Marie Zezůlková z BVV Living Lab připomněla, že strategické směřování města má hlubší kořeny: „Na silných stránkách, které jsme si vytyčili před dvaceti lety při první strategii, stavíme dodnes – například množství vysokoškolských studentů.“ Zároveň však zdůraznila, že Brno se nemůže poměřovat s Prahou, ale spíše s evropskými půlmilionovými metropolemi. „Moderní základnu města musí tvořit dopravní a technická infrastruktura. Tam si myslím, že se pořád má co zlepšovat,“ dodala s tím, že zlom může přinést nové nádraží a další velké infrastrukturní projekty.
Podle náměstka primátorky města Brna Filipa Chvátala je budoucnost města neoddělitelná od tématu klimatu a emisí: „Stanovili jsme si cíle na snížení CO₂, nejen skrze motivaci firem, ale i domácností – třeba formou zelených střech.“ Připomněl také připravovaný projekt družstevního bydlení na Kamenném vrchu a další městské investice včetně multifunkční arény nebo protipovodňových opatření.
Vrchní ředitel sekce ochrany klimatu z MŽP Miloslav Keltner podtrhl důležitost dekarbonizace z ekonomického hlediska: „Přinese to mimojiné konkurenceschopnost. Potřebujeme si vydělat na dekarbonizaci – a paradoxně dekarbonizace je jedna z těch cest.“ Upozornil přitom na vysoké náklady renovací: „Budovy staré dvacet, pětadvacet let dnes už neodpovídají rozumnému standardu. Aby splňovaly nové parametry, musíte je od základu předělat. A to se ekonomicky nemusí vyplatit.“
Klimatická politika vs. realita developmentu
Právě nákladnost nových standardů byla tématem příspěvků výkonného ředitele Martina Kodeše z J&T Real Estate. „V Brně jsme dvanáct let a do dneška jsme nekopli. Je tu obrovské území, kde by mohla vzniknout tisícovka bytů,“ uvedl. Kriticky se vyjádřil i k legislativnímu prostředí: „Zdržují nás dva problémy: nesmyslný stavební zákon (je delší a nefunkční) a nesmyslná regulace.“
Martin Kodeš zároveň zpochybnil dosažitelnost uhlíkové neutrality u běžných bytových domů: „Čím budeme zelenější, tím budeme dražší. Je otázka, co jsme schopni zaplatit.“ Podle něj kupující neřeší, zda je projekt ESG-kompatibilní: „Kupující se na to, jak je to udržitelné, neptají,” dodal.
Na téma ESG navázala Natálie Marková z Ministerstva průmyslu a obchodu: „Název ‚bezemisní budova‘ musíme vnímat jako politickou catchphrase. V reálu to znamená zhruba 10% zpřísnění oproti dnešnímu standardu.“ Podle ní se však tlak na udržitelnost přesune ze státní legislativy na banky: „Sledujeme svazování ESG reportingem. Banky budou ve svých portfoliích preferovat projekty, které splňují určitou energetickou třídu.“
Martin Příborský, zastupitel Komise Rady města Brna pro chytré a otevřené město, připomněl, že i přes snahu města jsou zásadní překážky mimo jeho dosah: „Město může těžko měnit státní a evropské regulace. Snažíme se ale dělat, co můžeme – například jsme přijali nové předpisy nebo zřídili centrální úřad.“ Upozornil ale i na problémy v bytovém fondu: „Máme řadu obecních bytů, které jsou prázdné a nejdou rekonstruovat, protože s obecním nájmem se to prostě nevyplatí.“
Důležitost podpory podnikatelského prostředí pak zmínil jako klíčovou součást strategie města: „To, co já řeším nejvíc, je strategie města po ekonomické stránce – podpora podnikání ve městě je naprosto zásadní.“
V závěru zazněl apel na kontinuitu a odvahu k dlouhodobému plánování. „Smysl strategie je, aby tu byla kontinuita – aby ti, co přijdou po volbách, na nás navazovali,“ uzavřel Martin Příborský. Marie Zezůlková pak celou debatu uzavřela důležitým kontextem: „Každé město je udržitelné, jen pokud je konkurenceschopné.“ A právě to se zdá být největší výzvou nejen pro Brno, ale i další evropská města, která hledají rovnováhu mezi klimatickou politikou a dostupností bydlení.
