Ekonom Michal Skořepa z České spořitelny upozornil, že výhled do roku 2050 je nutně omezený tím, co dnes víme. „Za rok budou na scéně zase úplně noví hráči a jiné trendy,“ připomněl. Přesto je podle něj jedna věc dlouhodobě zřejmá: „Problém číslo jedna v tomto i dlouhodobém horizontu je penzijní reforma, demografické trendy a stárnutí populace.“
Nejde jen o stárnutí, ale i o strukturální proměnu domácností. „Jednotek domácností je víc. Z hlediska bydlení potřebujete víc bytů,“ dodal. Demografická změna se tak bezprostředně promítá do tlaku na rezidenční trh i sociální služby. Starosta MČ Praha 12 Vojtěch Kos rozvedl: „Problém není v tom, jestli populace stárne či žije déle. Problém je v nízké porodnosti.“ Otevřel otázku, zda je důsledkem změny životního stylu, nebo především vysokých nákladů jak na bydlení, tak na založení rodiny.
Zdravotnictví – tikající bomba
Stárnutí populace má zásadní dopady na zdravotní a sociální systém. Šimon Toman, prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb, varoval před personální krizí: „Personální nouzi ve zdravotnictví umělá inteligence nevyřeší.“ Celkový požadavek na pracovní sílu dramaticky poroste.
„Je to tikající bomba ve zdravotnictví,“ řekl a upozornil i na možné dopady odchodu zahraničních pracovníků po skončení války na Ukrajině. „V oblasti zdravotnictví a sociálních služeb je hegemon stát, je to vysoce regulovaná oblast, tak se musí apelovat na stát.” Řešením má být kombinace legislativních změn a otevřenější přístup k zahraničním pracovníkům. Asociace proto prosazuje úpravu kompetencí méně kvalifikovaných pracovníků a efektivnější systém vzdělávání i přístup zahraničních pracovníků na český trh.
Martin Fojtík, CEO Property Fund for Living SICAV, který se podílí na výstavbě Alzheimer center po celé republice, připustil, že digitalizace a automatizace mohou část problému zmírnit. „Všechno se automatizuje, i v našich zařízeních. Stupňuje se to do péče o pacienty, menší nároky na množství zdravotnického personálu,“ uvedl. Současně ale přiznal, že bez zahraničních pracovníků se sektor zatím neobejde.
Bezpečnost a veřejné finance
Vedle demografie rezonovalo téma bezpečnosti a obrany. Michal Skořepa připomněl, že „svět se bohužel změnil“ a obrana znamená „spoustu investic, spoustu veřejných peněz, které by mohly jít jinam“. Martin Kupka, předseda ODS a bývalý ministr dopravy, považuje investice do bezpečnosti za stěžejní: „Dál snižovat schodek a investovat do bezpečnosti a obrany, protože to je společný evropský závazek.“ Zdravé veřejné finance podle něj představují základní předpoklad pro stabilitu i dlouhodobé investice.
Panelisté se dotkli i tématu Green Dealu a energetické transformace. Michal Skořepa upozornil, že evropská shoda se oslabuje a jednotlivé státy začínají své závazky přehodnocovat. Clément Duclos Čapek, Deputy CEO Linkcity Czech Republic, nicméně zdůraznil, že „…naše konkurenceschopnost může být v tom, co ostatní země zanedbávají – zelenější infrastruktury a energie.“ Zároveň upozornil na potřebu snižovat závislost na zdrojích, „které nejsou v našich rukou“.
Investice číslo jedna: školství
Na otázku, co má Česká republika udělat už dnes, aby byla v roce 2050 konkurenceschopná, odpověděl Michal Skořepa jednoznačně: „Investice číslo jedna je investice do školství.“ Podle něj je klíčové zvýšit platy učitelů: „Když učitelé nebudou brát víc peněz, ten obor nebude lákat lidi správného typu.“ Varoval před tím, že bez kvalitního vzdělávání budou ze škol odcházet lidé nepřipravení na budoucí výzvy.
Clément Čapek s tímto důrazem souhlasil a doplnil potřebu investic do dopravní a energetické infrastruktury. Martin Kupka zdůraznil potenciál brownfieldů v okolí klíčových dopravních uzlů – například v oblasti Smíchova nebo Bubnů – kde lze budovat nové městské čtvrti napojené na moderní dopravu. „Víme z analýz ze zahraničí, že pokud zvládnete dopravu, soustředí se do těch míst kapitál,“ uvedl. Rozvoj vysokorychlostních tratí podle něj může „psychologicky zkrátit vzdálenosti“ a přinést ekonomický impuls regionům.
Praha vs. regiony
„To, co prožíváme dnes v Praze, je úplně jiné než to, co se řeší v regionech,“ řekl Martin Fojtík. V mnoha městech podle něj chybí ekonomická motivace ke stavbě. Problémem je i nedostatečné dopravní napojení: „I kdybych chtěl v tom regionu bydlet, nemám kde si na tu nemovitost vydělat, protože práci nemám v dojezdové vzdálenosti.“
Navzdory obavám zazněly i optimističtější tóny. Podle Martina Kupky má Česká republika unikátní mix životních podmínek a bezpečí, který přitahuje lidi zpět ze zahraničí. Šimon Toman doplnil, že „kvalita zdravotní péče je tu na velmi vysoké úrovni“ a že si jí lidé váží, i když bude vyžadovat další finanční zdroje.
