Podle vedení města má nová regulace přinést větší předvídatelnost a omezit konflikty, které v Praze výškové stavby dlouhodobě provázejí. Současný územní plán z roku 1999 totiž výšku budov přímo neurčuje a debata se tak často otevírá až v navazujících stupních povolování. Právě to podle náměstka primátora Petra Hlaváčka vede k opakovaným sporům, v nichž se odborné argumenty snadno proměňují v kulturní střet.
Hlavním kritériem při výběru lokalit byla ochrana pražských panoramat a také omezení vyplývající z blízkosti letišť. Výšková regulace má být v plánu zanesena prostřednictvím sítě čtverců o straně sto metrů, které pokryjí celé území města a určí rozmezí přípustné výšky zástavby. „Předpokládáme, že stavebníci spíše budou preferovat tu horní hranici,” uvedl Zdeněk Völfl, poradce náměstka. Systémovým limitem se má stát hranice sto metrů, kterou bez změny plánu nebude možné překročit.
Zdroj: Central Group
Největší potenciál pro výškové stavby podle autorů regulace leží na jihovýchodě Prahy. Stometrové budovy plán připouští na Roztylech a Chodově, ale také u vlakové zastávky Eden, u metra Českomoravská a v Nových Butovicích. Právě tam už se připravuje i projekt výrazně vyšší budovy od společnosti Trigema, která má mít i s uměleckým prvkem od Davida Černého výšku 135 metrů. Podle Petra Hlaváčka by tento projekt mohl vzniknout i v případě, že překročí nový limit, i kdyby Trigema nestihla získat povolení do platnosti nového územního plánu.
Další lokality dostanou nižší výškové stropy. Osmdesátimetrové stavby budou možné například na Nových Dvorech, Budějovické, Brumlovce nebo v místě bývalého Telecomu na Žižkově, kde Central Group plánuje věž podle návrhu Evy Jiřičné. Do sedmdesáti metrů se pak má stavět na Opatově, Pelc-Tyrolce, Kolbenově nebo u metra Nádraží Holešovice. Zvláštní pozornost dál budí Pankrác, kde už dnes stojí nejvyšší, stometrové pražské budovy. Nový plán tam po dohodě s památkáři nastavuje maximální výšku mezi 60 a 70 metry.
Otázka výškových staveb přitom v Praze zůstává citlivým tématem i kvůli ochraně historického centra. Debaty o pankráckých věžích v minulosti nevedly jen občanské iniciativy a památkáři, ale zabýval se jimi také výbor UNESCO. Historické centrum Prahy je na seznamu světového dědictví zapsáno od roku 1992 a město tak musí při jakémkoli zásahu do panoramatu postupovat obezřetně.
Vedení města zároveň zdůrazňuje, že budoucnost pražské bytové výstavby nestojí na mrakodrapech. „Podstatné nejsou výškové stavby, ale jaká je průměrná zástavba a jestli vytváříme město krátkých vzdáleností ve střední výškové zástavbě,” dodal k tomu Zdeněk Völfl. Upozorňuje, že více než polovina staveb v Praze je pouze dvoupatrová, což je z hlediska efektivního využití města nedostatečné. Nový plán proto počítá s tím, že 60 procent nových zastavitelných ploch bude určeno pro zástavbu se čtyřmi a více podlažími.
Po schválení dokumentu chce Petr Hlaváček otevřít ještě další debatu: u budov vyšších než zhruba 40 metrů by podle něj investoři měli povinně vypisovat architektonické soutěže. Takový postup umožnil nový stavební zákon a inspiraci nachází Praha například v Kodani.
Zdroj: ČTK
Zdroj úvodní vizualizace: Trigema
remspace
