Podle komory návrh tzv. 13. novely nového stavebního zákona neprošel standardním legislativním procesem, nevznikal za účasti odborné veřejnosti a v řadě bodů jde proti ochraně veřejných zájmů i spotřebitelů. Kritické stanovisko sdílí také Česká komora architektů. Obě komory upozorňují, že tak rozsáhlá změna byla předložena jako poslanecký návrh, tedy mimo řádné připomínkové řízení. Podle nich tím odpadla možnost včas odhalit aplikační, výkladové i systémové chyby.
Předseda ČKAIT Robert Špalek k tomu uvádí: „Návrh nereflektuje žádné připomínky, které jsme jako zástupci dotčených profesí a stavební praxe vznesli. Nebylo nám umožněno, abychom se na této novele v rozsahu úplně nového zákona jakkoliv podíleli a mohli ji připomínkovat před projednáním v Poslanecké sněmovně.“
ČKAIT mluví o dvanácti zásadních problémech návrhu. Mezi nejvážnější řadí oslabování závazných požadavků na výstavbu, možnost upřednostnit ekonomické důvody před technickými, hygienickými nebo bezpečnostními standardy a také snížení ochrany vlastníků a budoucích uživatelů staveb. Komora kritizuje i to, že novela podle jejího výkladu v některých případech připouští slabší kontrolu dokončených staveb, problematicky upravuje kolaudaci a rozvolňuje pravidla územního plánování i požadavky na vystavěné prostředí. Podle ČKAIT tak může místo zjednodušení přinést další vršení problémů ve stavebním právu.
Jedním z nejostřeji kritizovaných bodů je návrh, aby jednoduché stavby pro bydlení a individuální rekreaci mohly projektovat i neautorizované osoby. Podle profesních komor by tím zmizela zákonem garantovaná minimální úroveň odbornosti u staveb, které mají přímý dopad na bezpečnost i kvalitu života. Komory připomínají, že autorizované osoby musí mít vzdělání, praxi, složenou zkoušku i pojištění profesní odpovědnosti, zatímco navrhovaná úprava tento rámec u části staveb oslabuje.
Významná část kritiky míří i na ustanovení, která mají podpořit takzvané hromadné bydlení. ČKAIT nesouhlasí s tím, že hlavním kritériem zvýhodnění má být podlahová plocha stavby. „Bydlení by mohlo být považováno za veřejně prospěšné bez ohledu na minimální velikost souboru, neboť problematika nedostatku bytů se týká také menších měst. V každém případě musí být požadována základní kvalita i cenová dostupnost,“ specifikuje jeden z problémů Renata Zdařilová, členka představenstva ČKAIT a autorizovaná inženýrka v oborech městské inženýrství a pozemní stavby.
ČKAIT upozorňuje také na návrhy, které relativizují požadavky na odstupy staveb nebo připouštějí pozemky bez přístupu po komunikaci. Podle Josefa Filipa z představenstva komory tím vznikají zcela praktické otázky: jak bude možné stavbu postavit, užívat nebo zajistit zásah hasičů. Komora současně kritizuje nejasná pravidla pro projektovou dokumentaci i dokumentaci skutečného provedení stavby. Výsledkem má být další růst právní nejistoty.
Podle prvního místopředsedy Petra Dospivy se naplnily negativní scénáře, před nimiž komora varovala už dříve: ubývá žádostí o stavební povolení, řízení se prodlužují a z oboru odcházejí profesionálové i úředníci stavebních úřadů. Petr Dospiva tvrdí, že přijetí tisku 67 v navržené podobě může způsobit „mnohem větší potíže než nepovedená digitalizace“.
Zdroj: TZ ČKA a ČKAIT, TZ ČKAIT
remspace
