Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) prodá administrativní komplex Olympic Garden v centru Prahy. Obchod téměř za miliardu korun má být dokončen v nejbližších dnech. Čistý příjem z prodeje kancelářského komplexu má CPIPG vynést 38 milionů eur, v přepočtu téměř 939 milionů korun. Jméno kupce nemovitosti zveřejněno nebylo.

Komplex Olympic Garden tvoří celkem tři budovy s kancelářemi o celkové pronajímatelné ploše 16 700 metrů čtverečních, z toho dvě v ulici Spálená a jedna ve Vladislavově ulici. Součástí je budova někdejší První české vzájemné pojišťovny.

Kromě prodeje nemovitosti v centru Prahy dohodla CPIPG i další miliardový obchod. Společně s hotelovou skupinou Best Hotel Properties, za kterou stojí finanční skupina J&T, vytvoří společnou firmu, do které CPIPG vloží osm hotelů v Česku a firmu CPI Hotels, která hotely skupiny CPIPG řídí.

ich/rs/ČTK

Dle průzkumu realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield vstoupilo loni na maloobchodní trh v Česku 39 nových značek, nejvíce za uplynulých 10 let. 14 nových značek spadá do sektoru jídla, nápojů a potravin, 9 značek je z módního odvětví. Podle země původu byla nejvíce zastoupená Itálie s 8 značkami, 5 jich přišlo ze Slovenska a 4 z Francie. Do Prahy loni zamířilo 33 značek, Brno a Ostrava uvítaly po dvou, Hatě a Hradec Králové po jedné.

Mezi nejvýznamnější značky, které na českém trhu začaly loni působit, patří Victoria’s Secret, Popeyes, Signorvino, Rossopomodoro či Zadig & Voltaire. V pražském Mánesu se otevřela velmi populární Aperol Spritz Terrace, v Manifesto Market koncept Holy Pasta, v ulici Na Příkopě čajovna The Alley. Segment luxusního zboží rozšířila italská značka zimního oblečení MooRER.

Na trh přišly i značky Bottega Prosecco Bar a Natoo na pražském letišti a hlavním nádraží. Prodejce potravin Billa začal otevírat maloformátové prodejny Viva Billa u čerpacích stanic, velkoobchod Makro cílí prodejnami Bonveno na návštěvníky centra Prahy. Čokoládové cukrovinky Toblerone se nově prodávají ve specializované prodejně ve Fashion Arena Prague Outlet.

ich/rs/ČTK

Společnost Savills zaznamenala v roce 2023 uzavření 40 transakcí v sektoru komerčních nemovitostí s celkovým objemem investic 1,2 miliardy eur. V porovnání s rokem 2022 byl objem investic v roce 2023 nižší o 32 %. V loňském roce dominoval maloobchodní sektor (tvořil 43 % z celkového objemu investic). Domácí investoři jsou nejenom nejaktivnější a uzavřeli 29 transakcí, ale tvoří také největší (80%) podíl na objemu investic v letošním roce. V Praze se uskutečnilo 31 % investičních transakcí. Maloobchodní sektor zaznamenal loni 13 transakcí (o celkovém objemu 512 milionů eur), kancelářský sektor 11 transakcí (za 344 milionů eur) a průmyslový sektor 5 transakcí (za 132 milionů eur). 11 transakcí se týkalo rezidenčního, hotelového a víceúčelového sektoru. V roce 2024 je podle Savills očekáván pokles inflace směrem k plánované 2% úrovni, který by potom mohl vést ke snížení základní sazby ČNB. V první polovině roku 2024 je možné očekávat mírné oživení ekonomiky s pozitivním vlivem na investiční aktivitu v oblasti nemovitostí.

TOP 5 retailových transakcí dle objemu v roce 2023:

1. TREI Portfolio

2. Palác Pardubice

3. Prodej zbývajícího 25% podílu OC Arkády Pankrác společností ECE společnosti G City Europe

4. Retail Park Trutnov

5. Albert Česká Lípa

TOP 3 země původu investorů z hlediska objemu investic v roce 2023:

1. Česká republika

2. Izrael

3. Francie

ich/rs/Savills

Společnost Atrium Pankrác, majitele obchodního centra Arkády Pankrác, kupuje český nemovitostní fond Trigea ze skupiny Partners. Transakci posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). K navrhovanému spojení soutěžitelů dochází zejména v oblasti pronájmu nemovitostí (bytů a nebytových prostor). Rozhodnutí ve výše uvedené věci dosud nebylo vydáno. ÚOHS obchod posuzuje v takzvaném zjednodušeném řízení.

Arkády Pankrác momentálně prostřednictvím firmy Atrium Pankrác vlastní izraelská společnost G City, firmu koupila v roce 2022. Agentura Bloomberg v polovině letošního roku informovala, že obchodní centrum je na prodej odhadem za 6,4 miliardy korun. Celé obchodní centrum přešlo pod G City na jaře letošního roku, do té doby vlastnil čtvrtinu obchodního centra jeho developer, německá společnost ECE Projektmanagement.

ich/rs/ČTK

Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 6,75 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,75 % a lombardní sazby na 7,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 22. prosince 2023. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

ČNB

Rekonstrukci Masarykova nádraží v Praze zajistí pro Správu železnic (SŽ) za zhruba 3,39 miliardy korun firmy STRABAG Rail a STRABAG, které uspěly v tendru. Při rekonstrukci vznikne platforma nad kolejištěm, lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi budou vlaky stavět u devíti kolejí. Hotovo má být v roce 2027. Práce začnou na začátku příštího roku, nádraží bude i při rekonstrukci fungovat a vlaky na něm budou nadále zastavovat s dílčími omezeními. Po rekonstrukci bude nejstarší pražské nádraží bezbariérové a nové zastřešení propojí Florenc s Hybernskou ulicí a hlavním nádražím. Z patra povedou eskalátory, schodiště a výtahy na jednotlivá nástupiště. Vznikne rovněž nový vestibul pro čekající cestující. Část peněz na práce získá SŽ z evropských fondů. SŽ nedávno vypsala také dva tendry, které se týkají rekonstrukce smíchovského nádraží – první na rekonstrukci stanice, druhý na projekt rekonstrukce a rozšíření budovy smíchovského nádraží.

ich/rs/ČTK

Investiční skupina Penta koupila společně s autobusovým nádražím Florenc od společnosti ČSAD Praha Holding lukrativní parcely v Karlíně, na Smíchově, Zličíně a také v centru metropole. Kupní cenu neuvedla, podle dohody ji nebude zveřejňovat ani druhá strana. Penta Real Estate získala pozemky podél ulic Křižíkova a Prvního pluku, kde je i kancelářská budova Bastion Florenc nebo provozované budovy Křižíkova 2 a 4, a pozemky v sousedství Rohanského ostrova či smíchovského nádraží. „Součástí obchodu jsou developersky zajímavé pozemky například v ulici Za Ženskými domovy na Smíchově, v sousedství dnešního autobusového nádraží. Jde o pozemek přímo u stanice metra Anděl. V Karlíně jde o atraktivní území na nově budovaném nábřeží, v těsné blízkosti Štvanické lávky,“ uvedla společnost.

Penta v říjnu dokončila dvě devítipatrové kancelářské budovy u Masarykova nádraží. Další investicí bude plánované zastřešení kolejiště, které by se mohlo začít stavět koncem března příštího roku. „Rádi bychom stavěli dál směrem k Florenci v intencích urbanistické soutěže z roku 2021 a propojili tak centrum města s Karlínem. Díky nákupu pozemků můžeme nyní dokončit jednání s městem o změně územního plánu pro tuto lokalitu a také jednání o kontribucích. Velká část nyní kupovaných pozemků se po vybudování ulic a veřejných prostor stane majetkem města,“ dodává Pavel Streblov, ředitel pro komerční výstavbu společnosti Penta Real Estate.

ich/rs/E15

Společnosti Kaprain a Penta Real Estate uzavřely dohodu o spolupráci při výstavbě na pozemcích bývalé továrny Howden ČKD v sousedství O2 areny. V projektu, díky kterému na území o rozloze přes 50 000 metrů čtverečních vznikne nové centrum pražských Vysočan a Libně, Penta odkoupila 40% podíl.

Území, kterého se obchod týká, vlastnilo historicky ČKD, téměř 150 let zde probíhala výroba kompresorů a motorů. Kaprain pozemky získal v otevřeném výběrovém řízení. Výstavba bude s vedením městské části úzce koordinovaná. Pro celou oblast existuje urbanistická studie, kterou pro Prahu 9 zpracoval architekt Jiří Řezák ze studia Qarta architektura. Středobodem této lokality má být náměstí Emila Kolbena, otevřené směrem k O2 aréně.

ich/rs/TZ Penta Real Estate

Pardubičtí zastupitelé schválili změnu územního plánu. Investorovi to umožňuje dál připravovat v lokalitě na Cihelně projekt výstavby multifunkční haly pro více než 15 000 diváků, hotelu či tréninkové haly a parkovacího domu. Kolem areálu je naplánovaný prstenec zeleně, v jedné části s parkem. Součástí mají být také restaurace a občerstvení, administrativní a prodejní plochy a stavby občanské vybavenosti. V plánu je také zdravotnické středisko, sportovní zázemí určené i pro veřejnost včetně další ledové plochy, zařízení pro rehabilitaci, relaxaci. Náklady investor odhaduje na osm miliard korun.

Pardubice v roce 2017 změny územního plánu zastavily, aby se soustředily na přípravu nového dokumentu. V případě této investice udělaly výjimku. V červnu zastupitelé schválili, že firma Petra Dědka může pořízení 22. změny územního plánu do prosince připravit. Teď bude probíhat nová územní studie, v srpnu 2027 by měl být projekt dokončený.  Schválení územního plánu předcházela debata o memorandu města s investorem. V dokumentu investor například uvádí, že se na výstavbě dopravní obslužnosti bude podílet v nezbytném rozsahu a při spravedlivém dělení nákladů. Je připraven udělat parkové úpravy a zaplatí územní studii.

Podle opozice nemá město jistotu, že investor postaví, co slibuje. Obavy vyjádřili i jiní. Změna územního plánu přináší nejistotu pro všechny majitele pozemků v území. Rozšiřuje zastavitelné plochy, ubírá na zeleni. Nevede se veřejná diskuse, jak má území vypadat, uvedl advokát Tomáš Běhounek. Zastupuje majitele pozemků Eduarda Perru, který tam chce stavět byty. Ten nyní, stejně jako podnikatel Dědek v červnu, předložil návrh na pořízení 23. změny územního plánu, aby mu to umožnilo bytovou výstavbu. Zastupitelé ji podle principu rovného přístupu schválili.

ich/rs/ČTK

Z vyjádření odborníků vyplývá, že oživení českého realitního trhu lze očekávat v druhé polovině příštího roku. Klíčovým faktorem bude zejména snižování úrokových sazeb. Předpokládá se meziroční nárůst investic do nemovitostí až o 15 %. Nejúspěšnější by měly být odvětví maloobchodu a rezidenčních nemovitostí, zatímco pokles zájmu bude s největší pravděpodobností u průmyslových nemovitostí a nově vybudovaných kancelářských prostor.

Podle Jana Janáčka, vedoucího retailového sektoru maloobchodních pronájmů v CBRE, si český maloobchodní trh udržuje silnou pozici, protože často slouží jako vstupní brána pro mezinárodní značky do středoevropského regionu. Nicméně investory znepokojují provozní náklady, inflace a příjmy zákazníků. Očekává se, že kvůli rostoucím nákladům dojde k intenzivnějším jednáním mezi majiteli nemovitostí a nájemci ohledně výše nájmů, zejména v oblastech s nižší ziskovostí.

Erik Müller, vedoucí rezidenčních poradenských služeb v Cushman & Wakefield, předpokládá, že zpomalení inflace v roce 2024 by mohlo změnit trend slabé bytové výstavby, kterou doposud brzdily rostoucí stavební náklady. Navzdory poklesu investic do nových bytů v roce 2023, což platilo pro celý trh nemovitostí, stále představují asi čtvrtinu investičních objemů v Evropě.

S tím souhlasí také Tomáš Jelínek, ředitel realitní kanceláře Century 21. V první polovině příštího roku by mohla inflace z letoška ovlivnit nájmy a jejich výše by mohla stoupnout. Avšak v polovině roku se předpokládá razantnější snížení úrokových sazeb a zároveň prudký růst reálných příjmů obyvatel díky opatřením vlády a České národní banky.

Ve výstavbě je momentálně 1,4 milionu metrů čtverečních nových průmyslových ploch, které budou nabízeny na trhu v příštím roce, což by mohlo dočasně zvýšit neobsazenost. Poptávka z minulých let však v důsledku ekonomického ochlazení mírně klesá. Neobsazenost skladových prostor v ČR zůstává nízká, okolo 2 %. Developeři a investoři se soustředí hlavně na oblast kolem Prahy, Brna, Plzně a Ostravy s výbornou dostupností na hlavní dálniční tahy, jak uvedla Lenka Šindelářová, vedoucí výzkumu a konzultace v Knight Frank.

Od třetího čtvrtletí 2022 nebyla na pražském trhu zahájena žádná nová výstavba kancelářského projektu. V příštím roce má být dokončeno 80 000 metrů čtverečních nových kanceláří a v roce 2025 28 000 metrů čtverečních. “Víme o projektech na trhu, které již mají stavební povolení, ale s výstavbou začnou až po silném zájmu ze strany potenciálního nájemce anebo až po uzavření předpronájmu. V příštím roce by se stavební aktivita měla začít probouzet, nicméně developeři budou v této době vysokých stavebních nákladů i nadále opatrní,” uvedl Simon Orr, vedoucí kancelářského sektoru v CBRE.

ich/rs/ČTK

Jedna z nejzkušenějších tuzemských manažerek Romana Benešová, která poslední roky řídila investiční impérium Kaprain Karla Pražáka, se stala CEO developera Redstone patřícího Richardu Morávkovi. Romana Benešová bude v olomoucké skupině zodpovědná za její výkonné řízení a naplnění strategie jejího růstu a rozvoje. Redstone se aktuálně chystá na výstavbu zásadních realitních projektů v Olomouci a Pardubicích, rozšiřuje své aktivity v industriální oblasti a připravuje rozsáhlé urbanistické změny nejen na Hané, ale také v Ostravě. „Láká mě podílet se na rozvoji regionů, je to oblast s velkým potenciálem,“ komentuje R. Benešová.

Romana Benešová strávila dvě dekády v nadnárodní poradenské a auditorské společnosti KPMG, do Kaprainu přešla v roce 2017, kdy ji do funkce výkonné ředitelky angažoval sám Karel Pražák. Během více než šesti let se Romana Benešová významně podílela na tom, že Kaprain vyrostl v jednu z nejdravějších tuzemských investičních skupin současnosti, momentálně držící aktiva za více než 40 miliard korun, především pak v průmyslu a v realitách. R. Benešová se věnuje i dobročinným projektům, dlouhodobě se podílí na chodu Sdružení Neratov, pomáhajícího lidem s postižením, a podporuje Domov Sue Ryder, zaměřující se na seniory.

ich/rs/Forbes

Hlavní město Praha oznámilo zahájení přípravy nové okružní trasy metra. Její podoba má vzejít ze „Studie proveditelnosti tangenciálně-okružní kolejové dopravy“. Trasa E má propojit všechny stávající trasy (včetně budované trasy D) a nabídnout rychlé spojení okrajovějších částí bez nutnosti jet přes centrum. Má rovněž navazovat na železniční nádraží. Pro město výběr zpracovatele studie zajistí externí firma. A právě vznik pozice tohoto koordinátora odsouhlasili v pondělí pražští radní.

Vizi okružní linky metra O představil už v únoru 2022 tehdejší radní pro dopravu Adam Scheinherr s tím, že město nápad analyzuje poslední tři roky. Scheinherrův nástupce Zdeněk Hřib také budoucí okružní linku přejmenoval na E: „Začínáme s přípravou okružní kolejové linky E. Není na co čekat… Praha se nepochybně bude dál rozvíjet a už dnes jsou některá spojení poptávána natolik, že často nestačí. Jde zejména o směry, kam nevedou koleje – mezi Smíchovem a Budějovickou nebo Prosekem, Vysočany a Žižkovem,“ doplnil.

ich/rs/www.zdopravy.cz

Společnost Penta Real Estate prodala projekt Rezidence Dvorce v Praze 4 s 60 byty do portfolia holdingu Velska. Důvodem prodeje byl dle Penty záměr soustředit se na rozsáhlé rozvojové projekty v centru Prahy, zejména v okolí Florence, hlavního nádraží, bývalého nákladového nádraží Žižkov a na Vítězném náměstí. Tímto prodejem Penta optimalizuje své investiční portfolio. Projekt Rezidence Dvorce se nachází na pozemku o rozloze téměř 5 500 metrů čtverečních ve vilové čtvrti na nároží ulic Dvorecká a Pod Pekařkou pod svahem Kavčích hor. Spolu se 60 byty je v projektu počítáno také s maloobchodními prostory.

ich/rs/ČTK

V České republice vzniká nový startup s názvem Igluu, který představuje inovativní online realitní platformu. Český realitní trh je momentálně fragmentovaný a zaměřený hlavně na práci s nabídkou nemovitostí, což často vede k nedostatečné péči o klienty. Igluu se snaží těmto nedostatkům čelit a digitalizovat realitní procesy pomocí amerického know-how a mezinárodního realitního datového standardu RESO. Platforma klade důraz na efektivitu a zjednodušení rutinních úkonů realitních makléřů, včetně elektronického uzavírání smluv a identifikace klientů pomocí elektronického podpisu BankID.

Martin Mucha, spoluzakladatel Igluu, začal pracovat na této myšlence již v roce 2013 a nyní přináší své zkušenosti z USA a Kanady do České republiky. Jedním z klíčových prvků inovace Igluu je MLS systém (Multiple Listing Service), který usnadňuje spolupráci mezi realitními profesionály. Spolupráce s Asociací realitních kanceláří ČR vytvořila pravidla pro systematickou spolupráci mezi makléři, což posiluje transparentnost a efektivitu celého realitního trhu.

Igluu dále přináší inovativní služby, jako je Igluu Fincheck, který umožňuje veřejnosti přístup k údajům o finančním zdraví a hodnocení klienta na českém finančním trhu. Spolupráce s finančními institucemi, včetně ČSOB, umožňuje uživatelům přístup k finančním a bankovním službám prostřednictvím digitálního ekosystému Igluu. Igluu poskytuje inovativní nástroje a služby také pro jednotlivce, včetně moderních způsobů vyhledávání nemovitostí podporovaných umělou inteligencí. Produkty jako Igluu Fincheck a možnost online správy smluv zjednodušují administrativu spojenou s pronájmem nebo prodejem nemovitostí. Cílem Igluu je, aby se Česká republika stala lídrem v oblasti digitální transformace realitního trhu a inspirovala celou Evropu. Startup obdržel cenu Exportní hrdina v rámci Ocenění českých exportérů 2023.

ich/rs

Radnice Prahy 14 podepíše smlouvu o spolufinancování a výstavbě Polyfunkčního domu na Černém Mostě se společností Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS) spadající pod Českou spořitelnu. Do projektu za téměř 549 milionů vloží firma 200 milionů korun. Vlastníky domu u metra B Černý Most pak bude společně radnice i DBČS. Budova bude mít dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. V podzemí budou převážně garáže a sklepní kóje. V prvním a druhém podlaží bude knihovna, informační kancelář městské části, restaurace a příslušenství k těmto nebytovým prostorám. Ve třetím až osmém patře budou byty. Celkem zde bude 65 bytů o velikosti od 1kk až 4kk. Samotnou stavbu radnice zahájila letos v září.

“Domluvili jsme se, že společnost DBČS zafinancuje 200 milionů. Obdrží za to polovinu metrů čtverečních bytů, záměrně neříkám polovinu bytů, protože oni mají zájem jen o ty větší. Budou jejich vlastníky od chvíle, kdy vzniknou, jsou vlastně spolustavebníkem, když to zjednoduším. Městská část bude obsazovat byty dostupného bydlení podle svých pravidel a podmínek,” řekl starosta Jiří Zajac.

DBČS získá za své peníze vlastnické právo k bytům v rozsahu poloviny podlahové plochy všech bytových jednotek. Ty mají být následně provozovány v režimu dostupného bydlení za nižší než tržní nájemné, a sice za 229 korun za metr čtvereční za měsíc, a to po dobu minimálně 20 let od kolaudace. Zástupce DBČS na jednání řekl, že firma má v Česku tímto stylem rozestavěno na 600 bytů.

ich/rs/ČTK

Stavební úřady se z brněnských městských částí přesunou do jednoho sídla a jejich působnost přejde pod magistrát. Změnu, která má platit od 1. července příštího roku stejně jako nový stavební zákon, schválili zastupitelé města. Centralizace by měla zrychlit proces povolování, umožní jednotný výklad územního plánu a usnadní přechod na digitalizaci stavebního řízení. Podle oponentů se proces za půl roku nestihne, úředníci jednoho úřadu také postupně ztratí místní znalost. Vedení města nyní zvažuje, kde by nový úřad mohl být. Jednou z možností je budova bývalé pošty v Orlí ulici. Lidé by mohli mít všechny dotčené orgány po ruce. Navíc se předpokládá, že s digitalizací budou projektovou dokumentaci podávat přes portál stavebníka. Radní Petr Bořecký náklady na nový úřad nesdělil. „Centralizace ale bude znamenat úbytek pracovních míst na přibližně 150. Přinese to i úsporu peněz. Doufám, že do července vše stihneme, pokud se nám nepodaří budovu v Orlí do té doby získat, budeme tam v nájmu. Co se týče provozu, určitě bude trvat třeba rok, než si všechno sedne, ale musíme se dívat do budoucna, jaké zjednodušení to nakonec přinese,“ řekl.

37 zastupitelů hlasovalo pro návrh hlasovalo 37, proti sedm. „Starostové, kteří zastupují 75 % obyvatel Brna, nesouhlasí s návrhem odebrání stavebních úřadů. Jako služba veřejnosti by měla být lidem co nejblíže. Zrovna naše městská část se skládá z rodinných domků, kdy lidé často řeší přístavby a chodí na stavební úřad. Pro rozhodování úředníků je důležité to, že městskou část znají, to postupně vymizí. Obávám se také, že se do července přesun nestihne a stavební úřady minimálně na půl roku zkolabují,“ řekl starosta Tuřan Radomír Vondra. „Nový stavební zákon zejména v oblasti digitalizace nepochybně klade na úřady i úředníky nové požadavky. Problémem je ale rychlost a nepřipravenost takové změny. Teprve minulý týden dostali zastupitelé i starostové analýzu, která ale neodpovídá na mnoho otázek. Neobsahuje vyčíslení nákladů na pořízení budovy, její vybavení a provoz, pouze porovnává úsporu počtu zaměstnanců. Obáváme se, že minimálně rok bude v Brně takový chaos, že se skoro nic nepovolí,“ uvedla zastupitelka a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová.

ich/rs/E15

Za 37 milionů korun dodá společnost InQool klíčové informační systémy pro digitalizaci stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uzavřelo smlouvu s touto firmou prostřednictvím jednacího řízení bez veřejného oznámení. Systém má být testován na jaře příštího roku a od června nasazen na stavebních úřadech.

Nový stavební zákon vyžaduje, aby ministerstvo do 1. července příštího roku zajistilo digitalizaci stavebního řízení. Resort od firmy InQool získá centrální agendový informační systém, který umožní digitální pracovní postupy a komunikaci mezi účastníky stavebního řízení. Kromě toho resort obdrží i evidenci staveb a záměrů připojenou na Propojený datový fond. To umožní stavebníkům vyhnout se opakovanému vyplňování informací, které již poskytli státu. Součástí zakázky je také kompetenční systém, který podle parametrů stavby určí, který stavební úřad bude zodpovědný za daný záměr. Ministr Ivan Bartoš zdůraznil, že systém nebude vyžadovat instalaci softwaru na jednotlivých pracovištích, a jeho integraci s centrálními systémy nebo úložištěm dat zajistí MMR, což by nemělo být pro samosprávy další zátěží.

Ministerstvo hledalo dodavatele systému již od roku 2021, přičemž odhadovaná cena zakázky byla 1,9 miliardy korun. Původní tendr byl však zrušen a v březnu tohoto roku ministerstvo vyhlásilo novou soutěž. Na začátku června byl zvolen nový dodavatel, který nabídl digitalizaci o 1,2 miliardy korun levněji než byla nabídka z roku 2021. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v září tento tendr zrušil a zakázal jeho plnění do vyřešení správního řízení. MMR podalo odvolání k předsedovi úřadu, ale jeho argumenty byly zamítnuty a rozhodnutí první instance bylo potvrzeno. Výběrové řízení bylo proto anulováno. MMR však trvá na tom, že v soutěži postupovalo správně, a připravuje správní žalobu.

ich/rs/ČTK

Pražský magistrát plánuje vypsat tendr s předpokládanou hodnotou osm miliard korun na stavbu dopravního terminálu na smíchovském nádraží. Záměr schválili radní města, ještě o něm budou hlasovat zastupitelé. Terminál nahradí autobusové nádraží Na Knížecí. Součástí nového terminálu bude železniční stanice příměstské i dálkové železniční dopravy, stanice metra a tramvají a stanice městských, příměstských i dálkových autobusů, trolejbusů a elektrobusových linek. Vznikne také velkokapacitní záchytné parkoviště P+R západně od železniční stanice.

Terminál bude mít podle plánů města několik úrovní. Z Nádražní ulice povedou podchody železnice k nástupištím. V druhé úrovni bude samotná stanice, která bude na stejné úrovni jako dnes, a nad ní je v plánu autobusový terminál přesunutý z nynějšího nádraží Na Knížecí. Pod terminálem bude metro. Všechny úrovně a druhy dopravy budou vzájemně propojeny. Magistrát předpokládá zahájení stavby na konci příštího roku a dokončení do konce roku 2030.

Správa železnic (SŽ) připravuje zároveň rekonstrukci budovy nádraží a železniční stanice včetně opravy nástupišť, vytvoření jednoho nového a opravy podchodů. Vznikne také lávka přes železnici, která spojí Smíchov, Radlice a budovanou čtvrť Smíchov City mezi nádražím a prostorem Na Knížecí. SŽ v srpnu na práce vypsala veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou 5,2 miliardy korun.

ich/rs/ČTK

Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) reagovala na obvinění americké investiční firmy Muddy Waters ohledně údajného zkreslování hodnoty firmy ze strany hlavního akcionáře Radovana Vítka. Po zveřejnění zprávy fondu Muddy Waters oznámila CPIPG provedení interního auditu a nyní tvrdí, že všechny transakce, na něž byl fond upozorněn, proběhly správně a neměly negativní dopad na banky a držitele dluhopisů společnosti.

Muddy Waters zaslala v listopadu CPIPG dopis, ve kterém tvrdila, že R. Vítek zbavuje firmu aktiv. Také se mimo jiné ptala, proč si Vítek nepořídil jachtu bez účasti CPI a co akvizice luxusního plavidla přinese držitelům dluhopisů společnosti a jejím investorům.

CPIPG ve svém prohlášení uvádí, že Muddy Waters prezentuje zavádějící obraz tím, že vytrhává fakta z kontextu. Podle CPIPG neexistuje žádný důkaz o nesrovnalostech v účetnictví nebo ocenění. Společnost zdůrazňuje, že Radovan Vítek CPIPG nepoškodil a ani se neoprávněně neobohatil, a že naopak v poslední dekádě do CPIPG investoval téměř 1,4 miliardy eur (cca 34 miliard Kč).

Zpráva od Muddy Waters detailně popisuje čtyři transakce s celkovou hodnotou kolem 441 milionů eur (10,8 miliardy Kč) a tvrdí, že informace o hotovosti a účtech nemovitostí “mohou být chybně uvedeny”. Transakce se týkají nemovitostí a změny majitelů firem mezi různými vlastníky prostřednictvím holdingových společností.

ich/rs/ČTK

Zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a 27 členských států se po rozsáhlých jednáních přiblížili k dohodě o právním předpisu, známém jako “Akt o umělé inteligenci”. Tento akt má za cíl motivovat tvůrce generativní umělé inteligence, například ChatGPT od společnosti OpenAI, k shromažďování dat týkajících se trénování jejich jazykových modelů.

Součástí dohody by měl být i systém označování děl vytvořených umělou inteligencí. U projektů, které by mohly představovat “systémová rizika”, bude o jejich použití v EU rozhodovat komise na základě předem schváleného kodexu. Jako příklad rizikového využití tohoto systému uvádí agentura Reuters sledování pomocí biometrických údajů.

Pokud bude připravovaný návrh schválen, mohl by se stát prvním platným souborem pravidel regulujícím umělou inteligenci mimo Asii. Zástupci Francie, Německa a Itálie však měli výhrady k jeho formulaci. Tyto země se snažily ochránit vlastní podnikání a namísto přísných regulací preferovaly přístup, kdy si firmy s vlastními projekty umělé inteligence stanovují pravidla samy. Jejich argumenty se opírají o obavy z toho, aby začínající tvůrci podobných systémů byli schopni splnit náročná pravidla stanovená pro giganty, jako jsou zmíněné OpenAI či Google.

ich/rs/Seznam Zprávy