Švédská stavební společnost Skanska v roce 2022 vykázala v České republice a na Slovensku čistý zisk 487,4 milionu korun, tedy meziročně o 21 % více. Provozní výnosy společnosti se meziročně zvedly o 20,6 % na 9,1 miliardy korun.

Rok 2022 byl podle prezidenta obchodní jednotky Skanska Central Europe a generálního ředitele Skanska a.s. Michala Jurky na stavebním trhu především ve znamení důsledků popandemické situace a konfliktu na Ukrajině. “Zatímco vliv vládních opatření proti šíření nemoci covid-19 prakticky dozněl již v únoru, napadení Ukrajiny Ruskem znamenalo okamžité změny na pracovním trhu, další nárůst cen energií, další zhoršení dostupnosti a predikovatelnosti cen stavebních materiálů a v důsledku všech těchto vlivů postupně i dvoucifernou inflaci,” uvedl Jurka. Sekundárně pak tyto důsledky vedly k větší opatrnosti investorů v pozemním a částečně inženýrském stavitelství.

V minulém roce Skanska dokončila v segmentu rezidenční výstavby například 15. etapu Britské čtvrti v Praze 13, druhou etapu čtvrti Emila Kolbena v Praze 9 nebo projekt Nová Waltrovka v Praze 5. Z komerčních prostor se jednalo o finalizaci projektu PORT7 v pražských Holešovicích. V dopravním inženýrském stavitelství byly nejvýznamnějšími projekty společnosti most na dálnici D10, modernizace tratí Brno-Zastávka a Pardubice-Stéblová či dostavba úseků dálnic D49 a D55.

ČTK

Průměrná cena prodané novostavby v Brně stoupla od roku 2013 o 192 %. Metr čtvereční nového bydlení v Brně stál v roce 2013 v průměru 43 200 korun, loni to bylo 126 100 korun. Průměrná mzda za deset let vzrostla o 60 %. V analýze trhu s novými byty to uvedla developerská společnost Trikaya. “Nové byty se stávají pro stále větší skupinu obyvatel cenově nedostupnými. Pokud chceme zajistit dostatek bytů za dostupnou cenu, musí privátní sektor a město najít dialog vedoucí k novým podobám spolupráce. Je třeba se inspirovat i jinde po Evropě a hledat takové formy spolupráce, které budou mít skutečný vliv na dostupnost bydlení,” uvedl výkonný ředitel a předseda představenstva Trikaya Dalibor Lamka.

V průběhu uplynulých deseti let rostly i ceny nových bytů v Praze, kde se průměrná prodejní cena za čtvereční metr nového bydlení zvýšila z 53 700 korun za čtvereční metr v roce 2013 na 147 800 korun v loňském roce, což představuje nárůst o 175 %. Důvod růstu cen bytů je v Praze i Brně stejný. Nových bytů se staví méně, než je potřeba, a poptávka tak dlouhodobě převyšuje nabídku.

“Investice do vlastní nemovitosti v Česku patří tradičně k oblíbeným způsobům zajištění, čemuž v uplynulé dekádě nahrávaly i nízké sazby hypotečních úvěrů. Ty v průměru dosahovaly 2,6 %, tedy dokonce méně než průměrná inflace, která ve stejném období činila 3,2 %. Češi tak na realitní trh vrhali masivní množství vypůjčených prostředků, což dokládá objem hypotečních úvěrů. Zatímco v roce 2012 jich banky v průměrném měsíci evidovaly v objemu 10,3 mld. Kč, jejich poskytování vrcholilo v roce 2021 těsně pod 51 mld. Kč,“ uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Růst cen nových bytů se zpomalil až ve druhém pololetí loňského roku, kdy se ceny v Brně ustálily a zatím výrazněji nerostly. Spolu s inflací v loňském roce rostly i sazby hypoték, navzdory tomu ale zájem o nové bydlení v Brně trvá.

ČTK

Praha chce v tomto volebním období dokončit pořizování nového územního plánu města, tzv. Metropolitního plánu. Chystá se také pokračovat v rozvoji plánu na zástavbu hlavních rozvojových oblastí, rekonstruovat náměstí, zastavovat rozvojová území a sázet zeleň. Vyplývá to z programového prohlášení, které schválili městští radní. Původně měl nový Metropolitní plán začít platit v roce 2020, jeho projednávání však nabralo zpoždění a ten stávající nadále platí pouze na základě výjimky ministerstva pro místní rozvoj. Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka je schválení nového plánu reálné na konci roku 2025.

Z velkých staveb se chce koalice zaměřit na plánovanou výstavbu Vltavské filharmonie nebo úpravy Karlínských kasáren na nové využití “v kombinaci studentského bydlení a kulturně-kreativních institucí”. Mohl by tam být také i vědecko-technologický park, o využití bude ještě koalice jednat. V plánu je také úprava nedostavěné budovy na Palmovce na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) a město chce podle prohlášení prosadit i novou nemocnici v Letňanech. Magistrát prověří další využití Strahovského stadionu nebo stavbu nové budovy v lokalitě Na Knížecí.

Koalice plánuje rekonstrukci horní části Václavského náměstí spojenou s návratem tramvajové trati, dlouho plánované úpravy Karlova náměstí nebo přeměnu Malostranského náměstí. V plánu jsou i úpravy Palachova, Vítězného a Mariánského náměstí, ve všech případech již magistrát na projektech pracuje delší dobu.

V souvislosti s plánovanou stanicí metra D Náměstí Bratří Synků chce město vypsat architektonickou soutěž na řešení veřejných prostranství, výstupů z metra a případně i domů nad stanicí. Vedení magistrátu bude také pokračovat v přípravě parků na soutoku Berounky a Vltavy, na Rohanském ostrově nebo v Troji. V životním prostředí se chce koalice zaměřit na ochlazování města prostřednictvím výsadby zeleně nebo chlazení Prahy vodou, chce také pokračovat v projektech modernizace Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově.

ČTK

V Česku se začínají stavět takzvané mixed-use projekty, které v sobě kombinují kanceláře, obchody, bydlení a sociální a rekreační prostory. Mezi takové projekty patří například pražský Slovanský dům, plánovaná přestavba pražského paláce Savarin nebo brněnského Dornychu. Podle poradenské investiční společnosti Colliers je ale Česká republika s výstavbou těchto komplexů oproti zahraničí pozadu. Důvodem je podle ní dlouhý proces povolování staveb.

“Pro nájemce kanceláří je atraktivní nabídnout svým zaměstnancům veškerou vybavenost v blízkosti pracoviště, pro obchody a gastronomii je zase výhodou koncentrace potenciálních zákazníků na jednom místě. Když se k tomu přidá navíc i kultura a bydlení, je to pro uživatele ideální kombinace,” řekl analytik Colliers Josef Stanko. V ČR se podle něj staví pouze zlomek mixed-use komplexů oproti zbytku Evropy. “Například v sousedním Polsku v tuto chvíli evidujeme více než 60 mixed-use komplexů v různých fázích,” dodal J. Stanko

Díky své funkcionalitě představují komplexy se smíšeným využitím ideální součást takzvaných patnáctiminutových měst. Hlavní myšlenkou tohoto trendu je nabídnout obyvatelům práci a nezbytné služby, jako je například zdravotní péče, vzdělávání, nákupy, gastronomie i zábava, v dosahu 15 minut chůze nebo jízdy na kole od místa bydliště. Koncept vznikl v roce 2016 a jeho autorem je francouzsko-kolumbijský univerzitní profesor na pařížském Institutu podnikového řízení Carlos Moreno. Podobné projekty lze najít například v nizozemském Utrechtu, kde by každý obyvatel měl mít veškeré nutné služby v dosahu čtvrthodiny. Plány na obdobnou přeměnu měst mají ale také v USA, Číně nebo Izraeli.

ČTK

Developerská skupina UDI Group dokončila logistický areál Sázava Logistics Park u dálnice D1 poblíž Ostředku na Benešovsku. Výstavba vyšla na miliardu korun, v areálu získalo práci zhruba 300 lidí. Všechny čtyři skladové haly o celkové ploše 50 000 metrů čtverečních jsou kompletně pronajaté. Největší halu využívá Nagel Group, centrální sklad tam má také Marimex a sklad pro celé Čechy spedice Emons. Svou třídírnu zásilek pro ČR a Slovensko do areálu umístila logistická společnost WEDO.

Zajímavostí je využití dešťové vody, která by jinak bez užitku odtekla do kanalizace nebo byla použita na zalévání zeleně. Úpravna za 20 milionů korun ji vyčistí na kvalitu pitné vody a bude s ní zásobovat tři čtvrtiny areálu. Představuje to úsporu 8 700 metrů krychlových pitné vody ročně. Zbytek areálu je zásobován vodou z vrtů na pozemku.

Skupina staví další podobný areál u dálnice D5 poblíž Přehýšova, do projektu investuje tři miliardy korun. Vznikne tam 130 000 metrů čtverečních ve třech halách. Stavba dvou ze tří hal byla zahájena spekulativně, tedy bez podepsané smlouvy s konkrétním nájemcem. První hala areálu bude dokončena ještě letos.

ČTK

Průměrná cena starších menších cihlových bytů do 69 metrů čtverečních v Praze se mezičtvrtletně zvýšila o 11,2 % na 124 226 Kč za metr čtvereční. U obdobně velkých mimopražských bytů je nárůst o 4,1 % na 51 684 Kč za metr čtvereční. Vyplývá to z dat realitní kanceláře RE/MAX. Firma předpokládá, že v příštích šesti až devíti měsících budou ale ceny spíše klesat, a to přibližně o desetinu.

Průměrná cena všech bytů v celé České republice mírně stoupá již druhé čtvrtletí v řadě. To je částečně způsobeno vyšším počtem prodejů v Praze a nižším počtem prodejů mimo Prahu. Průměrná realizovaná cena za metr obytné plochy v celé zemi se momentálně pohybuje kolem 69 000 korun za metr čtvereční. Cena se však může lišit podle segmentu a lokalit budov.

Ceny bytů v panelových domech naopak stále klesají ve všech regionech. Průměrná realizovaná cena bytů v panelových domech v Praze se momentálně pohybuje kolem 91 000 korun za metr čtvereční, mimo Prahu je to 49 000 korun za metr čtvereční. Vzhledem k momentální kupní síle českého obyvatelstva není důvod očekávat další zvyšování cen bytů.

ČTK

Developer CTP otevřel první cowork v oblasti Praha-východ, který nabízí flexibilní kancelářské prostory v pražské periferii, bez nutnosti zajíždět do centra hlavního města. Cowork o velikosti 550 metrů čtverečních je situován v CTParku Prague East, u dálnice na pražském okruhu a 30 minut od pražského letiště. K dispozici je 10 kanceláří různých velikostí, které mohou kapacitně sloužit pro 2 až 6 osob, dále 3 zasedací místnosti, oddělené boxy pro soustředěnou práci, sdílená kuchyňka či sdílené prostory pro setkávání podnikatelské komunity. To vše doplňuje moderní technologické vybavení. Díky flexibilitě je celková kapacita coworku zhruba 100 osob.

„Popularita flexibilních kanceláří neustále roste, ne všude je však tento koncept sdílených prostor k dispozici. To byl i případ Prahy-východ, kde je naše Clubco úplně prvním coworkem, bez žádné místní konkurence. Jde přitom o velmi specifickou oblast na okraji Prahy, kde je vysoká koncentrace dojíždějících na trase Plzeň – Praha – Brno. Pevně věřím, že právě těm poskytne naše Clubco tolik potřebné kancelářské zázemí spolu s flexibilitou nejen v uspořádání prostor, ale také v podmínkách nájmu,“ okomentoval Jakub Kodr, obchodní ředitel CTP v České republice.

ČTK

Central Group připravuje v pražských Vysočanech dohromady 900 bytů. Na náměstí OSN by v projektu Rezidence Vysočanská Galerie mělo vzniknout 290 bytů, investiční náklady jsou přibližně 1,9 miliardy korun. Projekt je momentálně ve fázi schvalování, stavba by měla být hotová v roce 2028. Developer zároveň v Praze 9 plánuje druhou etapu projektu Harfa Living s 610 byty, na kterou v současné době shání developer stavební firmu.

Poptávka po nových bytech se letos výrazně oživila, řekl předseda představenstva a zakladatel Central Groupu Dušan Kunovský. “Během příštích dvou let se dá očekávat postupné snižování úroku hypoték až k psychologické hranici 3 %. To už se měsíčně splátka hypotéky zhruba vyrovná měsíčnímu nájemnému. V té době předpokládáme nový výrazný prodejní boom, na který chceme být připraveni. Proto už nyní chystáme masivní novou výstavbu 1 600 nových bytů,” dodal. Pokles úroků u hypoték na 3% úroveň Kunovský očekává v roce 2025.

V Praze 9 se podle Kunovského momentálně plánuje jedna čtvrtina ze všech připravovaných bytů v hlavním městě. Central Group v deváté městské části nyní prodává byty z projektů Harfa Living a Tesla Hloubětín, ve kterém je 360 jednotek. Další projekty dohromady s 270 byty má skupina na Chodovci, Hájích a v Dolních Počernicích.

ČTK

Realitní skupina Trikaya Asset Management a. s. splatila čtyřletou emisi dluhopisů v celkovém objemu 263,5 milionu korun, kterou v roce 2019 vydala s ročním úrokovým výnosem 6,0 % vypláceným každoročně. Finance byly využity na kompletní rekonstrukci obchodních center Futurum v Brně a Řepy v Praze a na přípravu developerského projektu v Brně – Čtvrť Pod Hády.

„Máme radost, že jsme splatili naši první veřejnou nabídku dluhopisů s doposud největším objemem vydané emise. Velice si vážíme zájmu a důvěry investorů, díky kterým se nadále daří naši skupinu etablovat na kapitálovém trhu,“ sdělil Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya.

Úpis dluhopisů realizovala Trikaya Asset Management a. s. spolu s administrátorem a obchodníkem s cennými papíry společností Cyrrus. Jednalo se o zcela první veřejně nabídnuté dluhopisy se schváleným prospektem od ČNB pro společnost Trikaya. Pro zájem investorů plánuje Trikaya v letošním roce vydat novou nabídku veřejné emise dluhopisů.

V Česku se loni dokončilo nejvíce bytů od roku 2007. V meziročním srovnání počet dostavěných bytů stoupl o 14 % na 39 398, více než polovina dokončených bytů připadla na rodinné domy. U bytů v rodinných domech to bylo dokonce maximum. Od boomu v 70. letech nebylo dokončeno více než 20 000 bytů v žádném jiném roce. Současně se ale zvedly náklady na jejich výstavbu a prodloužila se délka stavby. Na výstavbu jednoho bytu v rodinném domě přitom bylo třeba meziročně vynaložit o 400 000 korun více a v bytovém domě o 140 000 korun více. Jeden bytový dům se v průměru stavěl 41 měsíců a rodinný dům 40 měsíců. Obytná plocha bytu se proti předchozímu roku téměř nezměnila, v průměru činila 71 metrů čtverečních.

Nejméně bytů bylo dokončeno v Karlovarském kraji, nejvíce se loni stavělo v Praze a ve Středočeském kraji. Ve Středočeském kraji šlo o pětinu všech dokončených bytů, kde ze dvou třetin převládly byty v rodinných domech. Vedle toho v metropoli výstavbu tradičně táhly bytové domy. Meziročně ubylo dokončených bytů jen na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Počet zahájených staveb bytů v ČR se loni proti předchozímu roku snížil zhruba o 2 700 na 42 242.

ČTK

Developerská společnost J&T Real Estate začne příští rok stavět v blízkosti budoucího brněnského hlavního nádraží novou čtvrť za více než deset miliard korun. Firma získala pro první etapu projektu nazvaný Trio územní rozhodnutí, vydání stavebního povolení se očekává do konce letošního roku. Výstavba bude součástí takzvaného Jižního centra, nové městské čtvrti, která vznikne v souvislosti s plánovaným přesunem brněnského hlavního nádraží. Projekt je umístěný mezi ulicemi Trnitá a Opuštěná, které čtyřhektarové území o velikosti vymezují.

V průběhu deseti let by tam ve dvou etapách mělo vyrůst 21 obytných domů s celkem 760 byty a sedm kancelářských budov. Z celkové hrubé podlažní plochy všech budov (124 000 m2) budou dvě třetiny určené k bydlení. V plánu je vybavení moderními technologiemi včetně fotovoltaiky, modro-zelená infrastruktura zahrnující využití dešťové vody a velké množství zeleně nejen na střechách, ale také ve vnitroblocích, které mají být z části přístupné i veřejnosti. Architektonická podoba projektu vzešla přímo z urbanistické studie rozvoje první části území, kterou vypracovala Kancelář architekta města Brna společně s brněnskými architekty z ateliéru Burian-Křivinka. Aby byla tvář nových městských bloků různorodá, byla k návrhům jednotlivých budov přizvána i další studia UNIT architekti, Ateliér RAW, Consequence forma a Jura et Consortes.

ČTK

Mezinárodní developerská společnost DOMOPLAN postaví v Brně v blízkosti Konečného náměstí a Kraví hory rezidenční areál. Trojice bytových domů, které doplňuje komunitní dvůr s posezením a parkově upravenou zelení, nabídne 69 rezidenčních jednotek o dispozicích 1+kk až 5+kk nacházející se v nejvyšším patře. Každý z nich bude mít vlastní balkon nebo terasu, počítá se také s podzemním parkováním s 95 místy a dobíjecími stanicemi pro elektromobily. Výrazný architektonický prvek tvoří lamely u lodžií, které zároveň slouží pro efektivnější regulaci tepla v interiérech. Energie z fotovoltaických panelů bude pokrývat spotřebu společných prostor. Investiční objem projektu, na kterém developer spolupracuje se studiem Kuba & Pilař architekti, dosahuje 620 milionů korun. Výstavba rezidence Žižkova začne ve druhé polovině letošního roku.

ich/rs

Investice do průmyslových nemovitostí v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesly o 3 %, jejich celková hodnota činila 125,5 milionu eur (tři miliardy korun). V Evropě v průměru poklesl mezičtvrtletně objem investic o 49 %, oproti rekordnímu prvnímu čtvrtletí roku 2022 dokonce o 73 %. Vychází to z průzkumu European Logistics Outlook poradenské společnosti Savills.

“K přetrvávající poptávce investorů po českých průmyslových nemovitostech do jisté míry přispívá kombinace ideální geografické polohy země, omezená výstavba nových prostor, neochota majitelů prodávat své nemovitosti a dlouhodobě velmi nízká míra neobsazenosti,” řekl ředitel investičního poradenství společnosti Fraser Watson.

Za třemi ze čtyř transakcí v odvětví v Česku stál domácí investor a za čtvrtou investor slovenský. Také v minulých letech investovaly do průmyslových nemovitostí hlavně tuzemské a regionální subjekty. V celé Evropě činil podle firmy objem investic 5,1 miliardy eur (121 miliard korun). Nejhůře na tom bylo meziročně Maďarsko, kde nebyla uzavřena žádná transakce. Propad investic o více než 80 % ale zaznamenaly také Norsko, Belgie a Francie. K meziročnímu nárůstu naopak došlo v Polsku (o 110 %) a v Rumunsku.

“Hlavním faktorem tohoto zpomalení objemu investic v Evropě byla přísnější měnová politika, protože centrální banky pokračovaly ve zvyšování úrokových sazeb. To vedlo k vyšším finančním nákladům, které negativně ovlivnily náladu investorů. Do budoucna očekáváme, že se trh stabilizuje a v roce 2023 dojde k nárůstu objemu transakcí,” řekl vedoucí pro průmysl a logistiku společnosti Marcus de Minckwitz. Nejaktivnějšími prodejci na evropském trhu byly v prvním čtvrtletí společnosti Goodman, LondonMetric a Panattoni. Největšími kupci podle objemu pak BentalGreenOak, Blackstone a AGC Equity.

ČTK

Best of Realty – Nejlepší z realit, prestižní soutěž v oblasti nemovitostí, slaví letos čtvrt století své existence. Uchazeči o titul „Best of Realty – Nejlepší z realit 2023“ v příslušné kategorii by měli organizátorovi soutěže nejpozději do 4. září 2023 odeslat elektronickou přihlášku – vyplněný nominační formulář (https://www.bestofrealty.cz/prihlaska/) – spolu s kvalitními fotografiemi exteriéru a interiéru projektu. Vyhlášení výsledků soutěže Best of Realty se uskuteční na galavečeru v úterý 14. listopadu ve Fóru Karlín v Praze 8.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), která soutěži od samého počátku poskytovala záštitu a odbornou garanci, využila možnosti stát se novým vlastníkem celého projektu. „Soutěž Best of Realty patří k tomu nejlepšímu, co na trhu v oblasti hodnocení a ocenění výjimečných realitních projektů vzniklo. Ceny jsou udělovány nezávislou odbornou porotou na galavečeru, který se stal společenskou událostí roku. Osobně mě těší skutečnost, že ARTN může v této krásné tradici pokračovat,“ říká Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN.

Odborná porota, složená z předních expertů v oblasti nemovitostí, se schází ve třech časově oddělených kolech hlasování, kde nominované projekty pečlivě posuzuje z různých perspektiv. Zaměřuje se na jejich přínos pro lokalitu, architektonickou a designovou kvalitu, inovativnost, udržitelnost a samozřejmě i na jejich komerční úspěšnost. Novinkou letošního ročníku je rozšíření poroty o významné a respektované osobnosti z oblasti architektury a urbanismu. Porotu tak doplní Martin Krupauer, spoluzakladatel renomovaného českého ateliéru A8000, a Tomáš Ctibor, zakladatel a ředitel platformy 4c a současně předseda Sdružení pro architekturu a rozvoj. „Jsem přesvědčen, že obohacení poroty povede k dalšímu navýšení kompetentnosti a úrovně soutěže,“ komentuje Tomáš Drtina, viceprezident správní rady ARTN a vedoucí odborné poroty soutěže Best of Realty. „Velice si vážím pozvání do poroty, protože věřím, že je důležité oceňovat projekty, které obohacují společnost jak esteticky, tak ale i společensky a ekonomicky, a které často vedou k transformaci a rozvoji celých území,“ doplňuje Martin Krupauer z ateliéru A8000.

Kategorie Best of Realty pro letošní rok:

• Rezidenční projekty
•  Nová administrativní centra
• Rekonstruované kanceláře
• Obchodní centra
• Hotely
• Průmyslové a skladové areály
• Environmentálně šetrný projekt
• Zvláštní cena poroty
• Cena ARTN za přínos realitnímu trhu
• Síň slávy pro významnou osobnost

ČTK

Zvýšený zájem Čechů o koupi nemovitostí v zahraničí trvá i letos. Důvodem je často menší cena i atraktivnější lokalita. Letošní data zatím nasvědčují tomu, že zájem poroste dál. Mezi nejvíce poptávané patří rekreační nemovitosti a apartmány u moře. Nejčastěji Češi hledají nemovitosti v Chorvatsku, Španělsku a Itálii. Velký zájem realitní firmy zaznamenaly během covidového období v roce 2021, kdy Češi vyhledávali nemovitosti v zahraničí dvojnásobně častěji než v předešlých letech.

Větší zájem o zahraniční nemovitosti eviduje také firma Century 21. Podle výkonného ředitele Tomáše Jelínka je to tím, že v Česku jsou rekreační nemovitosti dražší než v zahraničí. Poptávek na zahraniční nabídku je zhruba dvojnásobek až trojnásobek oproti začátku letošního roku. Například v Chorvatsku lze sehnat nemovitost v cenovém rozpětí od 3 000 do 10 000 eur za metr čtvereční. Ve Španělsku a Portugalsku se ceny pohybují i pod 3 000 za metr čtvereční. “Jinak řečeno, koupit si chatu ve Španělsku může být výhodnější, než si ji koupit na Máchově jezeře,” dodal Tomáš Jelínek.

Jeho slova potvrzuje také Ondřej Pospíšil z Re/Max G8. Podle něj české rekreační nemovitosti zdražují rychleji, než ty v zahraničí u moře. “Například v Chorvatsku je možné zakoupit apartmán pouhých pár set metrů od moře za cenu srovnatelnou s podobně velkým panelovým bytem v Praze. Ve Španělsku pak ještě i levněji,” řekl Pospíšil.

ČTK

Byty o méně metrech čtverečních, ale zároveň s více místnostmi, by byly momentálně ideálním řešením pro mnohé zájemce o bydlení. Nižší výměry bytů by totiž mohly snížit finanční nedostupnost bydlení. Zájemci o byt by ušetřili na koupi či nájmu, na energiích za provoz větších prostorů a zároveň by si mohli dovolit dispozice, které nejvíce požadují. Podle některých by ale šlo takto přestavět jen starší byty. Výstavbě nových bytů o obdobných parametrech brání developeři i současná legislativa.

Podle analytika developerské společnosti JRD Real Estate Adama Greguše však Češi poptávají z různých důvodů byty o větších dispozicích. Ty jsou ale finančně nákladnější a méně dostupné. Ideálním řešením by tak podle odborníků byla výstavba bytů o počtu místností 3+kk a více, ale o méně metrech čtverečních. “Pražský bytový fond tvoří podle mých odhadů ze 60 až 70 % byty o dispozici 3+kk a více. Developeři přitom v posledních pěti až deseti letech stavěli hlavně dispozice 1+kk a 2+kk. My se proto díváme na to, aby projekty, které chceme poskytnout k pronájmu, byly architekty snadno transformovatelné a aby bytový fond byl efektivní a zároveň užitný,” řekl A. Greguš.

Trend zmenšování bytů potvrdila také architektka společnosti Capexus designující interiéry budov Erika Bohatá. “Je to vždy o chytrém řešení interiérů. Dá se navrhnout spoustu schovaných úložných prostorů. Takový byt o 50 metrech čtverečních může zároveň být 3+kk,” uvedla Erika Bohatá.

Také podle Martina Němce, architekta a spoluzakladatele ateliéru ADNS architekti, je možná přestavba menších bytů na jednotky s přidaným počtem obytných místností. Muselo by ale jít o starší koncové, například rohové byty, které mají dvě nebo tři fasády orientované na vícero světových stran. Nová výstavba menších bytů o vícero místnostech momentálně není zcela reálná. Brání jí totiž požadavky developerů a podmínky uvedené ve stavebním zákoně, podle kterého by se tím vytvořily pouze nekolaudované jednotky. “U bytu 3+kk musí mít obývací pokoj minimální plochu 16 metrů čtverečních, ložnice pro dvě osoby 12 metrů čtverečních a místnost pro jednu osobu osm metrů čtverečních. Minimální šířka místnosti musí být 3,30 metru. Současně s tím je nutné splnit požadavek na denní osvětlení každé místnosti, který definuje, zda lze místnost považovat za obytnou,” uvedl Martin Němec.

Podle posledních dat analytické společnosti Deloitte byla průměrná cena bytu v Česku za metr čtvereční 93 300 korun a nájem 272 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byty jsou v Praze, kde za metr čtvereční prodejci požadují průměrně 156 000 korun a 373 korun za nájem jednoho metru čtverečního. Nejlevněji se bydlí v Ústeckém kraji.

ČTK

Vítězem soutěže TOP stavební firma za rok 2022 se stala rakouská společnost Swietelsky. Na druhé příčce se umístila stavební společnost Strabag, která cenu získala minulých osm ročníků po sobě. Třetí místo v soutěži obsadila firma Chládek a Tintěra Pardubice. Výsledky ankety společnosti CEEC Research byly vyhlášeny při Setkání lídrů českého stavebnictví na Pražském hradě, která žebříček zpracovala na základě hodnocení několika stovek veřejných zadavatelů. Letošní ročník byl vyhodnocován v dubnu a květnu 2023 a hodnoceny byly zakázky společností realizované v minulém roce. Nominovány byly největší české stavební společnosti zhotovující veřejné zakázky. Veřejní investoři u nich hodnotí kvalitu stavby, rychlost realizace, dodržení lhůty a dohodnuté ceny. Jednotlivé firmy pak hodnotí známkami jako ve škole od jedničky do pětky.

Tabulka nejlépe hodnocených firem:

ČTK

Státní fond podpory investic (SFPI) obdržel za necelý měsíc od zahájení programu na podporu nájemního bydlení 11 žádostí za 524 milionů korun. Pět z nich je od obcí, zbytek od dalších právnických osob. Fond má letos pro tento program připraveno 800 milionů korun.

“Díky velké poptávce žadatelů určitě budeme jednat o dalších možnostech, aby se dostalo na co nejvíce zájemců,” uvedl ředitel SFPI Daniel Ryšávka. Na začátek příštího roku se podle něj chystá nový program, který bude ještě cílenější. V nynějším programu je peníze možné využít na novou výstavbu i rekonstrukce. Vzniklé byty se budou pronajímat za cenu, která je v daném místě obvyklá, a to nejméně po dobu 20 let.

Za 800 milionů korun může vzniknout asi 300 nájemních bytů. Podpora se bude skládat z dotace a úvěru, kombinace se nastaví podle situace v daném místě. Pro obce je v programu připraveno půl miliardy korun, o 300 milionů korun mohou žádat spolky i soukromí investoři.

Suma žádostí od jiných investorů, než jsou obce, je tak už vyšší než nachystaná částka. “Z 11 došlých žádostí jich SFPI eviduje pět od obcí v celkové částce 223 milionů Kč, od dalších právnických osob je jich šest v hodnotě 301 milionů Kč,” uvedla ředitelka komunikace SFPI Karolína Smetanová. Podpořené nájemní byty se podle ní budou prioritně nabízet lidem, kteří nevlastní nemovitost a zároveň na bydlení dávají příliš velkou část svých příjmů, například samoživitelkám a samoživitelům nebo seniorům. Do roku 2025 by měl SFPI na výstavbu bytů poskytnout tři miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj jedná v EU o dalších dotacích až osm miliard korun z Národního plánu obnovy.

ČTK

Developer Panattoni spolu s investorem, skupinou RSJ, stavějí v bývalé kladenské Poldi dvě průmyslové haly. Hotové mají být v roce 2025. Bude v nich až 2 000 pracovních míst. Odstraněny budou staré ekologické zátěže a vznikne ekologicky šetrný průmyslový park.

Haly pro lehkou průmyslovou výrobu zaberou 88 500 čtverečních metrů. Vznikají na místě někdejšího průmyslového areálu, hutě Poldi Kladno. “Ještě na začátku 90. let minulého století pracovalo v tomto, dnes ‚mrtvém‘, území přes 6 000 zaměstnanců ve velmi složitých pracovních podmínkách. Tyto těžké provozy nahradíme moderním komplexem se skvělým pracovním prostředím. Pevně věřím, že tak umožníme lokalitě Kladna navázat na úspěchy, které Poldovka měla v dobách svého největšího rozkvětu,” řekl generální ředitel Panattoni pro ČR a Slovensko Pavel Sovička.

V areálu byly v minulosti mimo jiné válcovny, zařízení pro odlévání oceli a podobně. Část objektů už byla v minulosti zbourána. Při stavbě chce investor co nejvíce využívat lokální materiál, aby se snížila dopravní zátěž i uhlíková stopa. Haly by měly být energeticky úsporné, využívat by měly centrální zásobování teplem nebo tepelná čerpadla. Střešní konstrukce obou hal budou připraveny pro instalaci fotovoltaických panelů.

ČTK

Výstavba nové čtvrti Pod Hády v Brně, kde je v plánu více než 1 000 bytů, získala stavební povolení. Developerská společnost Trikaya, která výstavbu na místě bývalé továrny Ergon v Maloměřicích a Obřanech už deset let připravuje, začne první byty prodávat letos na podzim, stěhovat se do nich mají lidé v polovině roku 2025.

“Po více než deseti letech příprav se brownfield v místě nikdy nevyužité továrny Ergon konečně začne měnit v moderní, udržitelnou čtvrť s více než tisíci byty a občanskou vybaveností. Úvodní etapu výstavby, pro kterou máme čerstvě vydané stavební povolení, plánujeme zahájit spolu s prodejem prvních jednotek letos po létě,” uvedl výkonný ředitel společnosti Trikaya Dalibor Lamka.

Výstavba pod lomem Hády na okraji Brna má zahrnovat klasické bytové domy i menší viladomy s luxusnějšími byty. Součástí projektu je celá obytná čtvrť, která kromě bytů bude zahrnovat i obchody, sportoviště, mateřskou školu, bydlení pro seniory a centrální náměstí. Developer slibuje i vybudování dostatečného počtu podzemních parkovacích stání. Obytné budovy budou mít zelené střechy a budou osazeny fotovoltaickými panely, na stavbě bude také použit recyklovaný materiál ze stržené továrny Ergon. Výstavba potrvá více než šest let a plánovaná investice do výstavby čtvrti bude ve výši přes čtyři miliardy korun.

Podobu čtvrti navrhla architektonická studia Kuba&Pilař a Makovský & partneři. Střešní zahrady s vyhlídkami a zelená prostranství mezi budovami navrhl ateliér Flera zahradního architekta Ferdinanda Lefflera.

ČTK