Praha 1 nerozšíří svoje odvolání proti navýšení budovy Penty u Masarykova nádraží o žádost o přezkum kladných stanovisek magistrátních odborů územního rozvoje a památkové péče. Radnice podala proti územnímu rozhodnutí k navýšení budovy takzvané blanketní odvolání bez konkrétních námitek, které může ještě doplnit.

Penta plánuje na terase vyšší z nových budov kavárnu, podle zástupců firmy na základě podnětů Pražanů. Proti nástavbě se odvolal Klub Za starou Prahu, podle kterého bude budova po navýšení převyšovat maximální povolenou výšku staveb v pražské památkové rezervaci a magistrátní památkáři správně nezhodnotili její vliv na panorama Prahy. Terasa je plánovaná jako vyhlídková, není v plánu žádná hudba, žádné koncerty, žádné veřejné akce, otevírací doba bude respektovat dohodu s radnicí. Pokud jde o výšku, nejvyšší kóta povolená v původním povolení s výškou 41,9 metru přístavbou převýšena nebude. V památkové rezervaci platí výškový limit 40 metrů, přístavby jsou však posuzovány individuálně a tuto všechny instituce povolily.

ČTK

Best of Realty – Nejlepší z realit, prestižní soutěž v oblasti nemovitostí, slaví letos čtvrt století své existence. Slavnostního galavečera, který se konal v úterý 14. listopadu ve Fóru Karlín, se zúčastnily přední osobnosti českého realitního trhu. O nominaci na titul Best of Realty – Nejlepší z realit se v roce 2023 ucházely stavby dokončené na území České republiky po 1. lednu 2022, a to v pěti základních kategoriích: Rezidenční projekty, Administrativní centra, Obchodní centra, Hotely a Skladové a průmyslové areály. Při posuzování nominovaných projektů hrálo klíčovou roli urbanistické a architektonické řešení projektu, jeho přínos lokalitě, kvalita realizace, komerční úspěšnost a aspekt udržitelnosti. Vítěze vybírala jedenáctičlenná porota, složená z odborníků z řad Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí („ARTN“), bank, urbanistů, architektů, tržních analytiků a realitních makléřů. Dále byli vyhlášeni vítězové Zvláštní ceny poroty, držitel ceny ARTN za přínos realitnímu trhu, vítěz v kategorii Environmentální projekt roku a do Síně slávy byla uvedena další významná osobnost. „Odborná porota letos vybírala vybrala ty nejlepší z rekordního počtu více než osmdesáti developerských projektů a je jistě výborná zpráva, že i ve složitých časech dokáže český realitní trh generovat velmi zajímavé, hodnotné a kvalitní projekty,“ říká Tomáš Drtina, předseda odborné poroty.

Vítězství v kategorii Větších rezidenčních projektů získal projekt Fragment Karlín za výjimečnou architekturu, kvalitní zpracování, promyšlené detaily a inteligentní technologie řízení celého domu i jednotlivých bytových jednotek. Porota také ocenila, že bytový dům osazený zajímavými uměleckými díly obohatil mapu pražských architektonických počinů, přitahujících pozornost nejen domácích, ale i zahraničních návštěvníků metropole. Projekt La Vida Residence zvítězil v kategorii Menší rezidenční projekty především díky svému zcela netradičnímu a k přírodě přívětivému architektonickému pojetí. Nájemní dům se střešní zahradou a živou zelenou fasádou je moderním osvěžením nové bytové výstavby nejen v intenzivně se rozvíjející lokalitě pražských Hodkoviček, ale i v rámci celé metropole.

První místo v kategorii Administrativní centra si odnáší projekt Masaryčka. Odborná porota ocenila spojení ikonické světové architektury pod taktovkou studia Zaha Hadid Architects, která citlivě respektuje historický charakter centra, a úspěšné revitalizace rozsáhlého brownfieldu u Masarykova nádraží. Díky tomuto projektu dochází k propojení centra metropole s Karlínem a Žižkovem, rozšíření veřejných prostor a také významnému navýšení zelených ploch v plánovaném veřejném parku, který vznikne zastřešením Masarykova nádraží. Projekt je certifikován LEED Platinum.

V kategorii Obchodních center porota přiřkla prvenství projektu OC Palác Pardubice. Porotu zaujala schopnost investora zrealizovat náročnou a zároveň komerčně úspěšnou rekonstrukci památkové chráněné brutalistní budovy bývalého OD Prior a jejího propojení se stávajícím obchodním centrem Palác Pardubice.

Nejvyšší hodnocení v kategorii Hotely získal Hotel Thaya v Havraníkách, který představuje moderní koncept propojení zemědělské a potravinářské výroby s turismem. Je kombinací citlivé rekonstrukce zemědělských objektů a designové novostavby s ubytovacími kapacitami a gastronomickým provozem. Porota kromě praktického a funkčního konceptu ocenila i jeho atraktivní architekturu a obchodní úspěch.

V kategorii Skladových a průmyslových areálů porotu nejvíce zaujal projekt Urbanity Campus Tachov, budovy Beta a Gama. Výrobně-skladový campus ve své kategorii zvítězil díky zdařilé rekonstrukci stávajícího areálu, která do dané lokality vnesla nový život. Porota ocenila jak zlepšení kvality pracovního prostředí ve stávajících halách, tak i novou výstavbu dalších budov, které splňují ta nejpřísnější ESG kritéria.

Zvláštní cena poroty letos putovala ke dvěma projektům. V případě Císařských lázní v Karlových Varech porotu oslovila citlivá a inovativní rekonstrukce památkově chráněného neorenesančního objektu, díky které vzniklo moderní prostředí pro pořádání kulturních i společenských akcí. Dále porotu zaujala renovace Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích. Díky soustředěnému úsilí se podařilo odvážnou a osvícenou myšlenku rozsáhlé proměny brownfieldu na břehu řeky Chrudimky dovést do úspěšné realizace. Promyšlený rozvoj celého areálu Winternitzových automatických mlýnů porota vnímá jako vzorný příklad partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru.

Environmentálním projektem roku se stal projekt nájemního bydlení Fragment Karlín. Ten je příkladnou ukázkou využití inovativních řešení a komplexního přístupu k realizaci udržitelné rezidenční budovy. Budova plnohodnotně využívá provozní BIM model.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí letos udělila svou cenu „Award for Excellence“ Janě Hrabětové, která se zasloužila o přínos realitnímu trhu prostřednictvím své redakční činnosti a kontinuálního rozvoj soutěže „Best of Realty – Nejlepší z realit“.

Síň slávy se rozrostla o nového člena. Stal se jím Petr Palička, dlouholetý ředitel jedné z nejvýznamnějších českých developerských společností Penta Real Estate.

Soutěž Best of Realty organizuje Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, generálním partnerem soutěže je Česká spořitelna a partnerem Síně slávy poradenská společnost KPMG. Mezi hlavní partnery galavečera patří společnosti Siko, ELITE BATH + KITCHEN, Menhart, Allen & Overy, PRE, Laufen a BTR Consulting. Partnery galavečera jsou Svoboda & Williams, STO, Flat Zone, Pražská teplárenská, Alca, Rigips, Xella, Puradies. Mediálními partnery jsou Forbes, Sreality, Building World, remspace, Grade.

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY 25. ROČNÍKU SOUTĚŽE BEST OF REALTY – NEJLEPŠÍ Z REALIT

Rezidenční projekty většího rozsahu:

1. FRAGMENT Karlín (Trigema, QARTA Architektura)

2. Parvi Cibulka (YIT Stavo, Jakub Cigler Architekti)

3. Jinonický dvůr (CREDITAS Real Estate, MS Architekti)

Rezidenční projekty menšího rozsahu:

1. La Vida residence (Pavel Rejchrt, under-construction architects)

2. U Kazínské skály (IBS-Rokal, Šafer Hájek architekti s.r.o.)

3. Domy Chomoutov, I.etapa (o’home, Martin Fröml, Andrea Stříbrná)

Administrativní centra:

1. Masaryčka (Penta Real Estate, Zaha Hadid Architects)

2. Port7 (Skanska Property Czech Republic, DAM.architekti)

3. Organica (CONTERA Investment X, SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI)

Obchodní centra:

1. OC Palác Pardubice (Palác Pardubice s.r.o., ESTE Design & Consulting)

2. JAVOR Centrum (Vifina Delta, KYZLINK ARCHITECTS)

3. OC Stará Boleslav (Traxial, VMS projekt)

Hotely:

1. Hotel THAYA (THAYA vinařství, Jakub Cigler Architekti)

2. Resort Český les – Aparthotel Železná (Apartmány Český les, Konceptual studio)

3. Apartmány Florián (OPBH DEVELOPMENT, MS architekti)

Skladové a průmyslové areály:

1. Urbanity Campus Tachov – budova Beta a Gama (URBANITY, Studio Komplits)

2. Contera Park Ostrava D1 (CONTERA Investment VIII., SPOTarchitects)

3. Panattoni Park Ostrov North – budova B (Panattoni Czech Republic, Rotagroup)

Zvláštní cena poroty

Winternitzovy automatické mlýny (Pardubice)

Císařské lázně (Karlovy Vary)

Environmentální projekt roku

FRAGMENT Karlín

Cena ARTN za přínos realitnímu trhu:

Jana Hrabětová

Síň slávy:

Petr Palička, Penta Real Estate

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce vyhláškami a změnami právních předpisů zjednodušit a sjednotit zavedení požadavků na výstavbu. Momentálně navrhlo novou vyhlášku o technických požadavcích na výstavbu například pro vodní díla, bazény, koupaliště a sauny. Ta obsahuje krom jiného pravidla na vymezování pozemků, umisťování a technické parametry staveb. MMR připravuje také další právní předpisy nového stavebního zákona, které stanoví obsah projektové dokumentace staveb nebo vytvoří jednotný standard pro územní plánování.

Navržená vyhláška o vodních dílech podle MMR rozvíjí zákonem dané základní požadavky na výstavbu. „Cílem vyhlášky je požadavky zpřehlednit a zajistit zrychlení výstavby. To vše při zachování kvalitní architektury, urbanismu i ochrany životního prostředí a volné krajiny. Při přípravě jsme se zaměřili hlavně na to, jestli požadavky skutečně naplňují veřejný zájem,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

MMR předpokládá, že vyhláška o vodních dílech spolu s dalšími prováděcími předpisy nového stavebního zákona nabude účinnosti 1. července 2024. Zároveň bude do 1. července 2027 platit přechodné období, při kterém bude možné použít dokumentaci podle dnes platných předpisů.

ČTK

Společnost Penta Real Estate koupila od Českých drah nevyužívané pozemky na Florenci. Výstavba nové městské čtvrti v okolí Masarykova nádraží tak může pokračovat podle návrhu vzešlého z urbanistické soutěže, která proběhla v roce 2021. Vítězný návrh od týmu Unit Architekti, A69 – Architekti a Marko&Placemakers na jaře 2022 projednala a schválila Rada hlavního města Prahy. Penta zaplatí za pozemky 243,8 milionů korun, přičemž tato částka může ještě vzrůst v závislosti na výsledku projednání změny územního plánu, které nyní probíhá. Penta nyní zaplatí Českým drahám cenu odpovídající maximální zastavitelnosti území dle stávajícího územního plánu a v závislosti na jeho konečné podobě bude mít povinnost cenu navýšit dle případného navýšení stavební zastavitelnosti území. Projednání změny územního plánu probíhá již několik let. Magistrát se s Pentou již dříve dohodl, že v nové zástavbě bude minimálně 40 % bytů, kterých je ve městě dlouhodobý nedostatek. Cílem je proměnit stávající neprůchozí uzavřenou oblast v živou městskou čtvrť propojující oblast Florence, Karlína a Žižkova. Očekává se, že projednání změny územního plánu bude dokončeno v roce 2024.

Aktuálně Penta realizuje výstavbu podél ulic Na Florenci a Hybernská. Pozemky, které jsou nyní předmětem prodeje, jsou z hlediska zastavitelnosti nejkomplikovanější. Hlavní překážkou v tomto území je trasa metra C včetně podpovrchového technického zázemí stanice Florenc. Penta oproti původnímu smluvnímu nároku vůči ČD ponese sama vícenáklady spojené s existencí metra jako (např. vibroizolace, případné částečné přemostění zařízení metra, atd). Převezme také veškeré výdaje spojené například s archeologickým průzkumem lokality a změnou územního plánu.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu negativně ovlivní rozvoj trhu industriálních a dalších nemovitostí. Podle zákona nově nebude možno stavět průmyslové a komerční areály a fotovoltaické elektrárny větší než jeden hektar na produkčně nejkvalitnější české zemědělské půdě. Zdraží ale výstavba i na zbylých půdních třídách. Ze zjištění Hospodářských novin vyplývá, že zatímco nyní za jejich vyjmutí z půdního fondu stavitelé platí dvě sazby, 24 korun za metr čtvereční ve třetí třídě a 18 korun ve čtvrté a páté třídě, nově to má být pro sklady a obchodní centra 300 Kč a 240 korun. Novela tak přispěje k ještě vyššímu nárůstu cen pozemků, což se promítne do vyšších cen nemovitostí a na jejich nájemném.

Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy pro stavbu nemovitostí, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.

Z analýzy Indrustrial Research Forum vyplývá, že ve třetím čtvrtletí se v Česku postavilo 183 000 metrů čtverečních průmyslové a logistické plochy, meziročně o 62 % méně. Mezičtvrtletně jde o pokles o 28 %. Neobsazenost mezičtvrtletně poklesla na 1,5 %.

ČTK

Česká investiční skupina Accolade postaví v Chorvatsku průmyslový areál o rozloze zhruba 50 000 metrů čtverečních. Konkrétní cenu investice společnost neuvedla, podle její mluvčí Kateřiny Menzelové se orientační hodnota bude pohybovat okolo 1,27 miliardy korun. Accolade dále plánuje postupný rozvoj i v dalších chorvatských lokalitách.

“Trh s průmyslovou moderní infrastrukturou se začal v Chorvatsku rozvíjet teprve před několika lety. V současné chvíli je tu tedy jen několik moderních průmyslových parků. Přitom jde o zemi s velkým potenciálem, která se letos stala součástí eurozóny a schengenského prostoru. Chorvatsko navíc disponuje širokou základnou zkušené a technicky vzdělané kvalifikované pracovní síly a velkou výhodou je jeho hustá dálniční síť a několik významných přístavů,” uvedl výkonný ředitel Accolade Milan Kratina.

Projekt je situován v oblasti Donja Bistra severně od Záhřebu. Důvodem pro zvolení této oblasti byla podle Acccolade výhoda jejího napojení na dálnici s dostupností do Rakouska, Slovinska, Maďarska, severní Itálie a na východ přes srbský Bělehrad do Istanbulu. Zároveň se jedná o industriální centrum a v okolí se nachází velký národní výrobce sportovních elektromobilů Rimac. V regionu se tedy očekává velká poptávka po moderních průmyslových prostorech. Areál bude sloužit pro lehkou průmyslovou výrobu, logistiku a e-commerce. Areál by měl mít prvky udržitelnosti jako tepelnou izolaci, fotovoltaickou elektrárnu a LED osvětlení.

Zisk prvního stavebního povolení by pro společnost měl být odrazovým můstkem pro postupný rozvoj v dalších regionech Chorvatska. Za další strategicky významné lokality v této zemi považuje kromě Záhřebu přístav Rijeka s napojením do severní Itálie, Varaždin poblíž hranice se Slovinskem a Maďarskem, Split ve střední Dalmácii a Osijek ve východní části Chorvatska. Vzhledem k dalším plánovaným investicím zřídil Accolade v Chorvatsku vlastní tým a otevře v zemi své kanceláře.

ČTK

Ve čtvrtek 9. listopadu byly na galavečeru České ceny za architekturu konaném ve Fóru Karlín a přenášeném živě na web ČT art vyhlášeny výsledky 8. ročníku soutěžní přehlídky. Hlavní cenu získali Lukáš Ehl, Tomáš Koumar z ateliéru EHL & KOUMAR ARCHITEKTI s Ladislavem Dvořákem a Ladislavem Šaškem za návrh Lávky v Litomyšli. Ve finále letošního ročníku České ceny za architekturu porota vybírala mezi šesti díly. Vítěz i Finalisté se etablovali z 31 nominovaných prací, které ČKA představila na nominačním večeru v červnu tohoto roku. Celkově se o Českou cenu za architekturu v 8. ročníku ucházelo 241 realizací dokončených na území České republiky v posledních pěti letech. Výsledky 8. ročníku České ceny za architekturu najdete zde.

Zdroj: Česká cena za architekturu 2023

Výkony slovenského stavebnictví v září po zohlednění inflace zrychlily tempo meziročního růstu na 6 % po srpnovém nárůstu o 4 %. Odvětví tak dosáhlo nejlepšího výsledku od letošního února. Stavební produkce Slovenska v září dosáhla 720 milionů eur (17,7 miliardy Kč). Po zohlednění sezonních vlivů se proti srpnu zvýšila o 2,4 %. Postupovala hlavně nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizací. Z hlediska výrobního zaměření se dál dařilo pracím na inženýrských stavbách s růstem téměř o 20 %. Naopak dominantní výstavba budov byla nadále meziročně nižší, tempo jejího poklesu ovšem výrazně zpomalilo. Celkově za první tři čtvrtletí letošního roku výkony slovenských stavebních firem reálně stouply v porovnání se stejným obdobím loňska o 1,7 %. V České republice stavební výroba v září meziročně vzrostla o 1,7 %, předtím dva měsíce klesala.

ČTK

Poskytovatel sdílených kanceláří WeWork požádal ve Spojených státech o bankrotovou ochranu. Firmě, která zažila raketový vzestup a pád, se nevyplatily sázky na to, že společnosti budou více využívat její sdílené kancelářské prostory. Pobočky firmy mimo USA a Kanadu nejsou řízením dotčené. Mluvčí WeWork uvedl, že majitelé zhruba 92 % dluhu firmy souhlasili v rámci dohody o podpoře restrukturalizace s přeměnou svého zajištěného dluhu na vlastní kapitál. Firmě se tím podařilo snížit dluh o tři miliardy USD. WeWork očekává, že bude mít finanční likviditu, aby mohl normálně pokračovat v činnosti. Podobný krok jako v USA hodlá učinit také v Kanadě. Ke konci června měla WeWork k dispozici kancelářské prostory na 777 místech po celém světě. Japonská technologická skupina SoftBank, která vlastní ve WeWork zhruba 60 %, věří, že dohoda o podpoře restrukturalizace je vhodným opatřením pro reorganizaci firmy.

WeWork se před několika lety stala odstrašujícím příkladem divoce nadhodnocených amerických start-upů. S pověstí jednoho z nejhodnotnějších start-upů chtěla společnost v roce 2019 vstoupit na burzu s odhadovanou hodnotou 47 miliard USD (1,1 bilionu Kč). Místo triumfu ale přišel propadák. Hlubší vhled do podnikání před primární veřejnou nabídku (IPO) způsobil, že se velcí investoři ztrátové společnosti vyhnuli a nabídka byla nakonec zrušena. Firmu pak tvrdě zasáhla pandemie, protože covidová opatření lidi přiměla pracovat z domova. V roce 2021 se WeWork dostala na burzu, ale jen díky spojení s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. Od počátku letošního roku akcie firmy klesly o zhruba 98,5 %.

Firmě se také stále nedaří dostat do zisku, protože platí vysoké částky za pronájem prostor. Její firemní klientela kvůli trendu práce z domova omezuje nebo ruší pronájmy. Mnoho jejích zákazníků tvořily začínající a menší podniky, které omezily své výdaje kvůli vysoké inflaci a zhoršení ekonomických vyhlídek. Ve druhém čtvrtletí 2023 spotřebovaly platby za prostory 74 % jejích tržeb. Problémy WeWork zhoršila i konkurence ze strany jejích vlastních pronajímatelů. Společnosti zaměřené na pronájem komerčních nemovitostí tradičně uzavíraly pouze dlouhodobé nájemní smlouvy, nově ale začaly nabízet i krátkodobé a flexibilní pronájmy, aby se vyrovnaly s poklesem zájmu o kancelářské prostory. V žádosti ke konkurznímu soudu firma uvedla, že ke konci června její aktiva činila 15,06 miliardy USD. Závazky pak 18,66 miliardy USD.

ČTK

Společnost Penta Real Estate dokončila první etapu výstavby v lokalitě Nová Waltrovka. Ta zahrnuje dvě kancelářské budovy, Metalica a Legatica, budovu nového hotelu Zleep a brzy se bude také kolaudovat 78 bytů. Dokončena je i široká promenáda v úseku mezi Jinonicemi a Radlicemi, která nabízí řadu míst pro odpočinek a volnočasové aktivity. Dalším etapám výstavby na Nové Waltrovce bude dominovat rezidenční výstavba, se čtyřmi stovkami dalších bytů a obchody. „Radlické údolí v posledních letech proměňujeme ze zanedbaného brownfieldu na živou městskou čtvrť. Na místě kdysi tradičního strojírenského podniku vyrostla kromě bytů a kanceláří také nová školka nebo krásný park. Noví rezidenti si život zde pochvalují. Nepochybuji, že i na Nové Waltrovce se bude žít a pracovat skvěle,“ říká Pavel Streblov, obchodní ředitel pro komerční výstavbu společnosti Penta Real Estate.

Polovina kancelářských prostor je již pronajata. Celou budovu Legatica obsadí mezinárodní společnost. Mezi další nájemce patří skupina DRFG nebo soukromé centrum plastické chirurgie Juraje Payera. Největším nájemcem retailových prostor se stal Penny Market, v provozu je kavárna Kofínno, v přípravě je i nové bistro. Na jaře 2024 rozšíří paletu služeb také řetězec fitness center Max Fitness. Nová budova hotelu Zleep se stane součástí rychle rostoucího řetězce Deutsche Hospitality. Hotel přivítá první hosty již příští týden. Budovy na Nové Waltrovce byly vyprojektovány tak, aby mohly usilovat o nejvyšší certifikáty BREAAM (v případě hotelu), respektive LEED a WELL (v případě kancelářských budov).

Rezidenční výstavba je plánovaná v severní polovině areálu, dále od rušné Radlické ulice. V první etapě bylo rozestavěno 78 bytů všech velikostí. Další etapa výstavby bytů začne na jaře 2024. Postupně zde vyrostou další čtyři stovky bytů. Projekt Nová Waltrovka počítá také s novou školou, sportovištěmi a hřišti, ale i restaurací v objektu původní slévárny.

Penta Real Estate/ich/rs

Do mezinárodní architektonické soutěže na podobu mrakodrapu, který má vzniknout v centru Ostravy, se zapojí pět architektonických studií. Soutěžní návrhy musí zájemci odevzdat do 5. února. O vítězi soutěže porota rozhodne v březnu. Na jejím vyhlášení se dohodlo město se společností RT TORAX Group, která je investorem stavby. Objekt by měl být jednou z dominant krajské metropole. Do soutěže se zapojila studia, která projektují stavby ve světových metropolích a s architektonickými soutěžemi tohoto formátu mají zkušenosti. Konkrétní jména nyní nelze zveřejnit, schválené podmínky to neumožňují až do doby, než budou vyhlášeny výsledky.

S vyhlášením soutěže počítal dodatek smlouvy mezi městem a investorem, podoba projektu se totiž v minulosti několikrát měnila. Původně se hovořilo o výškovém objektu s jednou věží, pak o variantě s věžemi dvěma. Dříve se mluvilo o obchodně administrativním centru s hotelem a byty v objektu s 60 patry a výškou 238 metrů. V takovém případě by šlo o nejvyšší budovu v České republice. Finální podobu ale určí až architektonická soutěž. Předmětem soutěže je kromě stavby také návrh veřejných prostranství v dané lokalitě i propojení nové budovy s přilehlým okolím včetně plánovaných tras pro pěší a cyklisty. S vybraným architektonickým studiem budou následovat další fáze projektování a povolovacích řízení. Zahájení stavby investor plánuje na rok 2028, předpokládány termín dokončení a zahájení provozu pak do roku 2032. Součástí architektonické soutěže je workshop, který se uskuteční 5. prosince za účasti investora, porotců, přizvaných expertů a zástupců města Ostravy. Půjde o individuální setkání s jednotlivými studii, při nichž architekti dostanou zpětnou vazbu na své rozpracované projekty.

ČTK

Vedení radnice Prahy 11 schválilo námitky do územního řízení týkajícího se záměru výstavby dvou vysokých domů Duo Galaxie na Hájích na pozemcích, kde nyní stojí objekt bývalého kina Galaxie. Výstavba domů s byty a kancelářemi by podle vedení městské části způsobila mimo jiné problémy v dopravě a parkování. Na místě mají vzniknout dva 72metrové věžové domy o 21 patrech, investorem je společnost Thesea. Vzniknout by zde mělo celkem 276 bytů.

Výstavba by podle vedení radnice Prahy 11 zasáhla široké okolí Hájů. Nejde jen o několik let trvající stavbu samotnou, ale o celkovou zátěž území, například vyšší počet obyvatel zvýší nároky na školská zařízení, zvýší se potřeba parkovacích míst v lokalitě. Radnici vadí rovněž to, že stavby naruší panorama a dominantu a symbol Jižního Města, sousední dvojdům Kupa. Panelové domy v okolí dosahují čtyř až 13 podlaží, zamýšlené domy by měly mít až 21 pater.

ČTK

Od ledna do září vzrostl počet veřejných zakázek zadaných českým stavebním firmám o 23 %. Hodnota zakázek činila 168 miliard korun, což byl meziroční růst o 19 %. Hodnota zadaných veřejných zakázek má významný vliv na celkovou produkci ve stavebnictví. Ta v letošním roce zatím klesla o 1,5 %. “Veřejné zakázky pro české stavebnictví hrají klíčovou roli a tvoří třetinu objemu práce na stavebním trhu,“ řekl Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti Wienerberger. Potvrzují to i data CEEC Research. Podle nich se stavebnictví na veřejných investicích podílí ze zhruba 32 %.

V minulém roce bylo veřejnými zadavateli vysoutěženo a zadáno zhotovitelům o 15,2 % méně stavebních zakázek, než tomu bylo v roce 2021. Po loňském poklesu tak počet veřejných zakázek postupně opět nabírá růstové tempo. V letošních prvních devíti měsících bylo zadáno 5 844 zakázek. Nárůst veřejných zakázek pozitivně ovlivnila stabilizace cen stavebních materiálů, kdy veřejní zadavatelé po počáteční opatrnosti začaly s realizací připravovaných projektů. Konec finanční podpory na energie v příštím roce a opětovný nárůst jejich cen se ale podle dřívějších vyjádření prodejců a výrobců stavebnin následně projeví ve finálních cenách stavebních prací.

Za letošní tři čtvrtletí bylo vydáno 1 132 oznámení o veřejné zakázce, což je o 1,3 % více než ve stejném období předchozího roku. Celková předpokládaná hodnota zakázek činila 155,4 miliardy korun, jde o meziroční nárůst o 18,6 %. Hodnoty oznámených zakázek s cenou pod jednu miliardu korun meziročně mírně poklesly o 0,3 %.

V příštím roce plánuje vláda investovat do infrastruktury zhruba stejný objem finančních prostředků jako v roce 2023. Více než 150 miliard na výstavbu dopravních staveb ze strany státu je nepochybně pro stavebnictví významný stimul. Chce zajistit nejen pokračování rozdělaných projektů, ale i zahajování řady nových a údržbu stávajících.  V roce 2024 se předpokládá výstavba 128 kilometrů silnic, z toho 81 kilometrů dálnic.

Největší zadanou stavební zakázkou se v září stala výstavba zařízení pro energetické využití odpadu v elektrárenské lokalitě Mělník od společnosti ČEZ za 12 miliard korun, následovaly výstavba multifunkční sportovní haly v Brně, kterou zadalo v lednu statutární město Brno v hodnotě 4,4 miliard korun, modernizace Krajské nemocnice Liberec v hodnotě 3,1 miliard korun nebo stavba dálnice D35 Janov–Opatovec, kterou vybralo Ředitelství silnic a dálnic ČR a zadalo zhotoviteli za 2,5 miliardy korun.

ČTK

Útlum českého průmyslu v září neskončil a podle analytiků bude asi pokračovat i v dalších měsících. Slabé zůstává také stavebnictví, zářijový meziroční nárůst po dvou předchozích poklesech je pouze důsledkem srovnání s nízkým výsledkem z loňského září. Přebytek zahraničního obchodu v září očekávání překonal, spíše než ekonomický růst je ale za tím rychlejší pokles dovozu. Průmyslová výroba v Česku se meziročně snížila potřetí za sebou, pokles navíc vzrostl na 5 % ze srpnových 1,7 %. Dolů šla také proti srpnu o 1,8 %. Stavební výroba meziročně vzrostla o 1,7 %, v meziměsíčním srovnání ale byla nižší o 0,2 %. Zahraniční obchod ČR skončil v září přebytkem 12,8 miliardy korun, což byl meziročně o 25,3 miliardy Kč lepší výsledek.

S poklesem produkce se český průmysl v září potýkal podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) napříč téměř všemi odvětvími. K meziročnímu snížení nejvíce přispěla výroba elektřiny a plynu, což ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách a mimořádně teplé počasí. Klesla ale i výroba strojů a zařízení, růst zaznamenal farmaceutický, nápojový a oděvní průmysl. Hodnota nových zakázek pro český průmysl klesla ve srovnání s loňským zářím o 5,2 %. Tuzemský průmysl prochází recesí, pokles zřejmě vykáže i za celý letošní rok, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila český průmysl prochází mrazivým obdobím, když v září přišel o svou jedinou dosavadní oporu ve výrobě automobilů. Ta meziročně mírně klesla zřejmě vlivem chybějících součástek po požáru u dodavatele plastových dílů a záplavách ve Slovinsku.

Ve stavebnictví meziroční růst evidují statistici v tomto roce teprve potřetí, vedle září se stavební produkce zvýšila v lednu a v červnu. V srpnu klesla o 0,2 %. Pozemní stavitelství vykázalo v září růst o 2,2 %, inženýrská produkce se zvýšila o 0,5 %. „Poptávka po stavebních pracích zůstává vlivem vysokých nákladů výstavby slabá. Jde o působení kombinace vysokých úrokových sazeb, cen nemovitostí a stavebních materiálů. K tomu se ještě přidává výrazné snížení kupní síly domácností související s propadem reálných mezd,” uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler. Vysoké náklady na výstavbu stojí podle analytiků také za meziročním úbytkem vydaných stavebních povolení o 10,2 %. Výhled stavebnictví tak zůstává negativní, zejména kvůli pokračujícímu útlumu soukromé výstavby. Během září se sice začalo stavět téměř o čtvrtinu bytů více než loni, za první tři čtvrtletí to ale bylo o 14,6 % méně.

ČTK

Příjezdovou cestu na první terminál Letiště Václava Havla doplní budovy, které navrhl v podobě krystalů zahalených do satelitních snímků Česka vítěz mezinárodní soutěže, nizozemský architektonický ateliér MVRDV. Už z dálky mají návštěvníky, kteří budou na ruzyňské letiště přijíždět auty nebo hromadnou dopravou,  vítat velkoryse prosklené budovy, které budou zvláště za tmy zářit jako velké lucerny.

Projekt rozšíří Terminál 1 na východní straně o dvě přibližně čtvercové budovy pro bezpečnostní kontrolu, obchodní plochy nebo VIP salonky. Naproti přes ulici, ve veřejné části letiště, přibude trojúhelníková, klínovitá stavba s hotelem, konferenčním centrem a krytým parkovištěm. Všechny tři stavby jsou navržené v jednotném stylu a společně vytvoří novou vstupní bránu k letišti. Kromě panoramatického prosklení, jež má zajistit i dobrý výhled z interiéru do okolí, budou fasády pokryté potiskem s motivy satelitních snímků české krajiny. Typicky pro tvorbu MVRDV budou okraje mezi průhlednou a zakrytou částí fasád hranatě „okousané“, jako poskládané z pixelů či minecraftových bloků. Prostory mezi stavbami obklopí zeleň, zastoupená druhy obvyklými pro místní přírodu. Motiv satelitních snímků se bude opakovat i na střechách nových budov a na stropech v interiérech.

Stavby jsou navržené na principu udržitelnosti. Pro část konstrukcí jsou sice nezbytný beton a ocel, ale podlahy budou lehké a duté a podepírané trámy z vrstveného lepeného dřeva. Potištěné sklo na fasádě bude obsahovat fotovoltaiku, která vyrobí část elektřiny pro spotřebu v budově. Potisk se zároveň postará o stínění na potřebných místech. Fasáda má obsahovat i programovatelné světelné prvky, které umožní na budově vyvěšovat informace o aktuálních událostech.

Seznam Zprávy/ich/rs

Zatímco developeři skladů a výrobních hal rekordně staví, poptávka po jejich nemovitostech se ve 3. čtvrtletí propadla. Na vině je nejistota v automobilovém průmyslu i potíže e-shopů. „Na straně nájemců vidíme velkou obezřetnost s ohledem na nejistý vývoj automobilového průmyslu, což platí pro Česko i Německo. Částečně to souvisí s přechodem na elektroauta, kde tradičním automobilkám sílí konkurence. Doložit to lze uvolněním prvních průmyslových prostor kolem Mladé Boleslavi, s čímž už jsme se opravdu dlouho nesetkali,“ komentoval ředitel realitně-poradenské firmy 108 Real Estate Jakub Holec. Vedle automobilového průmyslu tvoří velkou část poptávky po halách ještě sklady internetových obchodů. Avšak ani e-commerce není v nejlepší kondici. Tržby internetových obchodníků klesaly meziročně i ve 3. čtvrtletí, a to o 11 %. To se odráží také na poklesu zájmu o skladové plochy ze strany přepravců.

Ve 3. čtvrtletí se v Česku pronajalo 182 tisíc metrů čtverečních skladů a průmyslových hal. To je ve srovnání s předchozími obdobími nezvykle slabý výsledek. Meziročně se pronájmy za 3. kvartál propadly o 62 %. V porovnání s tříletým průměrem je to pokles o 65 % (z dat Industrial Research Forum). Aktuálně je v Česku ve výstavbě kolem 1,4 milionu metrů čtverečních průmyslových ploch. Tolik se ještě nikdy nestavělo. Dle Savills je přibližně 60 % z těchto ploch předem pronajato.

Seznam Zprávy/ich/rs

Zveme Vás na vyhlášení laureátů České ceny za architekturu 2023 konané 9. listopadu ve Foru Karlín v Praze. Večerem provází moderátorská dvojice Martha Issová a Jiří Zeman. Večer doplňuje umělecký program Petra Nikla a týmu Divadla Archa za hudebního doprovodu Kryštofa Koenigsmarka.

Režie: Ondřej Hrab, Vojtěch Filčev.

Česká cena za architekturu pořádaná Českou komorou architektů oceňuje nejlepší stavby realizované na území České republiky během posledních pěti let. Letošní přihlášená díla hodnotila porota ve složení architektka Gilma Teodora Gylytė (Litva), architekt a urbanista Joakim Lindmarker (Švédsko), architekt, krajinářský architekt a urbanista Winy Maas (Nizozemsko), architektka Taba Rasti (Španělsko), architekt Oliver Sadovský (Slovensko), krajinářská architektka Maike van Stiphout (Nizozemsko) a spisovatel, kurátor a kritik specializující se na oblast designu a architektury Deyan Sudjic (Velká Británie).

Mezinárodní porota vybrala 31 realizací, které usilují a hlavní cenu soutěže. Prohlédnout si je můžete zde.

Praha 1 se odvolá proti územnímu rozhodnutí povolujícímu střešní terasu s kavárnou, kterou plánuje developerská společnost Penta umístit na vyšší z nových budov u Masarykova nádraží. Lhůta na odvolání proti rozhodnutí je do tohoto pátku. Odvolání bude primárně založeno ve věci ujištění, že stavba negativně neovlivní život v městské části. Případné narušení se může týkat například hluku nebo světelného smogu. Pro více námitek v tuto chvíli nemá radnice podklady, případně je možné odvolání na základě nových informací rozšířit. V případě výšky budovy je pak možné požádat o přezkum rozhodnutí památkářů, což je lze učinit ve lhůtě jednoho roku. Nástavbu kritizuje Klub Za starou Prahu, podle kterého bude mít budova po navýšení 41 metrů, což převyšuje maximální povolenou výšku staveb v pražské památkové rezervaci. Magistrátní památkáři podle vyjádření klubu nezhodnotili vliv nástavby na panorama celé Prahy a povolili ji s účelovým zdůvodněním, že završí kompozici budovy.

Penta v tiskové zprávě uvedla, že limit 40 metrů neplatí pro ustoupená podlaží či drobné nástavby, které jsou posuzovány individuálně a mohou být povoleny v případě, že výškou či provedením nenarušují panorama centra Prahy. To je podle firmy případ toalet a občerstvení na plánované terase, které budou z velké části skryty za transparentním fasádním pláštěm budovy. Atika prodlužující fasádu stavby je navíc podle firmy ještě vyšší, takže nástavba nepřekročí maximální výšku povolenou původním územním rozhodnutím. Terasa měla být podle ředitele firmy Penta Real Estate pro ČR Petra Paličky původně soukromá a určená pouze pro nájemce kanceláří v budově. “Na základě participace, opakovaných podnětů ze strany veřejnosti a diskuse se zástupci města jsme ustoupili, řešení přehodnotili, a terasa bude přístupná veřejnosti samostatným výtahem. Předpokládáme její otevření na začátku letní sezony,” uvedl. Dodal, že o podmínkách fungování terasy plánuje firma jednat s Prahou 1.

ČTK

Na jednání bankovní rady České národní banky ponechali bankéři základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí úroky komerčních úvěrů, beze změn. Dvoutýdenní repo sazba zůstává stále na 7 %. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na 8 %. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, je stále 6%. Tyto sazby jsou tak i nadále na nejvyšších hodnotách od roku 1999. Realitní trh na tyto vysoké základní úrokové sazby velice doplácí. Nové byty nyní kupují téměř jen lidé, kteří mají vlastní zdroje.

Cenu Opera Pragensia 2023 získala za významný přínos k proměně brownfieldu v prosperující městskou čtvrť Brumlovka společnost Passerinvest Group. Cenu předal na slavnostním udílení cen v Paláci Žofín Radimu Passerovi, zakladateli a CEO společnosti Passerinvest Group, starosta MČ Praha 4 Ondřej Kubín. Letošní ročník byl zaměřen na architektonické projekty, které se realizovaly na území hlavního města Prahy za posledních 30 let. Cílem cen Opera Pragensia je zasvětit širokou veřejnost do postupného procesu vývoje pražské architektury. Každým rokem jsou představeny zajímavé osobnosti spolu s jejich projekty, které ať již v rámci větších či menších městských částí napomáhají ke zkvalitnění každodenního života obyvatel Prahy i zahraničních návštěvníků. Ceny Opera Pragensia jsou vyhlašovány a organizovány mezinárodním festivalem architektury a urbanismu Architecture Week Praha, hlavním městem Prahou a jednotlivými městskými částmi.

Čtvrť Brumlovka zahrnuje zhruba 25 hektarů, na kterých se dnes v pražské Michli nachází 12 administrativních budov, kde sídlí 80 firem. Brumlovka tak poskytuje téměř 15 000 pracovních míst. Kromě administrativních budov se zde nachází také tři rezidenční objekty a 70 obchodů a služeb. Nechybí tady ani mateřská, základní a střední škola a místa pro volnočasové aktivity. Model Brumlovky je mimořádně umístěn na výstavě České a slovenské architektury v Jízdárně Pražského hradu, kterou může veřejnost zdarma navštívit až do 30. 11. 2023.