V komplexu CTZone v ostravské čtvrti Hrabůvka se budou nacházet čtyři budovy typu CTBox a dvě budovy CTFlex, dohromady o velikosti více než 20 000 metrů čtverečních. Jedná se o vysoce flexibilní typy budov nabízející prostory už od menších jednotek o velikosti 300 metrů čtverečních, které jsou přizpůsobitelné na míru nájemcům a podporují různé obchodní aktivity. Za projektem stojí developer CTP.

Celý projekt probíhá za úzké spolupráce s městem, které již vydalo územní rozhodnutí a umožnilo zahájení výstavby. Aktuálně probíhá výstavba prvních dvou budov o velikost 7 000 metrů čtverečních. Dokončení a předání prvních hal je plánováno v polovině příštího roku. Developer hodlá v budoucnu v CTZone vybudovat také své rezidenční bydlení Domeq. Stejně jako u ostatních projektů CTP je i zde kladen důraz na udržitelnost. Developer chce například využít dřevěné vazníky pod střechou. Areál doplní také množství zeleně, v místě nebude chybět občanská vybavenost.

Mezi místní projekty developera patří také nové komunitní centrum Clubhaus, které otevře své dveře v CTParku Ostrava již tento podzim. Je možné ho identifikovat podle typického C na vrcholku budovy. Clubhaus je specifickým konceptem prostor, které se přizpůsobují konkrétním potřebám nájemců v daném parku. Zázemí je možné využívat pro vlastní akce, ať už firemní či soukromé, nebo se zde zúčastnit celé řady místních událostí, jako jsou business snídaně, workshopy i sportovní dny. Clubhaus je možné najít v řadě evropských parků developera, v České republice půjde již o druhé komunitní centrum (první je v CTParku Bor).

Odborníci v nedávném průzkumu analyzovali více než 8 000 recenzí na Googlu a porovnávali počet negativních recenzí na veřejných toaletách v každém městě s tím, kolikrát byla použita slova synonymní pro „špinavý“. Praha se umístila na 8. místě mezi městy s nejšpinavějšími záchody v Evropě. Nejhorší veřejné záchody má Riga, oproti rumunskému Bukurešti, která má veřejné toalety nejlepší. Průzkum také odhalil, že více než tři čtvrtiny lidí použijí veřejný záchod, pouze pokud je to zcela nevyhnutelné (kvůli obavám z hygieny). 

Evropská města s nejhoršími veřejnými toaletami: 1. Riga, Lotyšsko 2. Madrid, Španělsko 3. Valletta, Malta 4. Stockholm, Švédsko 5. Varšava, Polsko 6. Vídeň, Rakousko 7. Lisabon, Portugalsko 8. Praha, Česká republika 9. Bratislava, Slovensko 10. Řím, Itálie

Praha se řadí na 8. místo mezi evropskými městy s nejnižšími hygienickými standardy v Evropě se skóre čistoty 5,60 z 10. Téměř 8,78 % recenzí obsahuje slova synonymní pro „špinavé“. Průměrné hodnocení veřejných toalet v Praze je pouhých 3,24 z 5, což znamená méně než uspokojivý zážitek pro ty, kteří zařízení potřebují. Riga má skóre čistoty 3,44 z 10. Téměř jedna z pěti recenzí veřejných toalet v Rize obsahuje slova synonymní pro „špinavé“ (18,75 %). Veřejné záchody v Rize mají průměrné hodnocení 3,36 z 5. Španělské veřejné toalety v Madridu se umístily na druhém místě se skóre čistoty 4,23. Jedna z osmi recenzí obsahuje slova synonyma pro „špinavé“, což činí nabídku veřejných toalet druhou nejhorší v Evropě. Veřejné záchody v Madridu mají průměrné hodnocení pouhých 3,09/5, což je jedno z nejnižších hodnocení v Evropě, v top 10 je převyšuje pouze polská Varšava (3,08/5).

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně klesla o 0,6 %. Proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt snížil o 0,3 %. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Podle údajů Eurostatu byl mezičtvrtletní pokles HDP v Česku třetí nejhlubší v Evropské unii, větší hospodářské oslabení zaznamenaly pouze Irsko a Rakousko.

Podle analytiků v Česku očekávané hospodářské oživení nepřišlo zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Celoroční výkon české ekonomiky míří nejspíše do záporu, realisticky se jeví pokles o zhruba 0,4 %.

V evropském srovnání česká ekonomika zaostává. HDP celé Evropské unie ve 3. čtvrtletí meziročně i mezikvartálně vzrostl o 0,1 %. Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenaly Lotyšsko, kde HDP vzrostl 0,6 %, a Belgie, kde růst činil 0,5 %. Česko zaostává za průměrem Evropské unie také v míře investic či exportech.

Forbes/ich/rs

Zveme Vás na 22. ročník konference Real Estate Market Autumn, který se uskuteční 8. 11. 2023 v prostorách Spojky Karlín v Praze.

V rámci konference budeme s předními českými odborníky na real estate, development, investice a územní plánování diskutovat o aktuální situaci a vývoji na realitním trhu, o tom, jak trh reaguje na ekonomickou situaci a jakým způsobem se mění podle potřeb a preferencí koncového klienta.  Otevřeme také téma strategického rozvoje měst a nového stavebního zákona, jehož změny s sebou přináší mnoho výzev a příležitostí.

Diskutovat budeme také o atraktivních investičních příležitostech, úspěšných vizích a strategiích, které ovlivňují český realitní trh. Těšit se můžete na nabitý program, inspirativní diskusi s lídry českého byznysu, workshopy i networking. Celá konference bude v reálném čase překládána do angličtiny.

Těšíme se na setkání s Vámi a na společné diskuse o budoucnosti realitního trhu.

Hlavní partneři konference jsou: bnt attorneys in CEE, Česká spořitelna, a.s., Deloitte, MS architekti s.r.o. a Penta Real Estate s.r.o.

Partneři konference jsou: ČSOB, a.s., Ewing s.r.o., Grinity s.r.o., Home Real Estate s.r.o., J&T REAL ESTATE CZ, a.s., LEXXUS NORTON, Investiční skupina Natland, PASSERINVEST GROUP, a.s.,Prochazka & Partners, s.r.o., Savills CZ, Skanska Residential a.s., Svoboda & Williams s.r.o. a Wearrecho.

Hlavní mediální partner: CzechCrunch

Mediální partneři: ASB, EARCH, newstream

Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu pro rok 2023 získalo Sídlo Kloboucké Lesní. Galavečer s vyhlášením výsledků GPA – Národní ceny za architekturu 2023 se konal ve Velké dvoraně Veletržního paláce v Praze. Hlavní cenu GPA – Národní ceny za architekturu pro rok 2023 získal projekt Sídlo Kloboucké Lesní autorů Jana Macha, Jana Vondráka a Filipa Cerhy.

Projekt si můžete prohlédnout zde.

Jako každoročně vítězové hlavní ceny obdrželi velkou modrou kostku, kterou vytvořil Bohumil Eliáš.

Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku získala Zdeňka Vydrová. Tuto cenu uděluje rada Obce architektů, která o ni jednomyslně rozhodla na svém zářijovém zasedání.

Zdeňka Vydrová je autorkou nebo se autorsky podílela na mnoha architektonických návrzích nejrůznějších měřítek a společenského významu. Z mnoha jejích realizací je zajímavé uvést: rekonstrukci pavilonu G na Brněnském výstavišti (1996, spolu s Viktorem a Martinem Rudišem), rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně (2001, spolu s Ivanem Kolečkem), lávku s novým vstupem do areálu Výstaviště (2007), nebo novostavbu Galerie Pakosta v Litomyšli (2008).

V jednotlivých kategoriích byly uděleny tyto ceny:

Kategorie Šetrná stavba

Projekt: Revitalizace školy Českobrodská na chytrou, udržitelnou, bezpečnou, provozně energeticky a uhlíkově pozitivní budovu

Autoři: Jiří Tencar, Pavel Šulc, Jiří Škopek, Michaela Václavská, Norbert Glejdrua, Marek Machač, Monika Hrubešová, Lucie Roubalová, David Nývlt, Patricia Sičáková, Karolína Vojáčková, Ondřej Kramer, Michal Mazanec, Lukáš Skládal, Vojtěch Pražák, Ondřej Fábry,

Cena: malá stříbrná kostka

Web: Šetrná stavba

Tuto cenu uděluje  ve spolupráci s porotou Czech Green Building Council (Česká rada pro šetrné budovy) jako odborný partner kategorie Šetrné stavby.

Kategorie Urbanismus

Projekt: Lávka v Litomyšli

Autoři: Lukáš Ehl, Tomáš Koumar, Ladislav Dvořák, Ladislav Šašek

Cena: Malá fialová kostka

Web: Urbanismus

Kategorie Krajinářská architektura a zahradní tvorba

Projekt: Park na Moravském náměstí v Brně

Autoři: Janica Šipulová, Martin Sládek, Klára Zahradníčková

Cena: malá zelená kostka

Web: Krajinářská architektura

Kategorie Interiér

Projekt: Edukační centrum České filharmonie Rudolfinum, Praha

Autoři:  0,5 Studio: Pavel Novy, Vít Svoboda, spolupráce: Filip Tóth, Jitka Mácová

Cena: malá žlutá kostka

Web: Interiér

Kategorie Rekonstrukce

Projekt: PLATO Contemporary Art Ostrava

Autoři: Robert Konieczny, Michał Lisiński, Dorota Skóra

Cena: malá modrá kostka

Web: Plato Contemporory Ostrava

Kategorie Rekonstrukce

Kostel Nanebevzetí pany Marie v Oseku

Autoři: František Koňařík, spolupráce: Jindřich Koska, Milena Nečásková, Tomáš Koňařík, Marek Koňařík, Pavel Siváň, Jan Jiruška, Pavel Dolanský, Petr Vlček, Roman Souček, Jindřich Jirsa, Adéla Hoblíková

Cena: malá modrá kostka

Web: Kostel Nanebevzetí

Kategorie Rekonstrukce

Obnova barokní kaple sv. Václava v Praze

Autoři: Václav Šuba, Jan Vinař, Filip Chmel

Cena: malá modrá kostka

Web: Barokní kaple

Kategorie Architektonický design drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Projekt: KVIFF.TV Park

Autoři: Ondřej Chybík, Michal Kryštof, Kristýna Blažíčková, Ondřej Mundi, Martin Holý, Ondřej Jelínek, Alex Montolio Font

Web: KVIFF.TV Park

Kategorie Novostavba 1

Projekt: Komunitní bytový dům pro seniory Křenovice

Autoři: Adam Koten, Ondrej Palenčar, Štěpán Vašut

Cena: Malá modrá kostka

Web: Novostavba 1

Kategorie Novostavba 2

Projekt: Vinařství přátelé Pavlova

Autoři: Marek Jan Štěpán, Jan Vodička, Martin Kopecký, Dalibor Klusáček, Jan Martine, Alena Dvořáčková

Cena: Malá modrá kostka

Web:  Novostavba 2

Kategorie Novostavba 3

Projekt: Základna technických služeb v Praze – Lysolajích

Autoři: Vojtěch Kaas, Jan Kalivoda

Cena: Malá modrá kostka

Web: Novostavba 3

Kategorie Novostavba 4

Projekt: Bytový dům Bratislavská 51

Autoři: Roman Gale, Radek Pasterný, David Bureš

Cena: Malá modrá kostka

Web: Novostavba 4

Kategorie Rodinný dům

V této kategorii letos cena udělena nebyla.

O GPA – Národní cenu za architekturu 2023 se v letošním jubilejním 30. ročníku ucházelo 275 projektů. Porota měla náročný úkol už při výběru 50 projektů, které postoupily do finále. Po shlédnutí staveb v samotném terénu a po prezentacích autorů v rámci Grand Prix  Architecture Festivalu by Grohe se členové poroty jednomyslně rozhodli udělit více cen než obvykle a také udělit X Čestných uznání.

Čestné uznání v kategorii Interiér

Projekt: Poliklinika Lesná

Autoři: David Kudla, Oldřich Fikejs

Web: Poliklinika Lesná

Čestné uznání v kategorii Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Projekt: TEA HOUSE PAVILION

Autoři: Andrej Olah, Filip Marčák, Jana Filípková, Alexandra Májska, studentští spoluautoři: Maria Pawlova, Katarzyna Oowczarska, Julia Kurni, Aleksandra Gospodarek, Aliskja Losi, Jan Chmurski, Maciej Kuratzyk, Michał Teodorczyk.

Web: Tea House Pavilion

Čestné uznání v kategorii Urbanismum

Projekt: Rekonstrukce Karlova náměstí v Třebíči

Autoři: Atelier RAW, Tomáš Rusín, Ivan Wahla, Petr Muthina,

Autor Kašny prstence H3T architekti s. r. o.

Spolupráce IRadka Matulová, Jiří Matula, Eva Wagnerová

Web:  Karlovo náměstí Třebíč

Čestné uznání v kategorii Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Projekt: Expozice ve Věži smrti

Autoři:Tereza Kabelková, Jiří Kabelka, Jakub Jareš (historik)

Web: Expozice ve Věži smrti

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Kocanda Kravsko II Sádrovna + Třídírna

Autoři: Barbora Hora, Jan Hora, Jan Veisser, Maroš Drobňák,

Klára Jordánová – krajinné úpravy

Web: Kocanda Kravsko II Sádrovna

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Stodola v Pošumaví

Autoři: Jan Holub, Tomáš Hanus

Web:  Stodola v Pošumaví

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Gočárova galerie

Autoři: Petr Všetečka, Robert Václavík, Karel Menšík, Tereza Novotná

Web: Gočárova galerie

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Školka Montessori v Jablonci nad Nisou

Autoři: Jan Mach, Jan Vondrák, Pavlína Mullerova

Cena: Malá modrá kostka

Web: Rekonstrukce

Čestné uznání v kategorii Urbanismus

Projekt: Rekonstrukce a dostavba náměstí ve Vacově

Autoři: Zbyněk Skála

Web:  Rekonstrukce a dostavba náměstí ve Vacově

Čestné uznání v kategorii Krajinářská architektura

Projekt: Volnočasový Areál Jammertal v parku Folimanka

Autoři: LOXIA a.s. – Jana Mastíková

Web: Folimanka

Čestné uznání v kategorii interiér

Projekt: Přeměna zámeckých pivovarských prostor na bazén a spa

Autoři: Barbora Škorpilova, Aleš Marek, Jan Šulcek

Web: Zámecké prostory

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Rekonstrukce a přístavba ZŠ Dobřichovice

Autoři: Oldřich Hájek, Pavel Lesenský, Olga Kostřížová, Jakub Koníř

Web: Rekonsturce ZŠ Dobřichovice

Čestné uznání v kategorii Krajinářská architektura

Projekt: Vohančice – Komplex protierozních opatření a krajinářských úprav

Autoři: Jana Janíková, Denisa Hrubanová

Web: Vohančice

Čestné uznání v kategorii interiér

Projekt Revitalizace kostela českobratrské církve evangelické na Smíchově

Autoři: Miroslav Cikán, Pavla Melková,

 

Grand Prix Architektů pořádá Obec architektů, a. s. již od roku 1993.

Porota je každoročně pětičlenná, kdy 4 porotci jsou vždy zahraniční a jeden je z České republiky.

V letošním jubilejním XXX. porota zasedala v tomto ve složení:

Předsedkyně poroty:

Amanda Levete – Velká Británie

Ostatní členové

Irakli Eristavi – Slovensko

Thorbjörn Andersson – Švédsko

Balász Bognár  – Japonsko

Petr Štefek – Česká Republika

Obchodní komplex, který plánuje developerská skupina Crestyl ve vnitrobloku paláce Savarin u pražského Václavského náměstí, má kladný posudek památkářů. Projekt je nyní v územním řízení, s ohledem na lokalitu v pražské památkové rezervaci je souhlas památkářů nezbytný pro vydání územního rozhodnutí. Palác Savarin začala skupina Crestyl rekonstruovat koncem roku 2021, veřejnosti by se měl otevřít v příštím roce. Kromě toho je v plánu vybudování obchodního a kancelářského komplexu pasáží a podzemních prostor, které propojí ulice Na Příkopě, V Cípu a Jindřišská s Václavským náměstím.

Centrum se bude skládat ze čtyř na sebe navazujících samostatných částí s vlastním způsobem využití. Středobodem projektu bude historická budova jízdárny, kolem které vznikne ve vnitrobloku náměstí se zahradou, kavárnami a restauracemi. Kromě obchodních a kancelářských prostor bude součástí projektu i prostor určený zejména pro kulturní a společenské akce nebo nový vstup do metra. Pražský magistrát zvažuje, že v podzemí plánovaného centra umístí Slovanskou epopej Alfonse Muchy, tomu se však soudně brání malířova vnučka.

ČTK

Pražský magistrát, radnice Prahy 3 a developerská firma Finep Holding uzavřely dohodu o kontribucích k plánovanému bytovému projektu v areálu nákladového nádraží Žižkov (NNŽ). Developer, který v areálu plánuje postavit 1 200 bytů, přispěje městu 167 miliony korun. Dohoda vznikla na základě metodiky, kterou minulé vedení magistrátu schválilo pro určení výše příspěvků developerů na budování veřejné infrastruktury. Pražští zastupitelé v polovině září schválili uzavření územního plánu, který je pro projekt Finepu nutný. Předpokládané náklady na projekt budou 8 miliard korun a výstavba potrvá 10 let.

Finep plánuje na parcelách v centrální části území NNŽ postavit dva bloky bytových domů s veřejně přístupnými zelenými vnitrobloky doplněné o obchody, restaurace, kanceláře a občanskou vybavenost. Z dohodnuté spoluúčasti bude určeno 72,5 milionu korun v penězích pro Prahu 3, která je investuje do výstavby nové základní školy. Zbytek hodnoty bude tvořit mateřská škola pro 125 dětí, kterou firma postaví a převede na městskou část, a pozemky pro nové komunikace, plánovanou zelenou promenádu či bytový dům.

Vzniklé byty budou určeny k vlastnickému, družstevnímu i nájemnímu bydlení. Architekt Boris Redčenkov z ateliéru A69 architekti uvedl, že ve středu projektu budou situovány vyšší domy, po obvodu budou bloky zachovávat výšku okolní zástavby. Podle loni schválené urbanistické studie má v nové čtvrti v areálu NNŽ žít v budoucnu až 15 000 obyvatel, mají tam vzniknout parky a několik školských zařízení včetně základní školy ve funkcionalistické budově nádraží. Na tu město plánuje podle dřívějších informací uspořádat architektonickou soutěž, stejně jako na návrh parku, který má vzniknout ve střední části území. Podél Malešické ulice vznikne tramvajová trať a nová Jarovská ulice napojí čtvrť na budoucí úsek městského okruhu.

V areálu NNŽ už staví firma Central Group, která tam chystá postavit 4 600 bytů. Plánuje zde stavět i Penta. Funkcionalistickou budovu nádraží vlastní České dráhy, které v minulosti s developerskou firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo. Vedení magistrátu chce usilovat o to, aby Praha získala celou budovu do vlastnictví. V památkově chráněném nádraží by mohlo být sídlo Národního filmového archivu, kulturní a společenské prostory nebo základní škola.

ČTK

Investiční skupina Penta kupuje prostřednictvím Penta Real Estate firmu ČSAD Praha Holding, která vlastní autobusové nádraží Florenc a přilehlé pozemky. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Transakci antimonopolní úřad posuzuje ve zjednodušeném řízení.

Penta Real Estate kupuje mateřskou společnost ČSAD Praha Holding, Rextim Holding. “K navrhovanému spojení soutěžitelů dochází zejména v oblastech pronájmu nebytových prostor v Praze, developerské činnosti v Praze, poskytování parkovacích míst v Praze, služeb, které poskytují autobusová nádraží subjektům provozujícím veřejnou osobní autobusovou dopravu v Praze, maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích v Praze, provozování hotelů v Praze a provozování směnárenské činnosti ve směnárnách v Praze,” uvedl úřad v oznámení.

Autobusové nádraží Florenc stojí na lukrativních pozemcích, jeho horní část spadá do katastru Nového Města, dolní část do Karlína. V minulosti chtěla skupina Penta pozemky ČSAD Praha Holding, které k nádraží přiléhají, koupit, ČSAD ale v roce 2016 oznámila, že na nich postaví vlastní projekt.

ČTK

Tento týden ve čtvrtek se sejde Česká národní banka, která představí poslední zveřejněnou prognózu letošního roku. Očekává se první snížení hypotečních sazeb o 25 bazických bodů na 6,75 %. Nová prognóza by měla přesvědčit nerozhodnuté členy bankovní rady, aby v listopadu sazby snížili. Hlavním rizikem pro příští dny bude geopolitická situace a její dopad na ceny energií, na euro a českou korunu, kterou ČNB nyní zajímá především.

ING Economics/ich/rs

Podle analýzy developerských společností Skanska Residential, Trigema a Central Group se v letošním 3. čtvrtletí prodalo v Praze 1 050 nových bytů, což je o 91 % víc než ve stejném období loňského roku a o 5 % víc než v předchozím čtvrtletí. Průměrná prodejní cena za metr čtvereční činila 146 459 Kč. To je mezičtvrtletně méně o 3 % a meziročně o 1 %. Podle analýzy s odkazem na poslední data Českého statistického úřadu dostalo od ledna do srpna v hlavním městě povolení 2 165 bytů v bytových domech, o třetinu méně než ve stejném období loňského roku.

V Praze bylo v letošním 1. pololetí v nabídce zhruba 2 500 nových bytů. Ceny v Praze zvyšuje zejména nízká nabídka novostaveb. “Bohužel současný vývoj vede k tomu, že dostupnost se bude dále zhoršovat. Byty jsou drahé, pro nadměrnou a narůstající tvrdou regulaci i pro jejich vysoké zdanění, které se za posledních 15 let zvedlo osmkrát. Důvodem jsou také vysoké ceny pozemků a stavebních materiálů. Nemalý vliv má vysoká cena energií, drahá pracovní síla a její trvalý nedostatek,“ řekl generální ředitel skupiny Finep Tomáš Pardubický.

ČTK/ich/rs

Průměrné nájemné v Česku ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostlo o 4,6 % na 293 korun za metr čtvereční. Nejrychlejší růst pronájmů bytů zaznamenaly Brno, Pardubice, Liberecký kraj a České Budějovice. Nejdražší nájem byl tradičně v Praze, kde v létě zaplatili nájemníci za metr čtvereční v průměru 388 korun, což je ve srovnání s předchozím čtvrtletím nárůst o 4,3 %. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte. “V létě pokračoval trend, který vidíme už takřka rok. Trvající vysoké úrokové sazby komplikují lidem pořízení vlastního bydlení, proto mají o nájemní bydlení tak vysoký zájem. A všude tam, kde poptávka převyšuje nabídku, obvykle roste i cena. Průměrná činže tak v Česku poskočila o více jak 4 %, což je ve srovnání s předchozími obdobími poměrně vysoký růst,” řekl Petr Hána, ředitel oddělení Deloitte zaměřeného na nemovitosti a stavebnictví.

V hlavním městě rostla cena pronájmů nejrychleji v Praze 1 (o 8,2 % na průměrných 475 korun za metr čtvereční), v Praze 6 (o 7,7 % na 365 korun za metr čtvereční), v Praze 8 (o 7,3 % na 397 korun) a v Praze 7 (o 7,2 % na 402 korun). V Praze 3 ceny nájmu stagnovaly na 410 korunách za metr čtvereční, v Praze 9 vzrostly jen o 1,6 % na 371 korun za metr čtvereční. Po metropoli je nejvyšší nájemné v Brně, kde je průměr 350 korun za metr čtvereční. Následují Pardubice, kde nájemci zaplatí za metr čtvereční měsíčně 266 korun. Nejvyšší nájemné je dále ve Středočeském kraji, Zlíně a Hradci Králové. Nejnižší nájmy jsou v Karlovarském kraji, kde cena činí 184 korun za metr čtvereční a měsíc. V Moravskoslezském kraji pak nájemci za metr čtvereční zaplatí 185 korun a v Ústeckém kraji 189 korun.

Nejrychlejší mezičtvrtletní růst pronájmů bytů v rozmezí od 6 do 11 % byl po celé zemi zaznamenán v Brně, Pardubicích, Libereckém kraji a Českých Budějovicích. Ve čtyřech lokalitách průměrné ceny pronájmu mezičtvrtletně klesly – v Karlovarském kraji o 2,1 %, v Jihlavě o 1,7 %, ve Středočeském a  Pardubickém kraji o necelé 1 %. Nejvyšší nájmy jsou v novostavbách, kde je průměrná cena 349 korun za metr čtvereční, v cihlových objektech nájemci zaplatí 296 korun za metr čtvereční a v panelových domech 249 korun za metr čtvereční.

ČTK/ich/rs

Údaje o polském stavebnictví potvrzují oživení ekonomiky. Po údajích o průmyslu a maloobchodních tržbách za září, které byly silnější, než jaké bylo očekávání, překvapila i data ze stavebnictví. Informace za 3. čtvrtletí vypadají lépe než v minulosti, očekáváme 0,5% meziroční růst HDP. Předpokládá se, že v roce 2023 vzroste polská ekonomika o 0,4 % a v roce 2024 nejméně o 2,5 %.

Stavební produkce v září meziročně vzrostla o 11,5 %, po srpnovém meziročním nárůstu o 3,5 %. To je další známka toho, že se ekonomika zotavuje. Silný růst v infrastruktuře (u inženýrských staveb v září meziročně o 17,9 % z původních 11,8 % v srpnu) byl doprovázen oživením pozemního stavitelství (o 3,9 % v srpnu a o 5,0 % v září) a dvouciferným růstem (meziročně o 10 % v září oproti 0,9 % v srpnu) ve specializovaných pracích.

Pokračující dvouciferný růst inženýrského stavitelství v posledních měsících lze přičíst veřejným investicím spolufinancovaným z evropských fondů. Podle pravidla t+3 je rok 2023 posledním rokem, kdy mohou být vyplaceny prostředky z finančního výhledu 2014-20. Oživení v pozemním stavitelství je spojováno s uvolněním regulačního polštáře (který jsou banky povinny používat při výpočtu úvěrové způsobilosti), poklesem úrokových sazeb z nových úvěrů na bydlení v důsledku snížení sazeb a očekávání centrálních bank a zahájení vládního programu „2% úvěr“ v červenci. Výše uvedené faktory zvýšily úvěrovou způsobilost potenciálních dlužníků a promítly se do zvýšené poptávky po nových hypotékách. Stavební firmy tváří v tvář vyhlídce na silnější poptávku po bydlení reagovaly zvýšenou nabídkou.

ING/ich/rs

Společnost Savills eviduje od 1. čtvrtletí 2023 kolem 1,4 milionu m² průmyslových ploch určených k pronájmu, které se nachází v různých fázích výstavby. Tyto rekordní hodnoty platily i ve 2. kvartále. Jedná se o největší číslo v historii průmyslového trhu v České republice. Minimálně 60 % z těchto prostor (833 000 m²) je již předpronajato. Nejvíce z těchto předpronajatých průmyslových ploch se staví pro nájemce z výrobního sektoru (38 %), následuje maloobchod (30 %) a logistika (16 %).

Nejvíce průmyslových ploch bylo v červnu rozestavěno v Karlovarském kraji a to téměř 336 000 m². Důvodem je stavba nového logistického centra pro H&M o velikosti 233 700 m² a výstavba distribučního centra pro Goodyear (60 600 m²), která vyrůstá v Panattoni Parku Cheb East. Závazek, který podepsala společnost H&M, je největší nájemní transakcí v celé historii trhu pronájmů průmyslových hal v České republice.

Plzeňsko má rozestavěno téměř 207 000 m², zde staví například společnost Arete halu pro firmu Duvenbeck v Rokycanech. V Jihomoravském kraji je rozestavěno 187 000 m². Největší výrobní hala, která se nyní v tomto kraji staví, je hala v CTParku Blučina pro společnost Inventec. Na Ústecku je rozestavěno 165 000 m² nájemních průmyslových ploch, staví se tady prostory například pro společnost Fielmann v Garbe Parku Chomutov nebo pro Fiege v CTParku Žatec. Praha a její nejbližší okolí měla v polovině letošního roku rozestavěno 137 000 m² a téměř veškerá výstavba (111 000 m²) byla spekulativní. Největší budovy na tomto dílčím trhu staví spekulativně CTP v Kozomíně, u dálnice D8. Nejméně se stavěly skladové a výrobní prostory určené k pronájmu na Zlínsku, Vysočině, v Jižních Čechách, Pardubicku a Hradecku.

Savills/ich/rs

Vedení Prahy 11 nesouhlasí s výstavbou bytových domů Duo Galaxie u stanice metra Háje, které na místě bývalého kina Galaxie plánuje společnost Thesea. Na zasedání zastupitelstva městské části to řekla Šárka Zdeňková, starostka Prahy 11. Na místě mají vzniknout dva 72metrové věžáky o 22 patrech, záměr výstavby nyní vstupuje do řízení o umístění stavby. Š. Zdeňková považuje projekt za mimořádně zrůdný, nabízí pomoc i občanům, které se zástavbou nesouhlasí, s podáváním připomínek. V současné době jsou pozemky zastavěny objektem bývalého kina Galaxie. Investor Thesea chce v blízkosti křižovatky ulic Opatovská a Arkalycká, nedaleko východního výstupu ze stanice metra C Háje, odstranit stávající objekty a postavit dva nové bytové domy o 22 patrech s obchody a dalšími službami. Mělo by zde vzniknout 276 bytů.

ČTK

4.– 6. října vyvrcholil veletrh investičních příležitostí Expo Real, kterého se Ostrava zúčastnila po boku Hlavního města Prahy, Moravskoslezského kraje a agentury pro podporu podnikání CzechInvest v rámci společné expozice pod značkou Czech Cities & Region. Vedle velkého množství jednání s investory, architekty a dalšími odborníky ozvláštnila letošní program také přítomnost významných architektů na stánku.

První den vystoupil architekt Steven Holl (Steven Holl Architects). Mluvil o stavbě ostravského Koncertního sálu a rekonstrukci domu kultury, jenž by měl vzniknout podle jeho návrhu. Partnery pro Stevena Holla v diskusi byli primátor města Ostravy Jan Dohnal a ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla. Druhý den se konala diskuse architektky Evy Jiřičné s Hanou Tichánkovou, náměstkyní města Ostravy. E. Jiřičná prezentovala projekt Věžového domu na Ostrčilově ulici v Ostravě, který by měl být podle jejího návrhu rekonstruován.

Za návrhem společné expozice Czech Cities & Regions stojí architektonicko-urbanistická kancelář CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS.

ich/rs

Narůstající nervozita je vidět především na energetických trzích, což bezprostředně souvisí s děním na Blízkém východě, kde se nachází významné ropné a plynárenské kapacity. Hlavní pozornost nyní směřuje na očekávanou pozemní vojenskou operaci Izraele v pásmu Gazy, která může vést k rozšíření ozbrojeného konfliktu do Libanonu nebo většímu zapojení Íránu. Pro trh s ropou je ve hře hned několik scénářů, v závislosti na tom, jak geograficky ohraničený nakonec izraelsko-palestinský konflikt bude. Zatímco pozemní operace do Gazy bez regionálních přesahů nemusí představovat pro trh zásadní hrozbu, válka mezi Izraelem a Íránem – v Libanonu, Sýrii nebo na Západním břehu – by již znamenala podstatně větší riziko. Pravděpodobně by totiž došlo ke zpřísnění amerických sankcí vůči Íránu, a tedy i podstatně nižší produkci ropy, což by cenu dostalo spolehlivě nad 100 USD/barel. Přímý střet mezi Izraelem a Íránem by měl na trh nejvýznamnější dopad, nicméně tento scénář se zdá prozatím relativně málo pravděpodobný.

Rostoucí napětí je patrné také na evropském trhu s plynem. Spotový kontrakt za poslední týden zdražil o polovinu nad 50 EUR/MWh. Konflikt na Blízkém východě je rizikem především s ohledem na roli Kataru, na jehož dodávky LNG se Evropa spoléhá ve stále větší míře. Bezprostřední zdražení zemního plynu však odráží zejména poškození podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko. I příchod chladnějšího počasí může na trh s plynem působit negativně, byť zatím rozhodně není důvod k panice. Evropské zásobníky jsou před zimou naplněny téměř ze 100 % a nadále se zprovozňují nové plovoucí LNG terminály. Dobrou zprávou je, že kritická situace z loňského roku by se již opakovat neměla, což však neznamená, že evropský plyn nemůže ještě dále zdražit, zvláště pokud by nás čekala abnormálně studená zima.

D. Rusinko/ČSOB/ ich/rs

Ze studie Deloitte Develop Index, ve které poradenská firma Deloitte každé dva měsíce mapuje vývoj na pražském developerském trhu, vyplývá, že průměrná nabídková cena nových bytů v Praze v červenci a srpnu oproti dvěma předchozím měsícům klesla o 1,2 % na 152 000 korun za metr čtvereční. V pražské nabídce se objevilo 13 nových developerských projektů s 925 byty.

“Průměrná cena nových bytů v Praze klesla počtvrté v řadě. Mezi hlavní důvody těchto propadů bezesporu patří setrvale vysoké úrokové sazby, prázdninové měsíce, vyčkávací taktika případných kupujících a vysoká inflace,” uvedl Petr Hána ze společnosti Deloitte. Dodal, že zájem o nové byty neroste, či dokonce klesá, což má vliv i na ceny. “Developeři reagují různými prodejními akcemi nebo korekcí samotných cen. Příliš neočekávám, že by se situace v příštích měsících nějak výrazně změnila,” uvedl. Nejvíce nových bytů k prodeji bylo podle něj o prázdninách v Praze 5, 9 a 4, nejméně pak v Praze 1 a 7. Na konci léta bylo na pražském trhu celkem 167 dostavěných projektů, dalších 160 bylo ve výstavbě a 22 před výstavbou.

Před prázdninami počet prodaných bytů neklesal, což se v letních měsících změnilo. Zatímco v květnu a v červnu bylo na pražském rezidenčním trhu podle informací z ceníků developerů prodáno celkem 785 nových bytů, o prázdninách to bylo 480. “40% pokles prodejů je skutečně citelný propad. Je evidentní, že situace developerů aktuálně není jednoduchá. Oproti předchozím rokům, kdy poptávka převyšovala nabídku, musí nyní více investovat do marketingu a dalších aktivit na podporu prodeje,” sdělil P. Hána.

ČTK

Investoři mají dva hlavní důvody k nervozitě. Tím prvním je geopolitika. Na konci minulého týdne obletěly svět zprávy o útoku radikálů z hnutí Hamás na Izrael. Investoři se domnívali, že konflikt se bude týkat jen Izraele a pásma Gazy. To by nezpůsobilo větší nestabilitu v širším regionu Středního východu, který je z obchodního hlediska naprosto klíčovým z důvodu dodávek ropy. I proto cena ropy nevystřelila vzhůru. Jenže dnes ropa postupně zdražuje a její cena směřuje k 90 dolarům za barel. Izrael totiž nařídil civilistům v severní části pásma Gazy, aby se evakuovali do jižních částí enklávy. To vyvolalo dojem, že izraelská pozemní invaze může začít brzy. Hnutí Hamás vydalo prohlášení, aby Palestinci tuto výzvu nereflektovali. Írán dokonce pohrozil, že je připraven otevřít druhou frontu. Trhy tak budou svazovat obavy, že se konflikt nakonec může rozšířit po celém regionu. Ve výsledku to bude bránit v růstu akciovým trhům a podporovat dolar jako bezpečnou měnu.

Druhým hlavním důvodem nervozity je to, že středeční zápis z posledního zasedání Fedu naznačil opatrný postoj amerických centrálních bankéřů. V druhé polovině týdne vyšla inflační čísla. Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v září meziročně zvýšily o 3,7 %, tedy stejným tempem jako v srpnu. Trh přitom očekával zpomalení růstu cen na 3,6 %. Úrokové sazby v USA tak asi vydrží na vyšších úrovních po delší dobu. Na druhé straně meziroční tempo jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v září snížilo na 4,1 % ze srpnových 4,3 %. Zpomalení jádrové inflace se přimlouvá za to, aby americká centrální banka příští měsíc rezignovala na zvýšení úrokových sazeb. Někteří zástupci Fedu by ale i tak rádi viděli úrokové sazby výš. Dolar se dnes obchoduje těsně nad hladinou 1,050 USD/EUR.

Celková nervozita na trzích nesvědčí koruně, která se dnes obchoduje za 24,65 CZK/EUR. Dalším rizikem ve středoevropském regionu jsou parlamentní volby v Polsku. V průzkumech sice vede vládnoucí křesťansko-sociální strana Právo a spravedlnost, ale její náskok není před hlavní opoziční stranou Občanská platforma nijak přesvědčivý. Ve hře jsou navíc tři další volební uskupení s podporou na hranici 10 %. Výsledek těchto tří menších stran ve volbách pak fakticky rozhodne o tom, jakým směrem se Polsko v budoucnu bude ubírat. I proto může být kurz zlotého vrtkavý, což by následně pocítila i koruna.

Next Finance/ich/rs

Jen rok vydrželo partnerství skupiny European Housing Services (EHS) a M&M Reality. Původním cílem společného podniku  bylo posílení pozice na domácím trhu a pod značkou M&M Real Estate Europe se do tří let stát silným hráčem ve střední Evropě. Jedna z největších realitek tak opět patří jen Petru Morcinkovi, EHS Marka Rosenbauma z partnerství odešla. „Skupina European Housing Services prodává svůj padesátiprocentní podíl v M&M Reality. Přebírá ho zpět Petr Morcinek, který se tímto krokem stal jediným akcionářem společnosti M&M reality holding vlastnící veškeré zakladatelské akcie. Obě společnosti však budou nadále pokračovat ve strategické spolupráci,“ uvedl výkonný ředitel EHS Hendrik Meyer.

M&M Reality a EHS se mají podle svého vyjádření spolupodílet na dalším vývoji informačního systému Stormm a poskytování tohoto systému v zahraničí. EHS zároveň bude poskytovat makléřům M&M Reality přístup k datům o nemovitostech společnosti Nemoreport, služby Českého Nemovitostního Trustu a interiérového studia Roomstory pro odkup a následnou rekonstrukci domů a bytů a služby vypořádání nemovitostních transakcí. Do portfolia EHS patří ještě i Bezrealitky, realitní kancelář Maxima Reality či startup Ownest. Celá skupina EHS prý plánuje brzy ohlásit nové akvizice a také novou entitu, která klientům nabídne profesionální přípravu smluvní dokumentace a vypořádání kupní ceny u nemovitostních transakcí, a to včetně úschov.

CzechCrunch