Developerská skupina CTP Group, která se specializuje na stavbu průmyslových a skladových nemovitostí a působí převážně na českém trhu, chce vstoupit v následujících týdnech na burzu cenných papírů v Amsterdamu. Hrubý výnos prodeje 15 % akcií firmy by měl dosáhnout zhruba 900 mil. eur (23,5 mld. Kč).

“Celosvětově jsou výhledy logistických nemovitostí velmi atraktivní. Současná situace urychlila několik faktorů, mezi nimi například masivní růst e-commerce, který vede k dlouhodobé skokové změně poptávky po logistických službách a prostorech,” uvedl generální ředitel CTP Remon Vos, dosud jediný akcionář společnosti.

ČTK

Poslanci ve středu rozhodli, že základem pro další projednávání návrhu nového stavebního zákona už nebude původní materiál ministerstva pro místní rozvoj. Místo něj se stane podkladem komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru, který počítá s převodem všech stavebních úřadů pod stát. K tomuto návrhu budou moci poslanci nyní směřovat své pozměňovací návrhy. Řada opozičních poslanců ale verzi hospodářského výboru kritizuje a odmítá. Skupina poslanců v čele s Martinem Kupkou (ODS) připravila alternativní komplexní pozměňovací návrh, který část úřadů pod obcemi zachovává, podobně jako je to u dnes.

Ve Sněmovně se už objevily dvě desítky pozměňovacích návrhů. Poslanci proto včera přerušili projednávání předlohy zákona do konce března, aby měli čas na přípravu.

ČTK

Sněmovna by právě dnes měla projednávat ve druhém čtení nový stavební zákon, od kterého si mnozí slibují výrazné zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Ale zdaleka nikoli všichni – názory jednotlivých oborových svazů nebo úřadů na jeho navrhovanou podobu se velmi různí.

Zřejmě největší spory jsou kolem pozměňovacího poslaneckého návrhu, který počítá s modelem čisté státní stavební správy, kdy by všechny stavební úřady i s úředníky přešly pod stát. Na vrcholu nové soustavy úřadů státní stavební správy by byl Nejvyšší stavební úřad. Podřízené mu mají být krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad. Proti tomuto systému se velmi razantně postavil Svaz měst a obcí (SMO). “Odmítáme tento chaotický a nepřehledný způsob přípravy zákona, který zásadně ovlivní stavební činnost v celé republice. Takový zákon je nutno projednávat ve standardním legislativním procesu a najít shodu nejen napříč politickým spektrem, ale i mezi dalšími aktéry od stavebníků až po územně samostatné celky,” uvedl předseda SMO František Lukl.

Podle Hospodářské komory ČR nemůže být tak zásadní zákon zneužíván pro politikaření a individuální zájmy politiků. “Česká republika potřebuje nový a kvalitní stavební zákon co nejdříve. Nehledě na to, že s novou politickou reprezentací hrozí návrat celé rekodifikace na začátek,” uvedla tajemnice Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Lenka Janáková.

Naopak ministerstvo kultury sdělilo, že aktuální podoba stavebního zákona je pro něj neakceptovatelná. Podle mluvčí úřadu Michaely Lagronové ho ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) ani jeho straničtí kolegové nepodpoří. “Současné projednávání stavebního zákona totiž zcela mění podstatu návrhu. Zatímco původní návrh předložený MMR představoval přes všechny opodstatněné výhrady kompromisní řešení s ostatními resorty a dalšími dotčenými subjekty, současný vývoj je primárně určován komplexním pozměňovacím návrhem, který mnoho z dosažených dohod neguje,” doplnila M. Lagronová.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák považuje přerušení projednávání stavebního zákona a přesunutí do dalšího volebního období za nezodpovědné a nemožné a pro co nejrychlejší přijetí zákona je také Asociace developerů. „Kdy jindy, než právě nyní, na prahu zásadní hospodářské krize, přijmout legislativu, která může rozhodnout o úspěchu či neúspěchu národní ekonomiky? Nabobtnalá byrokracie, nekonečná napadání, odvolávání a soudy. Úřady, které nejsou náležitě vybavené. Normy pro normy, nikoli pro kvalitu výstavby. Zmatek, chaos. To vše přináší pomalou a drahou výstavbu,” uvedl ředitel asociace Tomáš Kadeřábek. Změnu legislativy považuje za nutnou také prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Jak uvedl, vzhledem k tomu, že v současné době není zřejmé, který z pozměňovacích návrhů projde, je těžké podobu zákona hodnotit.

Výhrady k zákonu má Česká komora autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě (ČKAIT). “Dlouhodobě usilujeme o to, aby se sjednotily předpisy pro celé území ČR. Byli jsme ubezpečováni o tom, že připravovaná novela sjednocení přinese. Výsledkem však je, že nejen Praha, ale i Brno a Ostrava budou mít své vlastní stavební předpisy. Nevím, proč by měl mít obyvatel sídliště v Trutnově jiné potřeby na oslunění než ten na Proseku,” sdělil předseda komory Robert Špalek. Proti navrhované podobě zákona se vyjádřila také Česká komora architektů. Podle předsedy komory Jana Kasla je naprosto neakceptovatelná sankce autorizovaných osob ze strany stavebních úřadů. “Tu by bylo možné udělit v podstatě za cokoli, například odevzdání neúplné projektové dokumentace. Přitom projekt do Portálu stavebníka bude podávat investor, občas se projektant o tom ani nedozví,” dodal architekt Kasl.

ČTK

Objem realitních investic v Česku loni meziročně klesl o 11 % na 2,7 mld. eur (70,7 mld. Kč) a oproti průměru za posledních pět let byl nižší o 13 %. Podíl zahraničních investorů byl podle statistik poradenské společnosti Savills zhruba tři čtvrtiny, v roce 2019 to bylo 64 %. Největším loňským obchodem byla akvizice bytového portfolia Residomo švédským investorem Heimstaden za 1,3 mld. eur (34 mld. Kč).

V Praze klesl objem realitních investic meziročně zhruba o dvě třetiny na 859 mil.  eur (22,5 mld. Kč). V porovnání s průměrem za posledních pět let tak byl nižší o 57 %.”Aktivita investorů byla v roce 2020 utlumena, k dispozici však zůstává významný objem kapitálu připraveného pro realitní transakce. Očekáváme, že první polovina letošního roku bude proto z hlediska investic aktivní, což bude podpořeno neustávajícím zájmem investorů. Prodávající navíc povzbudí relativně vysoké ceny realizovaných transakcí, navzdory pokračující pandemické situaci,” uvedl investiční analytik Savills ČR a SR Vojtěch Wolf.

ČTK

Architektura zdraví

Irena Hradecká

Od první třetiny 20. století nebyl vztah mezi architekturou a zdravím dotazován častěji než v posledním roce. Řada architektů a teoretiků reagovala na pandemický šok přednesením nejrůznějších úvah, jak tato zkušenost ovlivní podobu měst nebo dispozic interiérů, jaká témata se v navrhování dostanou do popředí a kterým je naopak odzvoněno. Hojně diskutovanou se pochopitelně stala otázka velkoprostorových kanceláří (nenáviděných i bez pandemie), méně se již mluvilo a psalo o klíčových stavbách – nemocnicích.

Na mnoha případech se ukázalo, že je výrazně efektivnější vybudovat oddělení pro pacienty s onemocněním covid-19 takřka na zelené louce než se snažit těmto náhlým a specifickým potřebám přizpůsobit infrastrukturu stávajících zdravotnických zařízení. Proč? První odpověď je ta, že ve světě, v němž se díky antibiotikům, očkování a mnoha dalším prostředkům lékařské péče posunul význam „předčasného úmrtí“ asi o třicet let, se s jakýmkoli eruptivním nárůstem nemocných přestalo počítat. Nemocnice jsou kapacitně koncipovány v limitech plného využití podle dlouhodobých statistik, čemuž lze sotva co vytknout. Druhá odpověď už vůči architektům tak příznivá není: drtivá většina staveb pro zdravotnictví postrádá jakoukoli flexibilitu, což byl problém silně patrný již dlouho před pandemií.

Cílem tohoto čísla rozhodně není predikovat ani předestírat zaručené návody. Je spíš širokoúhlým pohledem na hledání dialogu mezi architekturou a člověkem ztrácejícím své elementární tělesné bezpečí i zkoumáním architektonického narativu nemoci v průběhu nedávné historie. Sotva se dá dnes vyhovět Vitruviovu naléhání, aby měl každý architekt medicínské vzdělání. Ale do jisté míry ho může zastoupit odpovědnost a rozvaha plynoucí ze základní společné zásady: Primum non nocere!

ERA 21

Společnost VGP, developer logistických a industriálních nemovitostí, který má v portfoliu 77 parků po celé Evropě a z toho 14 v České republice, navzdory pandemii covidu-19 dosáhla společnost rekordního čistého zisku ve výši 370,9 mil.  eur, což představuje meziroční nárůst o 80,4 %. Celkové příjmy z pronájmu meziročně vzrostly o 19,5 % na 185,2 mil. eur. Příjmy z nově podepsaných a obnovených nájemních smluv činily 45,2 mil. eur, přičemž Česká republika se na jejich celkovém objemu podílela 5 %. Loni VGP na trh dodala rekordních 27 projektů o celkové pronajímatelné ploše 531 000 m², ke konci roku bylo ve výstavbě rekordních 33 budov o rozloze 869 000 m². Společnost zároveň rozšířila svůj pozemkový fond o 2,57 milionů m² developerských pozemků a dalších 2,2 milionů m² s podmínkou získání příslušných povolení.

SF/pb

Stavební firmy v Česku měly na konci loňského roku 18 286 zakázek za 199,8 mld. Kč, meziročně o 16,8 % více. Jejich hodnota byla nejvyšší od roku 2008. Necelé tři pětiny patřily veřejným zakázkám, zbytek připadal na soukromé. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Evidovány jsou údaje z firem s 50 a více zaměstnanci.

“Paradoxně nám pomohl zkostnatělý proces přípravy stavebních zakázek. Ten je natolik dlouhý, že stále dobíhají zakázky, které byly plánovány ještě před koronavirovou krizí. K tomu se navíc zlepšilo plánování a realizace inženýrských staveb, což pomáhá především větším stavebním společnostem,” uvedl již analytik BH Securities Štěpán Křeček.

“Větší stavební firmy s více než 50 zaměstnanci mají zakázek více než dost, potýkají se však s nedostatkem vhodné pracovní síly, často zahraniční. Ta kvůli covidové situaci často zůstává ve své domovině,” doplnil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

České stavebnictví loni meziročně kleslo o 7,7 %. Produkce pozemního stavitelství, tedy hlavně výstavba bytů, kanceláří nebo průmyslových hal a skladů, se snížila o 10,1 %. Inženýrské stavitelství tvořené hlavně výstavbou dopravní infrastruktury, kleslo o procento. Podle analytiků bude pokles pokračovat i letos, částečné oživení se dá očekávat nejdříve ve druhé polovině roku.

ČR: stavební zakázky v letech 1999 – 2020

Období Počet Hodnota (v mld. Kč) 1999 8686 106,01 2000 7918 96,82 2001 7595 111,49 2002 8760 129,12 2003 8584 149,77 2004 9747 203,08 2005 10.513 195,53 2006 11.027 216,31 2007 8832 187,05 2008 7601 215,13 2009 8785 174,90 2010 9857 149,28 2011 11.164 143,08 2012 9302 140,37 2013 10.206 141,02 2014 13.271 163,45 2015 13.640 125,14 2016 18.391 128,96 2017 17.238 133,42 2018 18.444 153,41 2019 18.769 171,10 2020 18.286 199,80

Zdroj: ČSÚ

ČTK

Stát letos zprovozní 46,5 kilometru nových dálnic a do poloviny října dokončí rekonstrukci na dálnici D1. Dalších téměř 23 nových kilometrů by mělo přibýt v síti silnic první třídy. Stavební práce letos začnou na dalších 165 nových kilometrech dálnic a silnic. Loni se otevřelo kolem 21 kilometrů nových dálnic.

Nejvíce nových kilometrů letos přibude na královehradecké dálnici D11, kde by řidiči měli začít jezdit po dvou nových úsecích. Prvním z nich je 15kilometrový úsek z Hradce Králové do Smiřic. Na ten následně navazuje sedm kilometrů ze Smiřic do Jaroměře. Další nový úsek letos stát zprovozní také na dálnici D35, a to 12 kilometrů z Opatovic do Časů. Pokračovat bude také rozšiřování karlovarské D6, kde se otevře pětikilometrový obchvat Lubence. Na Moravě se pak otevře v rámci dálnice D55 jihovýchodní obchvat Otrokovic.

Dalších 100 kilometrů nových dálnic stát letos zahájí. Stavět se začnou například úseky na dálnic D6 do Karlových Varů, dále D55 mezi Starým Městem a Moravským Pískem, na dálnici D49 mezi Hulínem a Fryštákem a na D3 mezi Třebonínem a osadou Kaplice-nádraží. Jedním ze zásadních projektů je pak stavba 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, kterou chce stát postavit za soukromé peníze formou PPP projektu. V současnosti je rozestavěno kolem 154 kilometrů dálnic.

Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava zabere často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Ke změně by měla přispět nedávno přijatá novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Ta by měla výrazně urychlit především úřední proces před zahájením stavby.

ČTK

 

Vedení Prahy 5 souhlasí s jižní částí nové čtvrti Smíchov City, kterou na brownfieldu bývalého nákladového nádraží na Smíchově staví developerská společnost Sekyra Group.

Společnost začala loni stavět severní část rozsáhlého projektu, ta jižní má zahrnovat ústředí České spořitelny, kancelářské budovy a hotel s obchody.

Ta je nyní ve fázi přípravy dokumentace pro územní rozhodnutí. První domy severní části u autobusového terminálu Na Knížecí se začaly stavět loni v září. Celkem má v místě bývalého nákladového nádraží vzniknout téměř 400 000 metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních nebo veřejných ploch včetně kilometrového pěšího bulváru.

ČTK

Českému investičnímu fondu Accolade loni vzrostly příjmy z nájmů meziročně o 35 % na 1,2 mld. Kč, přičemž rozloha pronajímaných ploch stoupla o 29 % na 936 304 metrů čtverečních.

“Moderní haly loni naplno potvrdily svůj význam a infrastruktura pro moderní podnikání držela evropské ekonomiky za každé situace, a to i v té nejhlubší karanténě a opakujících se lockdownech. E-commerce v Evropě vzrostla o více než 27 %, což se projevuje v poptávce po dalších prostorech. Zároveň roste logistika a pro některé překvapivě i výroba,” uvedl předseda představenstva fondu Accolade Milan Kratina.

ĆTK

Česká developerská a investiční skupina Crestyl oznámila svůj první vstup na zahraniční trh, kterým se stalo sousední Polsko. Společně s polskou investiční skupinou Cornerstone Partners koupí rezidenčního developera Budimex Nieruchomości, který je součástí největší polské stavební skupiny Budimex SA. Uzavření transakce ještě podléhá schválení polským antimonopolním úřadem.

„Dlouhodobý výhled polského trhu s bydlením je velmi optimistický. I přes neustálý růst je zde počet bytů v přepočtu na obyvatele stále výrazně nižší, než kolik je průměr EU. I proto jsme velmi rádi, že můžeme na polský trh vstoupit,“ říká Omar Koleilat, generální ředitel skupiny Crestyl.

SF/pb

Developerská skupina Finep vydá dluhopisy za 252 mil. Kč s možností navýšení až na 420 milionů. Splatné budou v roce 2026, pevný výnos společnost stanoví v březnu. Jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu je 3 mil. Kč.

“Dluhopisy ponesou pevný výnos stanovený na základě tržních podmínek před datem emise, který se předpokládá v březnu 2021. Hlavní manažer, kterým je UniCredit Bank, bude dluhopisy nabízet zejména profesionálním zákazníkům. Úpis dluhopisů začne pravděpodobně v první polovině března,” uvedl finanční ředitel skupiny FINEP Štěpán Havlas.

ČTK

Rekonstrukce vnitřních prostor památkově chráněné Fantovy budovy pražského hlavního nádraží by měla začít v dubnu. Správa železnic zahájila tendr na zhotovitele první části oprav interiéru, která zahrnuje především sály v přízemí historické stavby. Odhadovaná cena je 250 mil. Kč. Rekonstrukce naváže na současné opravy střechy a fasády, tyto práce by měly skončit v polovině roku.

Fantova budova tvoří spolu s přilehlou halou nad nástupišti největší secesní památku v Česku. Všechny úpravy jsou proto podle správy připravovány tak, aby respektovaly požadavky státní památkové péče. Podle technických a statických možností budou odstraněny některé nepůvodní konstrukce.

Rekonstrukce secesní budovy pojmenované po architektovi stavby Josefu Fantovi měla být původně hotová do roku 2013. Firma Grandi Stazioni, která měla nádraží v pronájmu od roku 2003, však opravy nestihla a Správa železnic jí v roce 2016 neprodloužila smlouvu. Italská firma stihla opravit jen vnitřek centrální části s takzvanou Fantovou kavárnou. Případ má stále soudní dohru, italská společnost podala čtyři žaloby.

ČTK

Pražský trh prémiových nemovitostí pandemii koronaviru v průběhu celého roku 2020 vzdoroval. I tak by se dalo shrnout hlavní sdělení už šesté publikace Market Report, kterou realitní kancelář Svoboda & Williams vydává v půlročních intervalech.

K celkově stabilitě v tomto segmentu realit přispěly zejména rekordně nízké úrokové sazby, zrušení daně z nabytí nemovitosti a také fakt, že kvalitní nemovitosti začalo více lidí vnímat jako vhodnou ochranu svého majetku a úspor. Poptávka po nemovitostech z portfolia Svoboda & Williams tak meziročně vzrostla o 5,4 %. Rostla i průměrná dosažená cena prémiové nemovitosti: za metr čtvereční novostavby klienti v průměru zaplatili 131 900 Kč, za metr čtvereční přeprodeje 120 100 Kč. Naopak nájemné v pražském prémiovém segmentu podle Indexu cen nájmů S&W + VŠE kleslo o 11 % na průměrných 29 400 Kč za měsíc.

Market Report H2 2020 se mimo jiné věnuje sílícímu rostoucímu trendu nájemního bydlení, nebývalému zájmu o rekreační nemovitosti a také developerským projektům s potenciálem výrazně přetvořit ráz oblastí, ve kterých vznikají.

Analýzy studie vycházejí z dat o transakcích, realizovaných kanceláří Svoboda & Williams. Ta jsou doplněna o údaje o prodeji nemovitostí získané z katastru nemovitostí, které svými parametry odpovídají sledovanému vzorku. Užitečným nástrojem pro přesnější interpretaci vývoje nájemního trhu je analytický nástroj Index cen nájmů S&W + VŠE, který Svoboda & Williams vyvinula ve spolupráci s Fakultou informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.

Svoboda & Williams Market Report | H2 2020 ke stažení (pdf) Index cen nájmů S&W + VŠE ke stažení (pdf) Přehled všech dosud vydaných Market Reportů.

SF/pb

Podíl nových bytů, které lidé kupují jako investici, loni v Praze vzrostl. V některých projektech dosahuje až 40 %, přestože kvůli opatřením proti šíření koronaviru ubylo investorů ze zahraničí. Roste také podíl institucionálních investorů. Vyplývá to z odpovědí zástupců developerských společností, které ČTK oslovila.

“Podíl bytů kupovaných na investici je přímo závislý na typu projektu. V exkluzivních projektech je tento podíl výrazně nižší než například v energeticky pasivním rezidenčním areálu Bohdalecké kvarteto, který svými parametry splňuje požadavky většiny investorů. U podobných projektů se podíl investičních bytů pohybuje mezi 30 – 40 %,” uvedl obchodní ředitel společnosti JRD Pavel Krumpár.

“Investorů je u nás asi třetina. Jsou to spíše malí investoři, kdy investují svoje úspory. Nejčastěji kupují jeden až tři byty v různých lokalitách. Výnosy z nájmů se mohou pohybovat kolem tří procent. To není tolik, kolik to bylo dříve, kdy to bylo třeba až kolem pěti procent. Ale i tak ta tři procenta nejsou špatný výnos. Občas nás oslovují i firmy,” doplnil majitel Central Group Dušan Kunovský.

Podle předsedy představenstva Trigemy Marcela Sourala v dalším období posílí význam větších investorů, kteří budou rezidenční nemovitosti následně dál pronajímat. V současnosti však převažují spíše ti drobní. “U nás se tento podíl drží okolo 30 %,” podotkl Soural.

Podle obchodní ředitelky YIT Dany Bartoňové se kvůli koronavirovým opatřením podíl investičních bytů mírně zvýšil. Až 85 % investorů jsou Češi nebo Slováci, zbytek tvoří především zájemci z Ruska nebo Asie.

“Zvýšenou poptávku ze strany investorů jsme zaznamenali již před pandemií koronaviru. V té době byl podíl investičních bytů v našich projektech průměrně kolem 25 – 30 %. Nyní však vidíme další navýšení poptávky po investičních bytech jako formu bezpečného uložení peněz se stabilním výnosem, a to jak od jednotlivců, tak menších firem,” uvedl ředitel společnosti Geosan Development Petr Beneš.

Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce se podíl investorů mezi kupujícími u některých projektů pohybuje až kolem 40 %. “Tento podíl loni mírně stoupal. Investoři preferují garsonky a malé byty 2+kk, protože u nich mohou dosáhnout nejlepších výnosů a návratnosti,” dodal E. Korec.

ČTK

Finanční skupina SFG Holding spustila nový realitní fond na skupování developerských projektů a nemovitostí, které se kvůli krizi a s tím související změně podmínek bankovního financování dostaly do potíží. Velikost fondu může být až miliarda korun, od klientů má SFG přislíbeno již 500 mil. Kč.

“Nechceme být supi, kteří krouží nad těmi, kteří se dostali do potíží. Sami v rámci SFG máme několik developerských projektů a také dlouhodobě pomáháme řadě developerů zajišťovat bankovní financování. Vidíme tak, že na trhu to je nyní extrémně těžké. Banky jsou opatrné, a proto i velmi nadějné, kvalitní a hezké projekty nedostanou financování,” uvedl ředitel společnosti Michal Dědek. Už nyní je podle něj patrné, že pro řadu firem je prodej nedokončených projektů jediným řešením a často také vysvobozením. “Náš nový fond je tak pro ně cesta, jak zmírnit dopady pandemie na jejich byznys. Díky nám tyto projekty nebudou ležet ladem, protože je dokončíme,” doplnil M. Dědek.

Vstup do fondu je možný pro investory, kteří složí alespoň 25 mil. Kč. Velikost fondu bude následně ve výsledku ovlivněná dalším vývojem trhu. Pokud by ale fond nezískal zajímavé projekty, nebude nabírat další investice. M. Dědek ovšem počítá s tím, že minimálně již nasmlouvaných půl miliardy korun se podaří investovat. On sám do fondu vložil 45 mil. Kč.

SFG Holding vznikl v roce 2019 sloučením dvou samostatných společností Success Group a Finin Group, za nimiž stojí jejich zakladatelé Tereza Kouklová a Michal Dědek. Holding se věnuje odbornému poradenství a financování jednotlivců i firem, realitním službám, projektovému řízení a investicím do developmentu, nemovitostí a startupů.

ČTK

Svaz měst a obcí ČR (SMO) navrhuje stáhnout projednávání nového stavebního zákona z jednání parlamentu a odložit ho na další volební období. Ministerstvo pro místní rozvoj, které za přípravu zákona odpovídá, považuje takové výzvy za neodpovědné politikaření a iniciativu SMO odmítá také Svaz průmyslu a dopravy či Hospodářská komora ČR.

“Odmítáme tento chaotický a nepřehledný způsob přípravy zákona, který zásadně ovlivní stavební činnost v celé republice. Takový zákon je nutno projednávat ve standardním legislativním procesu a najít shodu nejen napříč politickým spektrem, ale i mezi dalšími aktéry od stavebníků až po územně samostatné celky,” uvedl předseda SMO František Lukl. Nedostatečně připravená institucionální změna podle něj může způsobit destrukci a v krajním případě zastavení stavebních řízení. “Sama vláda najednou odstupuje od původního akceptovatelného návrhu a podporuje komplexní pozměňovací návrh poslance Kolovratníka. V něm je napadrť rozbit léta dobře fungující smíšený model veřejné správy, a s tím nelze souhlasit. Nechme tedy přípravu a projednání tak zásadního zákona až na novou vládu a nově ustavenou Poslaneckou sněmovnu,” uvedl dále předseda SMO.

ČTK

Realitní skupině CPI Property Group loni stoupl provozní zisk EBITDA meziročně o 16 % na 337 mil. eur (8,65 mld. Kč). Hodnota nemovitostního portfolia skupiny meziročně vzrostla o 13 % na 10,3 miliardy eur (264,5 mld. Kč). Podle generálního ředitele společnosti Martina Němečka za růstem stály odolnost a rozvržení nemovitostního portfolia. “Covid-19 zůstává krátkodobým faktorem, pro letošek a příští roky očekáváme pozitivnější prostředí,” uvedl M. Němeček.

ČTK

Objem realitních investic v regionu střední a východní Evropy loni meziročně klesl o 24 % na 10,4 mld. eur. Zhruba polovina připadala na Polsko, Česku patřila čtvrtina. V Polsku, Česku a Maďarsku objem investic meziročně klesl, v Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku se naopak podle údajů poradenské společnosti Colliers zvýšil.

“Mnoho trhů čelí nedostatku dostupného produktu, protože vlastníci nejvyhledávanějších aktiv jsou buď dlouhodobými držiteli, nebo čekají na vypořádání trhů, místo aby prodávali se slevou,” uvedl Kevin Turpin z Colliers. Podle ředitele investičního oddělení Colliers ČR/SR Andyho Thompsona poptávka po kvalitních nemovitostech zůstává silná, o čemž svědčí například dvě nedávné kancelářské transakce v Praze. Jednou byl prodej Parkview v Praze 4 německým investorům a druhou prodej projektů Churchill I a Churchill II místním institucionálním investorům.

Z jednotlivých sektorů připadaly loni více než dvě pětiny objemu realitních transakcí v regionu na kanceláře. Následovaly průmyslové nemovitosti (32 %), byty (13 %), maloobchod (12 %) a hotely (2 %).

ČTK

Developerská skupina CTP Group, specializovaná na skladové a průmyslové kapacity, zvýšila loni hrubý příjem z pronájmu meziročně o 15 % na 344 mil. eur (8,8 mld. Kč). Na konci minulého roku měla ve výstavbě 740 000 metrů čtverečních pronajímatelných ploch, které budou dokončeny letos. Aktuálně vlastní budovy o rozloze 6,3 milionu metrů čtverečních. Přitom má CTP ve střední a východní Evropě dalších 5,4 milionu metrů čtverečních pozemků určených pro výstavbu. V Česku na konci loňského června firma vlastnila 3,46 milionu metrů čtverečních ploch v 54 areálech.

“Z obchodního hlediska to byl jeden z nejlepších roků v naší historii. Počítáme s tím, že naše portfolio letos výrazně přesáhne sedm milionů metrů čtverečních. Jsme tím pádem na dobré cestě k dosažení deseti milionů metrů čtverečních do konce roku 2023,” uvedl generální ředitel CTP Remon Vos. Růst podle něj podpořil například pokračující výrazný rozvoj e-shopů, který poháněla opatření proti šíření koronaviru. Tím vzrostla poptávka po logistických prostorech.

ČTK