KAM stojí za novým územním plánem Brna. Jaké priority jste si při jeho tvorbě stanovili a co považujete za klíčové?
Naším cílem bylo dát Brnu moderní, čitelná a vymahatelná pravidla pro udržitelný rozvoj: město krátkých vzdáleností, podpora dostupného bydlení v dobře obsloužených lokalitách, obnova brownfieldů místo zabírání volné krajiny, ochrana zeleně a veřejných prostranství a důraz na modro-zelená řešení a udržitelnou dopravu (pěší, cyklo, MHD).
Nový plán rozlišuje stabilizované plochy (ochrana hodnot) a plochy změn (přestavby a rozvoj) a pracuje s konkrétními rozvojovými lokalitami — celkem jich je 328.
Praha i Brno čelí obdobným výzvám – dostupnost bydlení, doprava, klimatická adaptace. V čem se ale liší přístup Brna oproti hlavnímu městu?
Rozdíl je hlavně v načasování a stavu dokumentace. Brno má nový územní plán účinný od 31. 1. 2025, takže se podle něj už rozhoduje. Praha svůj Metropolitní plán ještě dokončuje: na podzim 2025 proběhnou opakovaná veřejná projednání a podle harmonogramu míří ke schvalování zhruba o rok později. Prakticky to znamená, že Brno může priority (bydlení, transformace území, modro-zelená infrastruktura) už rovnou promítat do povolování a investic, zatímco Praha ladí finální znění pravidel.
Jak vnímáte instituci IPR Praha a její vliv na podobu hlavního města? Je v něčem její postavení odlišné od KAMu?
IPR Praha je městská příspěvková organizace, hlavní koncepční pracoviště Prahy pro architekturu, urbanismus a rozvoj — včetně správy klíčových dat, map a veřejné komunikace (CAMP). V tom je IPR naším „sesterským“ protějškem; odlišnosti plynou spíš z měřítka a kompetenční šíře Prahy než z podstaty role. KAM v Brně plní obdobnou funkci (zpracování územního plánu, architektonické soutěže, studie, komunikace). IPR je oproti našemu KAMu pětinásobně větší, byl založen o několik let dříve, tudíž má ve většině témat před Brnem náskok. Je v dobrém slova smyslu vzorem všem KAMům v republice.
Brno je často považováno za „laboratoř“ městského plánování v Česku. V čem podle Vás spočívá Vaše výhoda?
Ve schopnosti rychle propojovat profese (urbanismus, doprava, krajina, voda, právo, data) pod jednou střechou a testovat řešení v měřítku, které umožňuje relativně svižné ověření v praxi — od soutěží přes studie až po standardy veřejných prostranství či adaptační opatření.
Jakou roli hrají v přípravě územního plánu městské části nebo další aktéři, jako jsou developeři nebo občanská sdružení?
Tento proces vnímáme jako vícehlasý: samospráva města i městských částí, státní správa, zpracovatelé, vlastníci a developeři, aktivní veřejnost a spolky — všichni vstupují do projednání. Veřejnost podává připomínky, vybrané subjekty i námitky, pořizovatel je vypořádává s určeným zastupitelem. Díky tomu se plán opírá o širokou participaci a transparentní proces.
KAM je výrazně aktivní v popularizaci plánování – pořádáte výstavy, publikace, videa. Jakou roli v tom hraje komunikace s veřejností?
Zásadní. Složitá témata (pravidla výstavby, doprava, krajina) převádíme do srozumitelných formátů a dáváme lidem možnost včas se zapojit — on-line i fyzicky. Dlouhodobě to zvyšuje důvěru, snižuje konflikty v území a urychluje realizaci dobrých projektů.
Praha je o řád větší a složitější organismus než Brno. Co se dá ale i od takového města naučit? Sledujete vývoj Metropolitního plánu?
Určitě sledujeme. Oceňujeme sílu pražských datových nástrojů a práci s veřejností (CAMP, on-line připomínkování přes Portál Pražana). Metropolitní plán sledujeme – letos na podzim budou opakovaná veřejná projednání a i zkušenosti z nich nám pomůžou zlepšovat brněnskou praxi.
Jak územní plán přistupuje k otázce transformace brownfieldů a nevyužitých území?
Systematicky – vymezuje plochy přestaveb a rozvojové lokality, kde je transformace žádaná a podporovaná (typicky právě brownfieldy). Současně chrání stabilizované plochy a zeleň. Tím směřuje rozvoj „dovnitř“ města, blíž infrastruktuře a službám, což šetří krajinu i veřejné rozpočty.
V Brně je 104 brownfieldů – různě velké tovární či vojenské areály nebo bývalá zemědělská družstva –pro které se i díky novému územnímu plánu najde nové využití.
remspace
