Prezident Petr Pavel podepsal zákon, který zavádí povinné využívání informačního modelu stavby (BIM) u vybraných veřejných staveb. Cílem je zefektivnit přípravu projektů, snížit náklady a zlepšit správu vystavěného prostředí. BIM se bude týkat nejen samotné stavby, ale i jejího okolí, což může pomoci obcím a městům při plánování a správě území.

Povinnost pořídit informační model se bude vztahovat pouze na stavby nebo jejich části, jejichž pořizovací cena překročí limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, tedy zhruba 135 milionů korun. Půjde o stavby zapisované do katastru nemovitostí nebo technické mapy kraje. Tuto povinnost budou mít především státní úřady, podniky, kraje a státní příspěvkové organizace. Výjimky se budou týkat staveb v zahraničí a projektů ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. BIM už v praxi využil například Nejvyšší kontrolní úřad při výstavbě svého nového sídla.

Zákon také upravuje pravidla pro povolování billboardů u silnic. Nově se bude povolování týkat pouze reklamních zařízení viditelných ze silnice. Povolení bude časově neomezené, ale silniční správní úřad ho bude moci odejmout, pokud billboard přestane splňovat podmínky. Změna se dotkne i billboardů podél dálnic v zastavěném území, a to v souvislosti s novou definicí zastavěného území obce, která začne platit od 1. července příštího roku. Tím se rozšíří úseky pozemních komunikací bez silničního ochranného pásma, což sníží jejich právní ochranu.

Poslanci do zákona vložili také technické úpravy týkající se Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Do výčtu staveb ve veřejném zájmu byla nově zařazena zařízení pro ukládání energie. Schválen byl i návrh, který zachovává podporu výroby elektřiny z důlního plynu i po konci letošního roku.

Zdroj: ČTK

remspace

Od poloviny příštího roku se rozšíří okruh domácností, které budou moci žádat o pomoc s bydlením. Vláda schválila navýšení příjmového limitu pro nárok na podpůrná opatření z dosavadního 1,43násobku životního minima na 1,6násobek. Změna reaguje na dodatečnou úpravu zákona o bydlení, která původně vyřadila z podpory zhruba třetinu lidí v bytové nouzi. Podle ministra práce Mariana Jurečky by nově mohlo mít nárok na asistenci či zajištění bydlení až 350 tisíc domácností. „Zvýšením hranice se rozšiřuje počet domácností, které budou mít nárok na služby nebo pomoc,“ uvedl.

Změnu inicioval poslanec Jiří Havránek, nařízení připravila ministerstva práce a pro místní rozvoj. Resorty upozorňují, že ani po navýšení limitu nedosáhnou na pomoc lidé s příjmem těsně nad minimální mzdou. Přesto změna podle nich nebude tolik demotivovat od snahy zvýšit si výdělek. Nově by se do cílové skupiny mohly dostat například pracující matky samoživitelky žijící na ubytovnách, senioři s důchodem nad 10 tisíc korun nebo osoby s invalidním důchodem ve třetím stupni.

O zařazení do evidence podpory bydlení rozhodne úřad práce na základě posouzení příjmu a majetku domácnosti. Evidence bude sloužit jako pořadník pro poskytovatele podpory. Změna nezvýší výdaje ze státního rozpočtu, protože počet dostupných bytů zůstává stejný. Úprava životního minima, která je základem pro výpočet nároku, vstoupí v platnost už letos v říjnu.

Zdroj: ČTK

remspace

Jména finalistů prestižních ocenění Architekt roku 2025 a Architekt obci 2025 byla oficiálně zveřejněna. Odborná porota představila výběr osobností, které v posledních letech výrazně ovlivnily podobu české architektury – ať už svou vlastní tvorbou, nebo aktivní spoluprací s obcemi na kultivaci veřejného prostoru. Slavnostní vyhlášení vítězů obou soutěží proběhne 15. září 2025 od 19 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

Do finále ceny Architekt roku 2025 se probojovalo pět jmen, která reprezentují různorodé přístupy k architektonické tvorbě:

Atelier 111 architekti, vedený Barborou a Jiřím Weinzettlovými, zaujal citlivými rekonstrukcemi venkovských staveb a kultivovanými rodinnými domy, které respektují historické vrstvy i kontext místa.

Bratři Marek a Štěpán Chalupovi jsou dlouhodobě spojováni s precizním minimalistickým stylem, který se promítá do jejich výrazných realizací, jako je hotel Metropol v Praze nebo vestibul metra Kolbenova.

David Kraus, architekt, výtvarník a pedagog, razí osobitou cestu založenou na materiálové poctivosti, kontextu a odmítání efektních gest – mezi jeho oceňované stavby patří betonárka ve Strančicích či mateřská škola Větrník v Říčanech.

Ateliér Sporadical, vedený Alešem Kubalíkem, Josefem Kociánem a Veronikou Sávovou, je známý svou empatií a odpovědným přístupem k architektuře napříč měřítky – od sportovní haly v Dolních Břežanech po komunitní projekty.

Pětici finalistů uzavírá Jan Šépka, výrazná osobnost české architektury, jehož tvorba je založena na silné koncepční úvaze a experimentálním přístupu k materiálu – známá je například jeho vila Hermína či dostavba Automatických mlýnů v Pardubicích.

Vedle hlavní ceny bude v rámci večera uděleno také ocenění Architekt obci 2025, které vyzdvihuje příklady úspěšné spolupráce mezi architekty a samosprávami. Do finále této soutěže postoupily tři tandemy:

Veronika Šindlerová a město Bílina, vedené starostkou Zuzanou Schwarz Bařtipánovou, společně realizovali široké spektrum činností – od poradenství přes metodiky až po zapojení studentů a veřejnosti do plánování rozvoje města.

Lukáš Soukup, městský architekt Jindřichova Hradce, spolu se starostou Michalem Kozárem inicioval řadu strategických projektů, drobných intervencí i veřejných diskusí, včetně unikátního zapojení místní mládeže do plánování revitalizace sídliště.

Tereza Šmídová spolupracuje s obcí Vysočina, vedenou starostou Tomášem Dubským, na realizaci menších staveb a úprav, které přispívají ke kultivaci veřejného prostoru v bývalých samostatných obcích a osadách – porota ocenila zejména komplexní a kontinuální přístup.

remspace

Správa železnic (SŽ) spustila první fázi příprav na jednu z největších dopravních investic v České republice – přestavbu železničního uzlu Brno. Projekt, jehož hlavním cílem je přesun hlavního nádraží o zhruba kilometr jižněji, má zásadně proměnit podobu městské dopravy a připravit Brno na budoucnost vysokorychlostních vlaků. Celkové náklady se odhadují na 70 miliard korun a realizace je plánována mezi lety 2028 až 2035.

Zdroj: Benthem Crouwel Architects

První vypsaná zakázka se týká projektování přestavby tratí a nádraží v městské části Černovice. Současná zastávka u Charbulovy ulice je zanedbaná a málo využívaná. Nově zde vznikne moderní zastávka přímo na mostě přes Olomouckou ulici, která bude součástí nového přestupního terminálu na městskou hromadnou dopravu. Projekční kancelář připraví dokumentaci pro povolení i realizaci stavby a bude zajišťovat autorský dozor. Po podpisu smlouvy s vítězem tendru začnou geologické průzkumy a výkupy pozemků, aby se příprava co nejvíce urychlila.

Další zakázky budou následovat v průběhu roku. Již v srpnu se očekává vypsání tendru na projektování přestavby dolního nádraží, stanice v Horních Heršpicích a výstavbu nového hlavního nádraží. Na podzim pak Správa železnic plánuje dvě další zakázky – jednu na technologickou budovu pro páteřní sdělovací zařízení a nové datové centrum, druhou na přestavbu tratí v Židenicích. V této části města se nádraží přiblíží k tramvajovým zastávkám, což výrazně zlepší dostupnost pro cestující.

Cílem celé přestavby je nejen zvýšení kapacity železničního uzlu, který už dnes naráží na své limity, ale také jeho modernizace pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků. Brno se tak má stát klíčovým dopravním uzlem, který zvládne rostoucí počet regionálních i dálkových spojů a nabídne cestujícím komfortní a efektivní přestupní možnosti.

Zdroj: ČTK

remspace

Českému stavebnictví hrozí další vlna zmatků. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje zrušit jednotný grafický standard územních plánů, který měl být klíčovým pilířem digitalizace stavebního řízení. Odborníci bijí na poplach – podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) jde o krok zpět, který může výrazně zkomplikovat práci projektantů, úředníků i stavebníků.

Nový stavební zákon, který měl přinést zjednodušení a zrychlení povolování staveb, se od svého přijetí dočkal už dvanácti novelizací. Prováděcí předpisy přicházejí se zpožděním, digitalizace je chaotická a odborná veřejnost je do diskuse přizvána až v pozdních fázích připomínkování. Mnohé zásadní připomínky ČKAIT jsou podle jejích zástupců ignorovány nebo „vypořádány jinak“ – tedy fakticky odmítnuty.

Nejnovější návrh změny vyhlášky č. 157/2024 Sb. ruší požadavek na jednotný grafický standard územních plánů. Ten měl zajistit přehlednost a jednotnost napříč více než šesti tisíci obcemi. Novela navíc zakazuje využití formátů CAD, které jsou běžným nástrojem projektantů. CAD zůstává povolen pouze u regulačních plánů, které se však používají jen výjimečně.

“Kolegové projektanti se mne ptají: Proboha! Proč? Připomínkovaný návrh má zřejmě doložit řízený rozklad celého procesu návrhu a povolování staveb,“ říká předseda ČKAIT Ing. Robert Špalek. Podle něj novela popírá samotné principy nového stavebního zákona a ohrožuje i strategické dopravní stavby, které dosud fungovaly díky samostatnému liniovému zákonu.

Bez jednotného grafického standardu bude každý územní plán jiný – jiné barvy, jiné šrafování, jiné značení. Projektanti tak budou muset při návrhu například dálnice procházet desítky různých plánů a zjišťovat, co která barva znamená. Je to, jako kdyby si každá obec navrhla vlastní dopravní značky – varuje místopředseda ČKAIT Ing. Michal Drahorád, Ph.D.

Novela vyhlášky nově připouští pouze formáty ArcGIS Pro, QGIS a struktury ESRI Shapefile. Zakazuje však nejrozšířenější CAD, který je snadno provázaný s dalšími fázemi stavebního řízení. Tato změna znamená větší časové i finanční náklady pro projektanty, upozorňuje R. Špalek. Podle něj je návrh v rozporu s požadavky Národního geoportálu územního plánování.

ČKAIT přirovnává situaci k hypotetickému rozpadu standardizace v katastru nemovitostí. Představte si, že by každý oblastní katastr měl vlastní formát map a značek. Museli bychom znovu objíždět republiku s kolky, říká Ing. Martin Šafařík z představenstva ČKAIT.

ČKAIT důrazně nesouhlasí s navrhovanými změnami a požaduje zachování jednotného grafického standardu. Argumentuje nejen odbornými potřebami, ale i konkrétními ustanoveními stavebního zákona, které jednotnost výslovně vyžadují. Podle právní expertky JUDr. Evy Kuzmové novela přináší nepřehlednost a ztíží orientaci v územních plánech všem uživatelům – od projektantů po stavebníky.

Zdroj: TZ ČKAIT

remspace

Rada hlavního města Prahy schválila nový koncepční manuál pro ostrov Štvanice, který stanovuje jasnou vizi jeho budoucího rozvoje. Dokument přináší komplexní pohled na území – zohledňuje stávající zeleň, cesty, plochy pro volnočasové aktivity i břehy Vltavy, s cílem vytvořit multifunkční veřejný prostor.

Vize počítá s větším propojením ostrova s řekou a přiblížením břehů lidem. Následovat budou jednání s Povodím Vltavy, které spravuje dotčené části nábřeží. Finální podoba proměny se bude odvíjet právě od schválené koncepce, přičemž ostrov si má zachovat svůj charakter, jen v kultivovanější a promyšlenější podobě. Praha tak zahajuje dlouhodobý proces, jehož cílem je proměnit Štvanici v atraktivní a přístupné místo pro obyvatele i návštěvníky města.

Zdroj: Manuál Vize ostrova Štvanice

remspace

Remspace Vás zve na sérii čtyř zajímavých konferencí, které se konají od září do prosince 2025 v Brně a Praze. Témata reflektují aktuální výzvy a trendy v oblasti real estate, digitalizace, strategického rozvoje a udržitelnosti.

Program konferencí:

Moravian Real Estate Date

4. ročník konference zaměřený na jihomoravský realitní trh, investice a regionální development. 24. 9. 2025, Impact Hub, Cyrilská 7, Brno

Městské paralely: Boj o digitální a strategický rozvoj

Diskuse o budoucnosti měst, technologickém plánování a strategické transformaci urbanismu. 15. 10. 2025, WorkLounge Panská, Praha 1

Real Estate Market Autumn 2025

24. ročník prestižní konference o stavu realitního trhu, legislativních změnách a vývoji cen. 19. 11. 2025, Zenwork Palác ARA, Praha 1

Udržitelné Česko: Projekty, které byste měli znát

Představení inspirativních projektů, ESG principů a udržitelných investičních přístupů. 10. 12. 2025, River Corner, Praha 5

Přijďte si poslechnout názory předních odborníků, diskutovat o budoucnosti města, propojit se s odborníky ze světa realit a urbanismu a získat cenné kontakty. Těšíme se na Vás!

remspace

Praha se připravuje na výraznou proměnu jedné ze svých nejdynamičtěji se rozvíjejících čtvrtí. Nemovitostní investiční skupina Fidurock představila svůj první velký developerský projekt s platným stavebním povolením – rezidenční komplex NEAR living, který vznikne v těsné blízkosti Karlína, Palmovky a Holešovic. Výstavba začne letos v září, dokončení je plánováno na závěr roku 2027.

Zdroj: Fidurock

Projekt nabídne 212 bytových jednotek v dispozicích od 1+kk po 3+kk, 101 parkovacích míst v podzemních garážích, nebytové prostory a komunitní zahradu o rozloze 425 metrů čtverečních. Byty budou vybaveny kvalitními materiály, podlahovým vytápěním a systémem rekuperace vzduchu. Energetická efektivita budov bude garantována štítkem třídy B, což budoucím obyvatelům zajistí nízké provozní náklady a šetrný přístup k životnímu prostředí.

Architektonický návrh pochází z dílny renomovaného studia Ian Bryan Architects, které projekt pojalo jako elegantní a nadčasovou dominantu čtvrti. Členěná fasáda reaguje na šířky okolní zástavby, rozbíjí dojem monolitu a vytváří přívětivý charakter budovy. Nejvyšší ustoupené podlaží nabídne rezidentům atraktivní terasy s výhledy do okolí. Zaoblené hrany balkonů, světle laděné omítky a proměnlivé členění oken dodávají celému objektu čistý a moderní vzhled.

Zdroj: Fidurock

Lokalita projektu těží ze své strategické polohy. V docházkové vzdálenosti se nachází stanice metra, tramvajové zastávky, rozlehlé parky a kompletní občanská vybavenost – školy, zdravotnická zařízení, obchody, kavárny i kulturní instituce. Palmovka se v posledních letech rychle mění a stává se vyhledávanou adresou pro život i investice.

„NEAR living představuje pro celou naši skupinu klíčový okamžik, ale nechtěli jsme veřejnost informovat dříve, než budeme mít všechna potřebná povolení a budeme moci, jak se říká, kopnout do země,“ uvedl David Hauerland, Managing Director Fidurock. Zájemci o bydlení se mohou obracet na realitní kancelář Luxent, která má prodej projektu na starosti. Podrobnosti o cenách a dispozicích budou zveřejněny 1. října 2025, přičemž předběžný zájem může zajistit dřívější přístup k nabídce.

Zdroj: Fidurock

Hrubá stavba by měla být dokončena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026, kolaudace je plánována na třetí čtvrtletí 2027. První obyvatelé by se do svých nových domovů mohli stěhovat už na konci roku 2027.

remspace

Projekt Savarin developerské skupiny Crestyl obdržel pravomocné územní rozhodnutí, čímž se výrazně přiblížil zahájení stavebních prací. Vnitroblok v sousedství Václavského náměstí, dosud veřejnosti nepřístupný, se promění v otevřený prostor s parkem, kavárnami, kulturním zázemím a novým vstupem do metra. Návrh pochází od renomovaného britského architekta Thomase Heatherwicka a jeho studia. Savarin se stane jejich prvním realizovaným projektem v kontinentální Evropě.

Projekt propojí Václavské náměstí s ulicemi Na Příkopě, Jindřiškou a Panskou. Vznikne čtveřice vzájemně propojených částí, z nichž každá nabídne jiný charakter a využití. Historická jízdárna se stane středobodem nového náměstí s veřejnou zelení, restauracemi a kulturním prostorem. Počítá se také s galerií, která by mohla hostit Slovanskou epopej.

Zdroj: Crestyl

„Projekt Savarin je pro nás srdcovou záležitostí, a i kvůli jeho umístění v centru metropole jsme vždy chtěli, aby zde vznikla hodnotná architektura světového formátu. I proto jsme navázali spolupráci se špičkovým architektonickým a designérským studiem Heatherwick. Přípravám jsme se intenzivně věnovali řadu let a stálo nás to opravdu hodně práce a úsilí. O to více nás těší, že se nám nyní podařilo získat územní rozhodnutí, které náš záměr potvrzuje a dává nám zelenou. Nyní se naplno pouštíme do přípravy podkladů pro stavební řízení. Předpokládáme, že samotnou stavbu se nám podaří zahájit již v příštím roce a celý projekt tak dokončíme a otevřeme veřejnosti v roce 2029,“ uvedl Simon Johnson, generální ředitel Crestylu.

Součástí projektu je i Time Out Market s patnácti gastronomickými provozy, který vznikne v části s vchodem z Panské ulice. V budovách směřujících na Václavské náměstí bude pasáž s obchody a službami. Všechny části povedou návštěvníky do centrálního prostoru s parkem a zrekonstruovanou jízdárnou, která dosud nebyla veřejnosti známa.

První fáze projektu – rekonstrukce barokního paláce Savarin od Kiliána Ignáce Dientzenhofera – byla dokončena na podzim loňského roku. Během prací byly objeveny a restaurovány cenné historické prvky, včetně barokních soch Ignáce Františka Platzera. V únoru letošního roku se zde otevřelo Mucha muzeum s výstavou „Alfons Mucha: Secese a utopie“. Savarin ctí tradiční pražské urbanistické uspořádání a zároveň přináší moderní prvky – bezbariérové pasáže, veřejně přístupné střešní zahrady, fontány, pítka a nový vstup do metra.

remspace

Praha zaznamenává výrazný nárůst počtu sdílených kanceláří a coworkingových center. Jejich celková plocha aktuálně přesahuje 144 000 metrů čtverečních, což představuje meziroční růst o 9 %. Zároveň klesla jejich neobsazenost, která se oproti stejnému období loňského roku snížila o 1,3 procentního bodu na 6,6 %. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank.

Sdílené kanceláře si tradičně pronajímají menší firmy, začínající podniky a nezávislí profesionálové. V poslední době však roste zájem i ze strany velkých korporací, které využívají flexibilní prostory pro projektové týmy nebo oddělená pracoviště. Podle Jana Babky, vedoucího oddělení kanceláří v Knight Frank, firmy hledají způsoby, jak optimalizovat náklady a zároveň reagovat na měnící se potřeby zaměstnanců. Flexibilní kanceláře podle něj představují vhodné řešení.

V uplynulém roce vzniklo v Praze pět nových coworkingových center. Společnost Scott & Weber otevřela prostory o rozloze 4 630 metrů čtverečních v budově NR7 na Náměstí republiky a dalších 4 100 metrů čtverečních v Praze 5. WorkLounge rozšířila své působení o 3 000 metrů čtverečních na Žižkově a 1 540 metrů čtverečních v Dejvicích. Firma Regus pak zprovoznila 1 000 metrů čtverečních sdílených kanceláří v Praze 4.

Podíl sdílených kanceláří na celkové ploše administrativních prostor v hlavním městě dosahuje přibližně 4 %. Ještě před několika lety šlo o okrajový segment trhu. V následujících letech se očekává další růst – v současnosti se připravují tři nové projekty, které dohromady nabídnou přibližně 6 500 metrů čtverečních sdílených kanceláří.

Ceny za pronájem se liší podle lokality, vybavení a značky provozovatele. Měsíční neomezený přístup ke sdílenému stolu se pohybuje mezi 1 900 a 7 000 korunami. Za pevný stůl určený konkrétnímu uživateli zájemci zaplatí od 3 500 do 9 000 korun měsíčně. Jednodenní vstup stojí mezi 200 a 1 000 korunami.

Coworkingová centra rostou i mimo Prahu. Největšími regionálními trhy jsou Brno s 8 880 metry čtverečními a Ostrava s 3 711 metry čtverečními. Také zde Knight Frank očekává další rozvoj. Společnost Scott & Weber připravuje nové pobočky v ostravském komplexu Organica a v brněnském Dornychu.

Zdroj: ČTK

remspace

Pragerovy kostky, výrazný modernistický komplex architekta Karla Pragera v sousedství kláštera na Slovanech, čeká největší rekonstrukce od svého vzniku v roce 1975. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který v budově sídlí, podepsal smlouvu s firmami PORR a Metrostav DIZ. Ty zajistí jak projektovou přípravu, tak samotné stavební práce.

Zdroj: IPR

Komplex tří vznášejících se kvádrů byl původně navržen jako sídlo Sdružení projektových ateliérů, ale kvůli zásahu normalizační politiky nebyl nikdy plně dokončen. Dnešní rekonstrukce má za cíl obnovit původní architektonickou vizi a zároveň ji přizpůsobit současným potřebám. Na návrhu se podílejí architekti ze studia IXA spolu s odborníky z ČVUT, včetně člena původního autorského týmu Miloslava Pavlíka.

Rekonstrukce přinese nové veřejné funkce, které byly součástí původního návrhu – výstavní sál, přístupné střešní terasy, bistro a prostory pro vzdělávací programy. Rozšíří se také Centrum architektury a městského plánování (CAMP), které ročně navštíví přes 120 tisíc lidí. Nově budou přístupné i prostory v podnoží budov a přízemí, včetně zázemí pro dětskou skupinu. Součástí projektu je také úprava přilehlého veřejného prostoru, kterou zajišťuje krajinářský ateliér Land05. Cílem je vytvořit autentické a technicky kvalitní prostředí, které bude sloužit veřejnosti.

Zdroj: IPR

Rekonstrukce má stát přibližně 1,4 miliardy korun. Většinu nákladů pokryje pražský magistrát, více než 320 milionů korun přispěje Modernizační fond. Projekt zahrnuje modernizaci technologií, výměnu pláště budovy, zlepšení energetické efektivity a ekologické hospodaření s dešťovou vodou. Projekt bude řízen podle podmínek FIDIC – Žlutá kniha, která přenáší odpovědnost za technické řešení na zhotovitele. Tento přístup umožní pružně reagovat na výzvy během stavby a zajistit vysokou kvalitu výsledného díla.

Zdroj: e15

remspace

Rezidenční sektor patří v Evropě mezi hlavní zdroje emisí skleníkových plynů – v největších ekonomikách EU tvoří přímé emise z domácností 7–14 % celkových emisí, což je srovnatelné s průmyslem. Podle analýzy Allianz Trade bude dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 stát Německo, Francii, Itálii a Španělsko dohromady přes 3 biliony eur. Investice však přinesou nejen ekologické přínosy, ale také výrazný ekonomický impuls.

Německo bude potřebovat největší objem investic – 1 382 miliard eur pro rezidenční sektor a dalších 103 miliard pro komerční nemovitosti. Francie následuje s 936 miliardami eur, zatímco Itálie a Španělsko dohromady vyžadují 604 miliard. Rozdíly vyplývají z klimatických podmínek, stáří budov a úrovně energetické účinnosti.

Přechod na nemovitosti s nulovými emisemi by mohl výrazně podpořit hospodářský růst. Očekává se, že HDP Německa vzroste o 120,7 miliard eur, Itálie o 39,4 miliard, Francie o 25,8 miliard a Španělska o 12,3 miliard. V prvních letech (2030–2040) bude růst mírný, ale od roku 2040 se očekává výrazné zrychlení díky nižším provozním nákladům, vyšší poptávce a lepší energetické účinnosti. Mezi lety 2041 a 2050 by hrubá přidaná hodnota v sektoru nemovitostí mohla překročit základní scénář o 20–30 %, zejména ve Španělsku a Nizozemsku.

Transformace rezidenčního sektoru bude mít pozitivní dopad i na zaměstnanost. V pěti největších evropských ekonomikách by mohlo vzniknout přes 345 000 nových pracovních míst – nejvíce v Německu (106 600), Francii (98 300), Španělsku (70 800), Itálii (52 400) a Nizozemsku (16 800). Přechod k uhlíkově neutrálnímu bydlení by mohl snížit nezaměstnanost v průměru o 0,2 procentního bodu. Dekarbonizace bydlení je tak nejen klíčová pro dosažení klimatických cílů, ale představuje i významnou ekonomickou příležitost pro evropské státy.

Zdroj: Allianz Trade

remspace

V Počernické ulici na Praze 10 odstartovala hlavní etapa výstavby nové tramvajové trati, která spojí Vinohradskou s malešickým sídlištěm. Stavbu realizuje konsorcium firem Subterra, OHLA ŽS a Pragis pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP). Celkové náklady bez DPH činí 1,48 miliardy korun, přičemž projekt je financován z 85 % evropskou dotací. Dokončení se očekává na konci roku 2027.

Trať povede středem Počernické ulice, kde vznikne 2,3 kilometru dlouhá kolejová infrastruktura zakončená obratištěm u zastávky Sídliště Malešice. Na trase vznikne šest nových zastávek: Hagibor, Na Palouku, Hostýnská, Plaňanská, Tuchorazská a Sídliště Malešice.

Zahájení prací doprovází rozsáhlé přeložky inženýrských sítí – včetně dvou páteřních vodovodů zásobujících Prahu z Káraného. Dočasná komunikace, přeložky kanalizace, horkovodů i nová zeleň včetně až 25 stromů jsou součástí stavby, která v několika fázích promění prostor Počernické ulice.

Podle vedení města přinese nová trať komfortnější a ekologičtější spojení pro obyvatele Malešic, kde dosud dominovala autobusová doprava. Po otevření budou na trati jezdit dvě linky, které zajistí přímé spojení na Vinohrady, Žižkov, Karlovo náměstí či k hlavnímu nádraží. V dalších směrech zůstane autobusová doprava zachována.

Nový úsek je dalším krokem v rozvoji pražské tramvajové sítě, která se v posledních letech rozrostla o trasy na Pankrác, z Divoké Šárky na Dědinu nebo z Modřan do Libuše. V přípravě jsou i další projekty – například koleje přes nákladové nádraží Žižkov nebo z Malovanky na Strahov.

remspace

Po několikaměsíční rekonstrukci se železniční trať mezi Bubny a Výstavištěm v Praze otevírá veřejnosti. Vlaky nově zastavují v modernizovaném nádraží Bubny, které umožňuje vjezd souprav přímo do budovy. Stavba, která je součástí plánovaného propojení centra Prahy s letištěm, stála 5,644 miliardy korun.

Trať vede na pilířích, což umožnilo zrušit přejezd v Bubenské ulici a propojit Holešovice novou ulicí Nicolase Wintona. Nádraží Bubny obslouží příměstské spoje na Kralupy nad Vltavou, Ústí nad Labem a Kladno. Pod budovou vzniknou obchodní prostory, přístup k vlakům je řešen eskalátory a výtahy.

Zastávka Výstaviště nabízí vyvýšené nástupiště a lávku spojující Letnou se Stromovkou. Projekt podle ministra dopravy Martina Kupky mění tvář města a představuje klíčový krok k novému železničnímu spojení. Rekonstrukce původního nádraží Bubny za téměř 190 milionů korun bude dokončena do dvou let.

Modernizace celé trati Praha–Kladno probíhá po etapách. V příštím roce se plánuje výstavba úseku z Výstaviště do Dejvic, cestující by se vlakem na letiště mohli dostat kolem roku 2030.

Zdroj: e15

remspace

Plánovaná výstavba Vltavské filharmonie by podle posudku EIA (Environmental Impact Assessment) neměla výrazně negativně ovlivnit životní prostředí. Dokumentaci nechal zpracovat pražský magistrát prostřednictvím autorizované společnosti EKOLA group. Vliv stavby i jejího budoucího provozu byl vyhodnocen jako akceptovatelný. S výstavbou by se mohlo začít v roce 2027, přičemž otevření pro veřejnost je plánováno na rok 2033. Celkové náklady se odhadují na 11,65 miliardy korun.

Dokumentace EIA podrobně analyzovala dopady projektu na jednotlivé složky životního prostředí – konkrétně ovzduší, klima, hluk, vodní režim, krajinu a biodiverzitu. Posuzovala se nejen samotná výstavba budovy, ale i navazující stavební úpravy v okolí, například změny dopravní infrastruktury, úpravy nábřeží, přeložky tramvajových tratí, nové křižovatky a výstavba nového vestibulu metra. V dokumentaci se přihlíželo i k dalším plánovaným projektům v lokalitě Bubny-Zátory, kde má vzniknout nová čtvrť pro až 25 000 obyvatel.

Filharmonie nabídne tři podzemní a šest nadzemních podlaží, ve kterých budou tři sály: velký koncertní sál pro 1 800 sedících diváků, komorní sál s kapacitou 500 míst a multifunkční sál pro 620 sedících nebo až 1 200 stojících návštěvníků.

Do připomínkového řízení k EIA se zapojilo celkem 24 subjektů, včetně veřejných institucí, neziskových organizací i jednotlivců. Připomínky bude nyní odborně posuzovat nezávislý hodnotitel. Výsledné stanovisko odboru ochrany prostředí magistrátu bude klíčovým podkladem pro rozhodování o povolení stavby. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka vzniká projekt s ohledem na městské i přírodní prostředí a důrazem na transparentnost. Nové kulturní centrum má ambici stát se nejen důležitou architektonickou a společenskou dominantou, ale také impulzem pro širší urbanistický rozvoj oblasti.

Zdroj: ČTK

remspace

Státní fond podpory investic (SFPI) spravovaný ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) pozastavil příjem žádostí o podporu na výstavbu dostupného nájemního bydlení. Důvodem je vyčerpaná vyčleněná částka a nutnost vyhodnotit vysoký počet žádostí. Fond dosud přijal 326 žádostí o podporu za více než 20 miliard korun. Je to téměř čtyřikrát více než vyčleněných sedm miliard korun. MMR to uvedlo v tiskové zprávě zveřejněné na webových stránkách.

“Pozastavení příjmu žádostí rozhodně neznamená, že by samosprávy měly přestat s přípravou bytových projektů. Výstavba dostupného nájemního bydlení je a bude klíčová. Chceme dosáhnout toho, aby každý desátý byt v Česku byl za dostupný nájem. Je to dlouhodobá snaha a strategický cíl, který přesahuje období hned několika budoucích vlád,” řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).

Podpora dostupného bydlení má směřovat na stavbu nájemních bytů a lze ji využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část peněz lze okamžitě použít maximálně na 40 procent nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může být do 65 procent ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až 90 procent investice. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat o podporu mohou právnické osoby a územní samosprávné celky. Příjem žádostí začal loni 1. října.

Na program je vyčleněno sedm miliard korun, přičemž 4,5 miliardy směřuje na výhodné úvěry a 2,5 miliardy mohou žadatelé čerpat v podobě dotací. Z celkového počtu přijatých žádostí jich 205 podaly samosprávy. Ve 115 případech žádaly právnické osoby, čtyřikrát zažádaly církve a po jedné žádosti podaly dobrovolný svazek obcí a ústav. Nejvíce žádostí pocházelo z Moravskoslezského kraje. Šlo o 46 žádostí v objemu 2,148 miliardy korun, z toho dotace činila 903 milionů korun a úvěry 1,245 miliardy korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) České televizi dříve řekl, že letos už neplánuje peníze na výstavbu dostupného bydlení navýšit. Důvodem je to, že se peníze vyplácí až při zahájení výstavby projektu, a že navýšení vyčleněné sumy tak bude stačit až v příštím roce. “Myslím si, že pro rok 2025 to není potřeba a zbytek budeme řešit v návrhu rozpočtu na rok 2026. S ministrem Petrem Kulhánkem jsme se dohodli, že se provede podrobná analýza potřebných prostředků v jednotlivých letech,” dodal Stanjura.

Zdroj: ČTK

remspace

Čistý zisk stavební skupiny Skanska loni v Česku a na Slovensku vzrostl o 16 procent na 463,6 milionu korun. Tržby společnosti se zvýšily o procento na 7,99 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny zveřejněné ve Sbírce listin. Skanska spadá do stejnojmenného švédského koncernu. Vedle stavební skupiny v ČR funguje také developerská společnost Skanska Residential, která pod stavební skupinu nepatří a funguje samostatně. Skanska Residential sice loni také zvýšila tržby, čistý zisk jí ale oproti roku 2023 klesl.

Stavební trh se podle výroční zprávy Skansky v loňském roce stabilizoval a firma se tak mohla více soustředit na samotné podnikání. Stále se musela potýkat s dopady nepříznivého ekonomického vývoje minulých let. “Jde především o znatelný útlum poptávky po kancelářských nemovitostech a trvalý nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly,” uvedl generální ředitel Skansky Michal Jurka ve zprávě. Negativní vliv se podle něj firmě podařilo zvládnout přizpůsobením se trhu.

Společnost se dlouhodobě soustředí na výstavbu jak pozemních staveb, tedy například bytových domů či kanceláří, tak dopravních a dalších infrastrukturních staveb. V roce 2024 například pro developera Central Group stavěla na pražském Žižkově rezidenční Parkovou čtvrť nebo projekt Tesla Hloubětín v Praze 9.

Dále budovala bytový projekt Paprsek od Trigemy, pracovala pro Penta Real Estate na Nové Waltrovce a byla dodavatelem čtvrti Emila Kolbena v pražských Vysočanech, kterou staví Skanska Residential. Zároveň se podílela na stavbě některých úseků dálnic či na části pražského okruhu mezi Lochkovem a Slivencem. Skupina také stavěla železniční terminál v Jihlavě či rekonstruovala některé železniční stanice.

Developerské společnosti Skanska Residential v roce 2024 podle výroční zprávy klesl čistý zisk o téměř 42 procent na 157 milionů korun. Tržby společnost zvýšila oproti roku 2023 zhruba o 14 procent na 1,8 miliardy korun. Skanska Residential nespadá pod stavební skupinu Skanska. V roce 2014 se oddělila a nyní patří přímo pod švédský koncern.

Předseda představenstva Skanska Residential Petr Michálek ve výroční zprávě uvedl, že na prodejích společnosti se pozitivně projevilo oživení na pražském trhu. Skanska Residential loni zahájila výstavbu bytů v nové etapě projektu Albatros v pražských Kbelích či začala s výstavbou bytů v Malešicích. Zároveň dokončila první etapu v Modřanském cukrovaru a ve třetí etapě Albatros Kbely.

Skanska je jednou z největších stavebních a developerských společností v České republice. Spadá pod Skanska Central Europe, která kromě firem z ČR a Slovenska zároveň sdružuje ještě dceřiné společnosti z Polska. Švédská Skanska loni celosvětově zvýšila zisk o 78 procent na 5,8 miliardy švédských korun (12,8 miliardy Kč). Tržby jí vzrostly o 13 procent na 117 miliard švédských korun (259 miliard Kč).

Zdroj: ČTK

remspace

V pražském Karlíně dnes začala stavba čtvrti Nový Rohan od společnosti J&T Real Estate. Dělníci nejprve postaví tři bytové domy, které by měl developer dokončit začátkem roku 2028. Náklady na první etapu přesáhnou miliardu korun, celková investice do výstavby čtvrti přesáhne 15 miliard korun. V budoucnu tam kromě zhruba 1000 bytů vzniknout také multifunkční budovy s kancelářemi, obchody a službami a následně také škola pro 900 žáků. J&T Real Estate o tom informovala v tiskové zprávě.

Přípravné práce na pozemcích započaly už vloni. Generálním dodavatelem stavby se stalo sdružení Metrostav-SIS, které tvoří společnosti Metrostav DIZ a Systémy SIS.

První tři bytové domy se budou jmenovat Prokop, Vincent a Barbora a připomínají jména českých a moravských patronů a svatých, která nesly zvony zabavené nacisty za druhé světové války z českých a moravských zvonic. Byly sváženy právě na Rohanský ostrov, odkud v roce 1942 odplouvaly do Hamburku. Na jejich památku byl odlit nový zvon vážící 9801 kilogramů, který bude v budoucnu zavěšen v městském parku Maniny v těsném sousedství čtvrti Nový Rohan.

Podle výkonného ředitele a místopředsedy představenstva J&T Real Estate Martina Kodeše se ještě před zahájením výstavby prvních domů prodalo 90 procent bytů. “Ceny se v této fázi pohybovaly přibližně mezi 173.000 a 257.000 korunami za metr čtvereční včetně DPH. Výše ceny se odvíjí zejména od dispozice bytu, jeho podlaží a orientace. Nejvyšší cenové hladiny dosahují prostornější jednotky ve vyšších patrech s výhledem na řeku, historické centrum nebo Pražský hrad,“ uvedl Kodeš.

Na výstavbě čtvrti spolupracují české architektonické ateliéry Loxia, Unit, Kaama, under-construction a slovinské studio Bevk Perović arhitekti. Za podobou domů Vincent a Prokop stojí ateliér Unit, dům Barbora navrhlo studio Kaama. Hlavním architektem, který zastřešuje rozvoj Nového Rohanu, je studio Loxia. J&T Real Estate plánuje na Rohanském ostrově stavět v pěti etapách. Dříve společnost uvedla, že jedna etapa by se měla stavět zhruba 2,5 roku.

Nynější území Rohanského ostrova bylo do první poloviny minulého století řečištěm, které bylo později zasypáno. Nově vzniklé plochy se využívaly k průmyslovým a skladovým účelům. Kromě J&T Real Estate tam staví také například novou čtvrť developer Sekyra Group. Nedaleko od Nového Rohanu buduje čtvrť Rohan City. Projekt by měl být hotov do roku 2035 a stát by měl přes 25 miliard korun.

J&T Real Estate je spřízněnou developerskou společností bankovního holding J&T Finance Group SE. Jejím majoritním vlastníkem je předseda představenstva realitní společnosti Dušan Palcr.

Zdroj: ČTK

remspace

Ministerstvo životního prostředí dalo zelenou dostavbě klíčového úseku dálnice D52 z Pohořelic k rakouským hranicím u Mikulova. Po téměř třicetiletém čekání na povolení prošel projekt kladným posouzením EIA, což představuje významný milník v dopravní infrastruktuře jižní Moravy. Výstavba prvního úseku by měla začít koncem příštího roku, celkové dokončení je plánováno na rok 2032.

Na briefingu u Dolních Dunajovic oznámili ministři Martin Kupka a Petr Hladík, že Ředitelství silnic a dálnic začne nyní usilovat o společné povolení, které spojí územní rozhodnutí se stavebním povolením. Podle M. Kupky se podařilo vyhovět většině odpůrců projektu, i díky novým zákonům, které omezují možnost odvolání. Dostavba má ulevit Mikulovu od nadměrné kamionové i turistické dopravy. Zatímco první úsek od Novomlýnských nádrží k hranicím se začne stavět nejdříve, o podobě úseku přes samotné nádrže se stále jedná. Ministerstvo stanovilo 96 podmínek pro ochranu přírody a obyvatel.

Po dokončení má D52 navázat na rakouskou dálniční síť vedoucí až do Vídně, čímž vznikne důležité mezinárodní spojení.

Zdroj: ČTK

remspace

Zájem o mikrobyty, tedy bytové jednotky o velikosti 16 až 30 m², v Česku ve druhém čtvrtletí letošního roku výrazně stoupl. Podle analýzy portálu Sreality vzrostla poptávka meziročně o 56 %. Hlavním důvodem je rostoucí nedostupnost klasického bydlení, kvůli které lidé stále častěji sahají po nejlevnějších variantách na trhu. Mikrobyty se na trhu udržují jen krátce — průměrně byly inzerovány méně než dva měsíce, což je ze všech typů bytů nejkratší čas. Ve srovnání s loňským rokem se jejich doba inzerce snížila dokonce o 41 %. Průměrná cena bytů v Česku vzrostla meziročně o 16 % a aktuálně dosahuje 81 117 Kč za m². V hlavním městě je situace ještě výraznější, ceny zde stouply o 12 % na 141 338 Kč za m².

Tempo růstu cen se podle odborníků drží stabilně. V první polovině roku se meziroční nárůst nabídkových cen pohyboval mezi 16,5 a 17,7 %. Největší zdražení zaznamenaly Moravskoslezský kraj (+26 %), Ústecký kraj (+24 %) a Královéhradecký kraj (+22 %). Naopak nejmenší nárůst eviduje Liberecký kraj (+9 %). Podle analýza platformy FérMakléři starší byty ve velkých městech meziročně zdražily o 27 % a mezikvartálně o 7 %. Průměrná cena za metr čtvereční dosahuje 77 343 Kč, přičemž největší cenový růst byl zaznamenán v Ústí nad Labem a Ostravě — tedy ve městech s dosud nejlevnějším bydlením.

Zdroj: ČTK

remspace