. Jsme strašně konzervativní. Sem tam se postaví Masaryčka nebo Tančící dům, ale to nestačí.“ Pro Vyšehrad má ale jasno: chce, aby projekt byl moderní, a přitom respektoval historii místa. „Chceme stavět objekty, které po nás zanechají stopu – architektonicky i urbanisticky.“
