Podle studie Savills World Cities Prime Residential Index 2023 zůstává Monako nejdražším rezidenčním trhem na světě s cenou za metr čtvereční téměř 1,3 milionu Kč (51 400 eur), což je o 0,9 % více než v roce 2022 a o 1 % méně než rekordní cena 51 900 eur z roku 2021. Nejdražší čtvrtí v knížectví je Larvotto s cenou 1,6 milionu korun (65 000 eur) za metr čtvereční. 40 ti metrový byt si pronajmete v průměru za cca 110 000 korun měsíčně. Objem rezidenčních transakcí v Monaku v roce 2023 sice poklesl o 8,7 %, ale i přesto podle hodnoty dosahuje přes 3,2 miliardy eur.

Prodeje novostaveb přesáhly 1 miliardu eur a téměř vyrovnávají rekordní objem z roku 2022.  V průběhu roku 2023 se v celém knížectví uskutečnilo 416 transakcí, což představuje přibližně pětinový pokles oproti předchozímu roku.

Závod o získání prostoru v Monaku pokračuje díky dopadům pandemie, která u mnoha lidí způsobila přehodnocení bytových potřeb. Lucie Hanuš, Marketing Manager Savills CZ & SK, vysvětluje: „V Monaku se v posledních letech změnil přístup k žádostem o pobytové karty, kdy velikost nemovitosti musí odpovídat velikosti rodiny žádající o pobyt. Proto prodeje větších bytů se třemi a více místnostmi tvořily v loňském roce více než 60 % prodejů novostaveb a 22 % přeprodejů v celém knížectví.“

Již druhým rokem po sobě obsadilo Larvotto první místo jako nejdražší čtvrť na metr čtvereční, kde ceny meziročně vzrostly o 6 % na více než 1,6 milionu korun (65 000 eur) za metr čtvereční. Nicméně u čtvrti, kde se každoročně prodává jen velmi málo nemovitostí (od roku 2010 v průměru čtyři nemovitosti ročně), má každá transakce s vysokou cenou potenciál zkreslit průměrnou cenu za metr čtvereční v této čtvrti.

remspace/Savills

Bytový projekt Centrum Nového Žižkova, který vznikne na místě zbourané budovy bývalého Telecomu v Praze 3, se změní. Místo plánovaných tří obytných věží vysokých až 100 metrů bude stát pouze jedna, a to nejnižší z původně zamýšlených. Důvodem úpravy projektu byla mimo jiné kritika institucí a památkářů. Původní projekt se skládal z nižšího bytového bloku a tří rozvlněných rezidenčních věží o výšce 80, 90 a 100 metrů. Upravený návrh počítá pouze s jednou věží o výšce 20 metrů s 25 patry. Jinak urbanisticky uspořádány jsou také další stavby v lokalitě. Zvětšila se například mateřská škola, která se vydělila do samostatného objektu. Se zahájením výstavby rezidenčního projektu Centrum Nového Žižkova počítá Central Group ideálně v roce 2027, nyní se finalizuje změna územního plánu.

remspace/ČTK

Brněnští radní by mohli v červnu rozhodovat o tom, jaký dopravní prostředek by mohl v budoucnu jezdit brněnským podzemím. V dubnu město dostalo oponentní posudek na hotovou studii proveditelnosti tzv. severojižního kolejového diametru a její zpracovatel nyní připravuje jeho vypořádání.

Definitivní rozhodnutí se stále odsouvá. Radní Petr Kratochvíl při březnové konferenci o budoucnosti brněnského železničního uzlu uvedl, že o stavbě podzemní dráhy bude možné uvažovat až po dostavbě nového nádraží, vysokorychlostních tratí a staveb, které jsou s tím spojené. Rozhodně tedy ne dříve než za deset let.

Zpracovatel studie má radním doporučit nejvhodnější variantu a rozhodne-li rada, mělo by následovat projednání v Centrální komisi ministerstva dopravy. Ve hře jsou od začátku tři varianty, a to plnohodnotná železnice, tramvaj nebo lehké metro. Město se nejvíce kloní k železnici, protože v takovém případě by se jednalo o investici Správy železnic. Daná varianta musí dávat dopravní a ekonomický smysl.

O podzemní dráze se v Brně uvažuje od 70. let minulého století, částečně je zanesena v územním plánu. Má propojit jih Brna s novým i současným nádraží, na sever má pokračovat zhruba pod ulicí Veveří ke křižovatce se Šumavskou ulicí. Pak by se stáčela na severovýchod a podle dřívějších úvah by se napojila na tišnovskou trať v Králově Poli či Řečkovicích.

remspace/ČTK

Česká investiční skupina Star Capital Finance (SCF) koupila za víc než sedm miliard korun šest polských obchodních center. Prodávajícím byla společnost Cromwell Property Group. Skupina SCF tak transakcí posiluje pozici na středoevropském maloobchodním trhu, kde již vlastní a provozuje obchodní centra v České republice a na Slovensku. “Obchodní centra jsou rozmístěna po celém Polsku, mají takřka plnou obsazenost a dlouhodobé nájemní smlouvy se solventními nájemci, které zaručují spolehlivé příjmy,” uvedl generální ředitel a majitel SCF Josef Malíř.

Zakoupené portfolio zahrnuje šest nákupních center s celkovou pronajímatelnou plochou 219 000 metrů čtverečních. Nachází se ve Varšavě, Bydhošti, Lodži, Štětíně, Toruni a Vratislavi. “Kotevním nájemcem center je potravinářský řetězec Auchan, mezi další klíčové nájemce portfolia patří například hypermarket Bi1, módní značky LPP Group, Inditex Group, CCC Group, drogerie Rossmann, obchody s elektronikou RTV Euro AGD, kina Cinema City a řada dalších nájemců,” uvedla skupina.

Součástí portfolia vlastněných, spoluvlastněných a spravovaných nemovitostí jsou například obchodní centra OC Futurum Ostrava, OC Lužiny nebo OC Danubia v Bratislavě, průmyslové parky v Pardubicích a Kolíně nebo administrativní budova Lighthouse Towers v Praze. Hodnota spravovaného majetku skupinou SCF přesáhla díky polské transakci 650 milionů eur (přes 16 miliard korun).

remspace/ČTK

Na fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě dělníci o víkendu namontovali dva několikametrové motýly od výtvarníka Davida Černého s trupem napodobujícím stíhačku spitfire. Kdy začnou plastiky hýbat mechanickými křídly, není jasné. “Pro mě je celá instalace o poctě československým stíhacím pilotům, kteří sloužili v britské armádě, v RAF,” řekl David Černý. Původně byly sochy plánovány pro sídlo NATO v Bruselu. Před ním pak bude v budoucnu stát třetí stíhačka. Pražští památkáři umístění plastik na Máj povolili na jeden rok.

Obchodní dům prohlásilo v roce 2006 ministerstvo kultury kulturní památkou. Od května 2022 se dům rekonstruuje, celkové náklady na opravy odhadl developer před rokem na čtyři miliardy korun. Zákazníkům by se měl znovu otevřít v pondělí 24. června.

remspace/ČTK

Draze se bydlí nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích. Ačkoli během uplynulého roku ceny nemovitostí spíše klesaly, zlevňování nebylo tak velké, aby vynahradilo předchozí období silného růstu cen. Zpráva evropského statistického úřadu Eurostat ukazuje, že mezi lety 2010 a 2022 zdražily byty a domy v průměru o 47 %. Některé země zažily ještě větší růst cen. Ten neodpovídal tempu, jakým se zvyšovaly průměrné příjmy v daných státech. Například v Estonsku nemovitosti za zmíněných dvanáct let podražily o 192 %, v Maďarsku pak o 172 %. Česko podle Eurostatu zaznamenalo zvýšení cen o 126 %. Vedle cen realit rostlo i nájemné, byť o něco pomaleji, průměr EU činil 18 %. Například v Česku ale vzrostlo o více než třetinu.

Zvyšování úrokových sazeb a vysoká inflace nemovitostní trh v uplynulých dvou letech přibrzdily. Loni se to projevilo i na cenách. Jejich pokles byl ale podle realitních expertů jen dočasný. Už koncem roku byl vidět návrat zdražování, které má pokračovat také letos. Česká národní banka předpokládá, že tuzemské domy a byty letos podraží přibližně o 5 %. Kvůli zdražujícím se bytům a domům přibývá domácností, které vydávají za bydlení 40 % a více svých příjmů. Podíl takových domácností vzrostl v českých městech mezi lety 2022 a 2023 z 10,6 na 13,2 %. V roce 2010 to bylo 11,8 %. Nejhorší situace je v Řecku, kde čelí nadměrným výdajům na bydlení každá čtvrtá domácnosti žijící ve městě. Podobně jsou na tom i v Dánsku. Nejlépe si naopak vedou Slovensko a Chorvatsko, kde se podíl domácností ve městě s příliš velkými náklady pohybuje nad 2 %.

Důvodem, proč bydlení zdražovalo a zřejmě bude dále zdražovat, je především slabá nabídka. Bytů a domů se staví méně, než by bylo s ohledem na zájem běžných kupců a investorů třeba. Například v Německu chybí podle nedávných analýz asi 800 000 bytů, v Nizozemsku 400 000. V Praze by podle dřívější studie městského Institutu plánování a rozvoje bylo třeba stavět ročně minimálně 10 000 bytů. Loni jich úřady povolily 5 720. V Praze teď chybí skoro 90 000 bytů.

remspace/Novinky

Společnost Nové Holešovice podala žalobu na Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) kvůli tomu, že jí podle dohody neprodal pozemky v okolí stanice metra C Nádraží Holešovice. Uvedl to Jakub Velen, mluvčí CPI Property Group, která je spolu s Karlín Group a DPP ve firmě Nové Holešovice zastoupena. Společný podnik založily k rozvoji okolí stanice, současné vedení magistrátu však dohodnutý prodej městských pozemků stále neschválilo a primátorův náměstek Zdeněk Hřib prosazuje, aby DPP z podniku úplně vystoupil.

DPP v minulosti obdržel předžalobní výzvu, která vyčíslila případnou škodu soukromých partnerů ve společném podniku na 1,31 miliardy korun. Jelikož se situace ani po výzvách neposunula, podala firma Nové Holešovice nyní žalobu s tím, že neschopnost zajistit souhlas vedení města s převodem pozemků nic nemění na smluvní povinnosti DPP pozemky prodat. Vedoucí odboru komunikace DPP Daniel Šabík uvedl, že DPP se musí seznámit s obsahem žaloby a podle doporučení právníků a advokátů bude podnikat další kroky. DPP dlouhodobě trvá na pokračování společného podniku, který je podle všech posudků i auditu zpracovaného pro magistrát nejvýhodnější variantou revitalizace stanice metra a jejího okolí.

remspace/ČTK

Český Brod by mohl příští rok začít se stavbou nové mateřské školy s pěti třídami pro 132 dětí v Kollárově ulici. Novostavba, která nahradí nevyhovující montovanou budovu současné školky z roku 1976, vyjde předběžně téměř na 157 milionů korun. Polovinu nákladů (78 milionů) uhradí město z dotace ministerstva životního prostředí.

Město dlouho hledalo vhodný dotační titul, dotaci získalo na třetí pokus. Konečné náklady vzejdou z výběrového řízení. V létě by měla být hotová prováděcí dokumentace, začít stavět by se mohlo příští rok na jaře s dokončením ve školním roce 2026 až 2027. Ve městě se chystá rovněž zahájení další velké školské investice, a to stavby první části svazkové školy. Vznikne dostavbou pavilonu se 13 třídami u školy v Žitomířské ulici.

Moderní školka vznikne podle návrhu společnosti MS architekti. Počet dětí ve školce se zvýší o 36. V areálu budou tři dvoupodlažní budovy propojené společným proskleným atriem se zelenou střechou. Počítá se s velkou zahradou s dětskými hřišti rozdělenou do několika částí.

 www.msarchitekti.cz

remspace/ČTK

Realitní obchod letošního roku se blíží. Pražský Hilton, největší hotel v Česku se skoro osmi stovkami pokojů a více než sedmi tisíci metry čtverečními konferenčních prostor, může brzy změnit svého majitele. Podle informací e15 rozešlou vlastníci v nejbližších týdnech prezentaci desítkám potenciálních zájemců. Cena by se mohla pohybovat okolo 300 milionů eur, tedy v přepočtu okolo 7,5 miliardy korun.

Prodej se měl uskutečnit už na podzim 2014, kdy se prodejní cena odhadovala na minimálně 150 milionů eur. Na jaře 2015 ale do hry nečekaně vstoupil soudní spor předchozího majitele hotelu Ira Seána Quinna se společností Avid Asset Management, která spravovala část bývalého realitního portfolia tohoto zkrachovalého miliardáře. Soud se protáhl na několik let a následně možný prodej zastavila pandemie.

V roce 2015 byly podle tehdejších informací Hospodářských novin koupi nejblíže dva zájemci: hotelová společnost Best Hotel Properties (BHP) s kapitálem česko-slovenské investiční skupiny J&T a evropská větev obří americké skupiny Blackstone.

remspace/e15

Realitní kancelář LEXXUS NORTON, která se úspěšně pohybuje na pražském realitním trhu již více než 30 let, posiluje svou akcionářskou strukturu.

Před dvěma lety byl oznámen vstup podnikatelky a investorky Simony Otavové, která nyní navyšuje svůj podíl na 50 %, a do firmy si přivádí nové partnery, realitně-investiční skupinu BO holding a.s. (50 %), za níž stojí čtyři její zakladatelé a nově také finanční investor Jan Moder, spolumajitel jedné z největších českých průmyslových skupin Moravia Steel a současně prezident hokejového klubu HC Oceláři Třinec. Realitní skupina působí prostřednictvím 40 poboček a více než 220 realitních specialistů po celé Moravě a Čechách a je vedena 4 partnery s bohatými zkušenostmi z realit, financí, developmentu a investování.

„Hledala jsem dlouhodobou strategii, která firmě umožní obchodně se rozvíjet, a to nejen v Praze, ale i v jiných regionech. Možnost synergicky využívat všech realitních služeb, jimiž tento holding disponuje, přináší firmě konkurenční výhodu a posílení její pozice na trhu, „uvádí k transakci, Simona Otavová, předsedkyně představenstva.

Bylo mi potěšením, vést společnost LEXXUS NORTON více než 30 let, stala se přední realitní kanceláří v Praze s vynikající reputací. Jsem velmi rád, že ji mohu zanechat v dobrých rukou a těšit se dále z jejích úspěchů, dodává k transakci Ed Hughes, bývalý majitel firmy.

Pozici managing partnera společnosti bude zastávat Jan Mynář, jeden z partnerů BO! holding, který se dlouhodobě pohybuje v investičním prostředí, má zkušenosti z řízení nadnárodních společností i z vlastního podnikání a také 10 let působil na pozici Partnera v private equity fondu BHM Group.

remspace/LEXXUS NORTON

Do letošního osmého ročníku architektonické soutěže Kanceláře roku se přihlásilo rekordních 88 kancelářských realizací z celé České republiky. Ty budou usilovat o získání ocenění v celkem deseti kategoriích. Jejich vítězové budou vyhlášeni 30. května 2024 v rámci slavnostního galavečera v Paláci Žofín v Praze.

Odborná porota soutěže tvořená z předních odborníků kancelářského byznysu, kterými jsou Radek Procházka z Prochazka & Partners, Petr Zahálka z ProInterier, Jiří Zavadil z Vitra a Jaroslav Vendl ze SilentLab, architektkou Evou Le Peutrec a předsedou Obce architektů Olegem Hamanem, bude rozhodovat v těchto kategoriích:

• Velké kanceláře roku
• Regionální kanceláře roku
• Hybridní kanceláře roku
• Start-up kanceláře roku
• Malé kanceláře roku
• IT kanceláře roku
• Inovativní kanceláře roku
• Hub & Co-working kanceláře roku
• Employee Friendly kanceláře roku
• Cena poroty

remspace

Praha plánuje změnit zásady územního rozvoje tak, aby umožnily výstavbu úseku vysokorychlostní železniční trati mezi Vršovicemi a Běchovicemi. V té souvislosti začne chystat také změnu územního plánu. Město musí nejprve zanést trať do zásad územního rozvoje, které jsou nadřazeny územnímu plánu, a potom bude moci plán změnit. Změna se bude týkat Běchovic, Dubče, Dolních Měcholup, Prahy 9, Prahy 10 a Prahy 15, kudy má podle plánů vysokorychlostní trať vést. Úsek je součástí připravované rychlodráhy z Prahy do Brna, jeho výstavba by podle informací Správy železnic (SŽ) měla začít v roce 2029. SŽ loni na podzim vybrala projektanta dvanáctikilometrového pražského úseku trati, který by podle webu organizace měl začít fungovat v roce 2033. Již dříve začaly projekční práce na navazujícím úseku mezi Běchovicemi a Poříčany.

Rychlotrať v pražském uzlu bude využívat výhradně osobní doprava. Součástí projektu je i dostavba železniční stanice Praha-Zahradní město a napojení na vysokorychlostní trať. Maximální rychlost pro vlaky bude 200 km/h, při průjezdu zastavěným územím se rychlost sníží. Součástí projektu je i výstavba čtvrté koleje z Běchovic do Libně a realizace takzvané Jahodnické spojky. Projekt by tak podle SŽ měl posílit kapacitu pražského uzlu nejen pro vysokorychlostní tratě, ale i pro konvenční osobní a nákladní dopravu.

remspace/ČTK

Developerská společnost Linkcity Czech Republic chce letos v centru Ostravy zahájit stavbu polyfunkčního domu Rezidence Stodolní. Nahradí komplex nevyužitých budov, které se nacházejí v sousedství historické budovy někdejších jatek a u známé zábavní oblasti. Stavba by měla začít na konci letošního roku, dokončení se plánuje o dva roky později. Odhadované náklady na výstavbu společnost zatím neuvedla. Oblast zvaná Rezidence Stodolní se nachází mezi ulicemi Porážkovou, Stodolní a Masnou a má rozlohu 3 747 metrů čtverečních. O prodeji komplexu budov ve špatném stavu postavených v letech 1927 a 1928 rozhodlo město před dvěma lety, investor vzešel z výběrového řízení. Stavba vznikne podle projektu z dílny studia Bogle Architects inspirovaného Velkou Británii.

V energeticky úsporné budově Rezidence Stodolní s fotovoltaikou na střeše bude na pěti nadzemních podlažích 131 bytů ve velikostech od 1+kk po 4+kk a prostory pro obchody a služby. Vzniknou tam i dvě komunitní zahrady. V suterénu bude garáž se 132 parkovacími místy a prostorné sklepy. V přízemí budovy bude šest maloobchodních jednotek s celkovou pronajímatelnou plochou 1 560 metrů čtverečních. Součástí projektu je také řešení veřejného prostoru mezi Rezidencí Stodolní a budovou historických jatek, v níž od roku 2022 funguje galerie současného umění Plato. Vznikne tam pěší zóna se zelení a odpočinkovými místy, která bude společnou investicí města a developera.

Zdroj vizualizací: www.linkcity.cz

remspace/ČTK

Ceny starších domů po rekonstrukci v Česku průměrně meziročně i mezičtvrtletně zdražily v prvním čtvrtletí o 3 %. Průměrná cena byla 46 205 korun za metr čtvereční. Přestože většina větších měst a jejich okolí zaznamenala meziroční pokles cen, mezičtvrtletně u velké části z nich ceny vzrostly o procenta. Nejvíce oproti poslednímu čtvrtletí loňského roku zdražily rodinné domy, chaty a chalupy v Brně a Hradci Králové. Naopak zlevnění se týkalo nejvíc Plzeňska. Oproti stejnému období minulého roku nemovitosti nejvíce zdražily v Českých Budějovicích a zlevnily v Praze. Obdobně jako tomu bylo u starších zrekonstruovaných bytů, ceny domů v loňském čtvrtém čtvrtletí zaznamenaly v průměru mírný pokles cen, začátkem letošního roku ale začala jejich hodnota opět růst.

Nejdražší nemovitosti jsou tradičně v Praze, kde bylo možné koupit v prvním čtvrtletí dům velikosti 150 metrů čtverečních o přibližně milion korun levněji než začátkem roku 2023. V Brně činila meziroční úspora na koupi staršího domu 2 %, a cena tak byla nižší o zhruba 260 tisíc korun proti nemovitosti stejné rozlohy kupované loni. Zároveň ale byly nemovitosti o 5 %, tedy zhruba o 3 500 korun na metr čtvereční, dražší než koncem loňského roku. Poměrně významně meziročně a mezičtvrtletně poklesly ceny v Plzni, kde tak v prvním čtvrtletí byly třetí nejlevnější domy v republice po Ústí nad Labem a Ostravě. Meziročně ceny plzeňských domů klesly o 6 % a mezičtvrtletně o 4 %. Podobně na tom byly také nemovitosti v Olomouci, kde meziročně cena domů klesla o 4 % a mezičtvrtletně o 3 %.

Zatímco například v Ostravě a Českých Budějovicích se ceny domů výrazně zvýšily v meziročním srovnání, oproti předešlému čtvrtletí nebyl nárůst cen tak markantní. Metr čtvereční v ostravských domech proti prvnímu čtvrtletí 2023 zdražil o 2 000 korun, mezičtvrtletně o 500 korun. V Českých Budějovicích metr čtvereční zdražil meziročně o 4 000 korun, mezičtvrtletně ceny zůstaly téměř stejné.

Podle dat Swiss Life Hypoindexu průměrná sazba hypoték na počátku května mírně klesla z dubnových 5,57 % na 5,52 %. Je tak nejníže od května 2022. Zatímco Česká národní banka letos snížila dvoutýdenní repo sazbu o 1,5 procentního bodu, banky úrokovou sazbu hypotečních úvěrů o půl procentního bodu.

remspace/Forbes

Trh stavebních prací se dál propadl, nejvíce od covidu. Brzdou jsou vysoké úrokové sazby a dosavadní ekonomická nejistota. Podle některých ekonomů proto hrozí zdražení bytů. Stavebníci po dlouhém útlumu očekávají zlepšení až příští rok. Obávají se ale dopadů nového stavebního zákona a digitalizace.

Celkem 380 bytů za téměř 1,5 miliardy korun má vyrůst v Praze 3. Předseda představenstva developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský nedávno oznámil uzavření smlouvy na výstavbu s firmou Skanska. „V uplynulých měsících jsme zadali další tři velké stavby s více než 730 byty, letos plánujeme zahájit ještě dalších 2 100 bytů ve třinácti lokalitách,“ řekl. Takových zpráv bylo však podle něj v posledních letech jako šafránu. Česko čeká na oživení bytové a rezidenční výstavby. „Bytů se dostává na trh málo. V roce 2022 se navíc téměř zastavily prodeje. Kvůli pomalému povolování jsou pak byty zbytečně dražší, až o 15 %,“ upozornil D. Kunovský. Analýzy podle něj jasně ukázaly, že se české stavebnictví propadlo do hlubší krize, možná až na dno. Od něhož se letos pokusí odrazit. „Obor nyní táhnou veřejné zakázky inženýrských, zejména dopravních staveb,“ doplnil D. Kunovský.

Trend potvrzují čísla Českého statistického úřadu. Stavební produkce v Česku se v březnu výrazně propadla, meziročně o 8,3 %. Analytik a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zdůraznil, že to bylo nejvýrazněji od února 2021, tedy za více než tři roky. „Stavební výrobu letos v březnu stahoval dolů zejména propad produkce v oblasti pozemního stavitelství, které je citlivější na prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb než stavitelství inženýrské, v němž jsou více angažovány prostředky z veřejných rozpočtů,“ vysvětlil.

Rezidenční výstavbu podle expertů v posledních letech brzdí také vysoké úrokové sazby a investiční a ekonomická nejistota. Staveb bytů letos v březnu zahájili firmy a lidé podle veřejných údajů takřka o 18 % méně než loni.

I když se trh dál propadá a zvlášť malé a střední firmy letos ještě očekávají asi 2% pokles, z kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované analytickou společností CEEC Research vyplývá, že většina stavebníků už předpokládá obrat, tedy mírný růst – nicméně až v příštím roce. „Pozemní stavitelství by mělo vyhlížet klesání úrokových sazeb, které ke konci roku může oživit prodeje. Kdo bude připraven, by mohl mít výhodu,“ sdělil Ondřej Joska, předseda dozorčí rady holdingu českých stavebních společností Enteria.

Jen velmi mírné zlepšení ruku v ruce s celým národním hospodářstvím předpokládá obchodní ředitel společnosti Subterra Jiří Tesař. „Rozhodně však nepůjde o nic oslnivého. Ve svém posledním výhledu to ostatně nepředpokládá ani Česká národní banka. Pokud budeme letos moci mluvit alespoň o náznacích restartu české ekonomiky, potažmo stavebnictví, bude to úspěch,“ uvedl.

Lukáš Kovanda odhadl, že díky stále jasnějšímu trendu zlevňování hypoték v příštích měsících nakonec stavebnictví za rok 2024 může skončit i „v plusu“. Zároveň nepotěšil zájemce o nemovitosti. „Zpomalení bytové výstavby může v příštích letech dále zesílit tlak na růst cen rezidenčních nemovitostí,“ upozornil.

Představitelé stavebního sektoru zatím nevidí východisko ani v digitalizaci stavebního řízení a nové legislativě. Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš přitom stavebníky ujišťuje o její potřebě pro zlepšení efektivity a zjednodušení procesů. Analýza CEEC Research ovšem potvrdila nedůvěru. Dotázala se 162 šéfů a ředitelů malých, středních i velkých stavebních firem. „Pouze 2 % očekávají výrazné zrychlení stavebního řízení po změnách v zákoně, 37 % je opatrně optimistických, zbylá většina je spíše skeptická,“ informovala mluvčí společnosti Helena Grofová.

V urychlení nyní extrémně pomalého povolování bytové výstavby doufá předseda představenstva největšího rezidenčního stavitele v Česku Central Group Dušan Kunovský. „Není normální, aby vyřízení stavebního povolení pro běžný bytový dům v Praze často trvalo deset let. Vlastní výstavba od země je pak hotová do dvou let,“ kritizoval současný stav.

Podle I. Bartoše sice vyšší tempo bytové výstavby může napomoci lepší dostupnosti bydlení, problém jako takový ale nevyřeší. „Ceny nemovitostí v Praze totiž podle odhadu expertů v následujících pěti či deseti letech vzrostou o dalších 30 %,“ konstatoval ministr. Dodal, že ministři ve vládě hledají různá řešení dostupnosti bydlení.

remspace/ www.msn.com

Český kancelářský trh je ve srovnání se situací v jiných státech poměrně stabilní, zahraniční investory to ale spíše odrazuje. V Praze a Brně jsou poměrně vysoké nájmy, nedostatečná kancelářská výstavba výrazně snižuje nabídku prostorů a k zatraktivnění nepůsobí ani nedokončená dálniční doprava či slabé letecké a železniční spojení. V Česku tak kanceláře využívají hlavně tuzemské firmy, které zde působit musí. Ty v poslední době chtějí své administrativní prostory vlastnit, ne si je pronajímat.

Český kancelářský trh je podle společnosti RSM malý, konzervativní a uzavřený. Netrápí ho tolik ekonomické a další problémy investorů, jako například v USA, Velké Británii nebo v Německu, kde ceny nemovitostí narostly tak, že se začaly nestandardně odchylovat od skutečné hodnoty. V Německu pak klesly ceny kanceláří podle německé bankovní asociace VDP v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně o 13,3 % a mezičtvrtletně o 5,2 %. Německo bylo podle Reuters zasaženo realitní krizí nejvýznamněji ze všech evropských zemí. Potíže jsou znát ale také například v Číně nebo ve Spojených státech.

Podle Radka Procházky, partnera realitně-poradenské společnosti Prochazka & Partners, mají stabilní firmy se zázemím v ČR v poslední době zájem o vlastnění kancelářských prostorů. Nejčastěji se to týká bank a pojišťoven. Ve vlastních budovách dlouhodobě sídlí například Komerční banka nebo ČSOB, z pojišťoven kupříkladu Kooperativa/VIG a Generali Česká pojišťovna. V minulých letech své nové centrály otevřely finanční skupiny KKCG a J&T. Nedávno koupila kancelářskou budovu v centru Prahy Trinity Bank.

Z analýzy Prague Research Forum vyplývá, že poptávka po pražských kancelářích v letošním prvním čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně klesla, přes polovinu z ní tvořilo obnovení stávajících smluv. Nájemné mezičtvrtletně mírně vzrostlo. V centru města se ceny pohybovaly okolo 700 korun za metr čtvereční, ve vnitřních částech města to bylo zhruba 460 až 480 korun a ve vnějších okolo 400 korun. Podle analýzy Colliers vzrostla výrazně poptávka po kancelářích v Brně a Ostravě, města se staly alternativou k drahé Praze.

remspace/ČTK

Představenstvo společnosti remspace a.s. se sídlem U Nikolajky 1085/15, 150 00 Praha 5, IČO: 28224451, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 13824, tímto svolává řádnou valnou hromadu společnosti

remspace a.s.,

která se bude konat dne 19 6. 2024 od 17:15 hod., na adrese U Nikolajky 1085/15, 150 00 Praha 5.

Program valné hromady:

1. Prezence, zahájení, volba orgánů valné hromady

Návrh usnesení: Valná hromada schvaluje navržené orgány VH.

2. Projednání a schválení účetní závěrky za rok 2023

Návrh usnesení: Valná hromada schvaluje účetní závěrku za rok 2023.

3. Schválení rozhodnutí o vypořádání hospodářského výsledku za rok 2023

Návrh usnesení: Valná hromada schvaluje vypořádání hospodářského výsledku za rok 2023.

4. Informace o stavu činnosti a o její činnosti v uplynulém období.

5. Diskuse, závěr

Veškeré podklady k valné hromadě jsou akcionářům k dispozici v sídle společnosti. V případě Vašeho zájmu kontaktujte paní Radku Šobotníkovou.

V Praze dne 13.5.2024

prof. Ing. arch. Michal Šourek

člen představenstva

Pozvánka_na_valnou_hromadu

Na jižním pobřeží Atén nabírá na obrátkách dlouho očekávaný projekt Ellinikon, který přemění bývalé letiště v největší chytré město Evropy. Po deseti letech odkladů se už začínají rýsovat železné skelety bytových domů a také Marina Tower, která se brzy stane prvním řeckým mrakodrapem. Za multifunkčním projektem stojí společnost Lambda. Ellinikon vychází z urbanistické koncepce patnáctiminutového města, kdy se obyvatelé do čtvrt hodiny dostanou do školy, do parku, na úřad, do obchodu nebo i na pláž. V celém komplexu bude software pro dohled nad odpady, vodou a energiemi.

Ellinikon se rozkládá na ploše více než 2 500 hektarů, 20 minut jízdy autem od Atén. Projekt má změnit jak pobřeží, tak zemi. Je podobný projektům, které jsou běžně k vidění v Číně nebo ve Spojených arabských emirátech. Developeři předpokládají, že po dokončení v roce 2037 zvýší tento projekt hrubý domácí produkt Řecka o 2,5 procentního bodu, vytvoří až 80 000 nových pracovních míst a přinese daňové příjmy více než deset miliard eur (přes 250 miliard Kč). Také se očekává, že ročně Ellinikon přiláká další milion turistů.

Zdroj vizualizace: www.theellinikon.com.gr

Ve čtvrti Malé Atény bylo dáno do prodeje 243 bytových jednotek, z toho 140 už je nyní rezervováno. Nejdříve se prodaly apartmány v Marina Tower a byty a vily na pláži. Společnost Lambda oznámila, že z prodeje nemovitostí do konce března získala 641 milionů eur (16,1 miliardy Kč). Většina kupujících jsou řečtí občané. Předpokládá se, že do 13 let zde bude zhruba v 10 000 rezidencích bydlet až 20 000 lidí. Rezidence na pláži se nyní prodávají až za 15 000 eur (376 000 Kč) za metr čtvereční. Nabídky na pozemky v okolí nákupního centra a kanceláří přesáhly 2 000 eur (přes 50 000 Kč) za metr čtvereční. Příští rok má začít výstavba obchodního centra.

remspace/Bloomberg/ČTK

Obchodní dům Máj, který od července 2022 procházel rekonstrukcí, se veřejnosti otevře v pondělí 24. června. V budově se dokončují poslední stavební práce. Rekonstrukci dělá stavební společnost Metrostav, vyjít má na zhruba 4 miliardy korun. Na fasádě budovy má být umístěné umělecké dílo sochaře Davida Černého – dvě několikametrové pohyblivé plastiky motýlů, jejichž trupy budou tvořit nápodoby stíhaček spitfire. V roce 2006 ministerstvo kultury prohlásilo dům kulturní památkou.

remspace/ČTK

Stavebnictví v Česku slábne. Meziroční propad o 8,3 % je nejhorší výsledek za tři roky. Propad je podle odborníků způsobený dobou pro povolení stavby, vyššími úrokovými sazbami nebo vyššími cenami stavebních materiálů. „Stavební produkce v březnu meziročně klesla o 8,3 % a také meziměsíčně byl zaznamenán výrazný pokles. Zatímco meziroční pokles šel plně za pozemním stavitelstvím, k tomu meziměsíčnímu přispěly více inženýrské stavby,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí statistiky stavebnictví a bytové výstavby pro ČSÚ. Inženýrské stavebnictví kleslo konkrétně o 0,9 %. U pozemního stavebnictví byl pokles mnohem markantnější, meziročně o 11,1 %.

Podle hlavního ekonoma z BH Securities Štěpána Křečka jsou jedním z důvodů, proč výstavba meziročně klesá, dlouhé lhůty při povolovacích procesech. „České stavebnictví dlouhodobě trápí jedny z nejkomplikovanějších stavebních předpisů ze všech zemí vyspělého světa. Máme velmi dlouhé povolovací procesy, což zbytečně prodražuje výstavbu. To bohužel vede ke špatně dostupnému vlastnickému bydlení, na které má problémy dosáhnout i střední třída,“ říká a dodává, že orientační hodnota stavebních povolení vzrostla v březnu téměř o polovinu. V březnu bylo zahájeno 2 706 staveb, což je o 17,6 % méně než ve stejném období loňského roku. Lehce se zvedl počet dokončených projektů, kterých v březnu bylo 2 559.

Dalším z důvodů, proč už se firmy v takové míře nepouštějí do výstavby, je situace kolem úroků z hypoték. V tomto roce může být hypotéka i za 6 %, což cestu k vlastnímu bydlení zásadně prodraží. „V souvislosti s pokračující solidní investiční aktivitou, dalším snižováním úrokových sazeb, a tedy zlevňováním financování, a celkovým zlepšováním ekonomické situace předpokládáme, že se během roku tento obrázek projeví i na stavební aktivitě. Za celý letošní rok tak čekáme, že stavebnictví po loňském poklesu o 2,6 % nakonec vykáže mírný růst ve výši nízkých jednotek procent,“ uvedl pro ČTK ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

„Na nárůstu cen projektů má zásadní vliv i cena stavebních prací a materiálu,“ komentuje situaci inženýr Ondřej Šťastný z největší firmy na pozemní stavby v tuzemsku Central Group. Podle něj materiál a práce od pandemie covidu zdražily o 40 %. „Mix převážně těchto dvou důvodů ovlivňuje počet zahájených projektů a situace se nezlepší do té doby, než neklesne cena materiálu a prací,“ říká k úrokovým sazbám i cenám za beton.

remspace/Seznam zprávy