Bytová výstavba musí být veřejný zájem, jinak se nepohneme z místa, říká Tomáš Běhounek

„Pokud chceme dostupné bydlení, musíme výstavbu bytů postavit na roveň veřejného zájmu, říká právník Tomáš Běhounek z bnt attorneys in CEE. Proces povolování je příliš pomalý, složitý a plný překážek. Obce často brzdí záměry, které přitom samy definovaly v územních plánech. Bez odvahy a systémových změn se podle něj nic nezmění.

Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko – podařilo se?

Nepodařilo. Myslím si, že povolování staveb, pokud se zaměříme na tuto část stavebního zákona, by mělo projít větší revolucí. Protože politici dnes mluví o dostupném bydlení – tak to adresují v politických kampaních celostátní politici nám, občanům – ale adresovat by to měli obecním radám a zastupitelům, protože příčina nedostupnosti bydlení není nikdo jiný, než obecní politici, kteří nepracují na tom, aby se rychle stavělo.

Máme studii, která se k otázce dostupnosti bydlení v této věci vyjadřuje také ve smyslu zjednodušení územních plánů, vedení zastavovacích plánů atp. My chceme dosáhnout cíle zrychlené výstavby, nebo zrychleného povolování. Zrychlené výstavbě musí předcházet zrychlené povolování. A pokud počet účastníků bude pořád stejný a pokud bude ten proces stále identický, tak toho nikdy nedosáhneme.

Výstavba bytů by se měla identifikovat jako veřejný zájem, takže pokud řeknu, že chci na všech městských brownfieldech povolit výstavbu bytů a je to ve veřejném zájmu, tak můžu udělat bypass povolování záměru, a můžu říct: tady můžete postavit, co chcete, pokud to bude pro bydlení. Jakmile udělám takovýhle krok, tak dosáhnu zrychlení výstavby.

Jaká je největší překážka v povolování?

Povolování je jednoduchá technicistní věc. Když budeme trochu pozitivní, tak nový stavební zákon přinesl povolení záměru, to je určitě pozitivní. Nám se ve starém stavebním zákoně různými odbočkami roztříštilo povolování záměrů, zpátky se to dalo na jednu kolej. Z diskuze mezi architekty jsem pochopil, že stavební úřady pořád nedospěly k jednotnému závěru o tom, jaký standard dokumentace je třeba k povolení záměru, ale to chápu, že je proces, který nutně bude nějakou dobu trvat, než někdo k tomu vydá nějakou metodiku a někdo další se tou metodikou bude řídit.

Pokud chceme ty záměry povolovat, a určitě budeme chtít nějaké záměry povolovat, tak nový stavební zákon přináší v tomto směru zjednodušení ve množství těch procesů a toho, jak na sebe historicky navazovaly. Na druhou stranu – co neodstranil a co je hlavní překážkou v povolování, je proces, který v zákoně není popsaný. To je proces toho vyjednávání, ať už s politickou reprezentací obce, nebo s dotčenými orgány, hájícími veřejný zájem. V době do podání žádosti o vydání povolení záměru probíhá období, které není regulované, v zákoně není vůbec popsané, ale je to to, které nejvíce zdržuje.

Po třiceti letech si investoři a developeři zvykli, že ve vztahu k veřejnosti a obhájení si záměru, v participaci nastal posun. Staví se velká území, kde developer nepřeválcuje účastníky, ale probíhá dohoda. Ten problém, podle mého, spočívá v tom, že máte zřízené komise v obcích, které výstavbu schválí – ale ne předtím, než investor podepíše plánovací smlouvu, za kterou zaplatí.

A v podstatě tam máte období, ve kterém máte obrovskou nejistotu, jestli s tím projektem projdete, nebo ne. Z mého pohledu je potřeba institucionalizovat nebo odstranit tento proces. Zjednodušeně řečeno zakázat jakékoliv předjednávání, zakázat, aby obce měly právo vyhrazovat, co má na tom území stát. Přeci mají územně plánovací dokumentaci, ve které se jejich političtí předchůdci vyjádřili, co tam má stát. Mají nástroj regulačního plánu nebo nástroje územních studií. Pokud chtějí říct, co v tom území má byt, ať si vytvoří územní studii a v té to popíšou.

Poté vznikají různá memoranda, kdy se hlavní město Praha vyjadřuje k výstavbě, městská část se vyjadřuje, schvaluje se na radě, na zastupitelstvu, pak to prochází komisí – tohle já bych byl rád, kdyby stát označil za nelegální proces, který není v souladu s povolováním staveb, protože ve stavebním zákoně není.

Ale pokud to zregulujeme do té míry, že řekneme, že tady je nějaký správní poplatek, který se určitým způsobem počítá, odstraníme poplatek z plánovacích smluv, pokud stanovíme větší detail v podobě zastavovacího plánu, zastavovací studie, územní studie, tak se vyhneme diskuzím, že zrovna ten politik, který tam je, a má představu, že se tady nebude stavět, nebo se bude stavět černé místo bílého, tak ten jeho hlas prostě nebude slyšet.

remspace

Hlavní partneři

Partneři