Panelová sídliště potřebují revitalizaci

Přibližně třetina Čechů dnes žije na panelových sídlištích, přičemž v Praze je to dokonce takřka polovina jejích obyvatel. Poptávka po modernizaci, respektive revitalizaci sídlišť proto nijak překvapivě roste.

Jak se dají sídliště udržitelně rozvíjet, adaptovat na změnu klimatu a jak v nich budovat komunitní život byla tématy dalšího dílu ze série přednášek Rethink Architecture, kterou spolupořádají Rethink Architecture Institute, Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) a Centrum architektury a městského plánování CAMP.

„Sídliště představují velké téma, které bude vždy ve společnosti rezonovat. I když se zdá, že jsou paneláky výdobytkem bývalého východního bloku, není to zdaleka pravda. V poničené Evropě se po druhé světové válce stavěly panelové domy v mnoha zemích – ve Francii, v Německu, dokonce i ve Velké Británii,“ říká Simona Kalvoda z CZGBC. Konkrétně v Česku ovšem proběhla na sídlištích v 90. letech minulého století rozsáhlá privatizace. Výsledkem je, že vlastnictví domů a pozemků je velmi roztříštěné, což se mnohdy ukazuje jako zásadní problém při revitalizaci sídlišť.

Rozvoj i úpadek

Většina sídlištních budov prošla během let různými upravami, domy byly především zatepleny a prodloužila se jejich technická životnost. „Tím, že se to dělo hromadně, vytratil se prostor pro kreativní práci s budovami,“ tvrdí Filip Tittl, spoluzakladatel architektonicko-urbanistického ateliéru unit. Přesto mají česká sídliště, na rozdíl od těch v západní Evropě, řadu pozitiv – v drtivé většině se z nich nestala ghetta a stále v nich nalezneme sociálně relativně bohaté prostředí.

Jednotlivá sídliště ale čelí velmi odlišným výzvám. Zatímco někdy jde o velmi atraktivní lokality, to se týká hlavně Prahy, v regionech bojují některá místa s dramatickým úpadkem. Kvalitní městské lokality pro bydlení by podle Filipa Tittla měly splňovat pět základních požadavků. Patří mezi ně vyšší hustota zástavby a dostatek zeleně. Tyto dvě charakteristiky sídliště většinou splňují. Neplatí to ale u dalších požadavků, jako je kvalita veřejných prostranství, různorodý typologický mix, tedy kombinace pracovních příležitostí, bydlení a služeb, a nefunguje u nich ani urbanistická struktura, odpovídající potřebám plánování a údržby. „Je potřeba společenského konsenzu na budoucím vývoji a dlouhodobé vizi. Optimální je řešit sídliště vcelku jako sociologický fenomén,“ je přesvědčen Filip Tittl.

Urbanistika a ekologie

Základní témata proměny sídlišť by měla zahrnovat několik kroků. Tím prvním je nastavení struktury území a hlavně odpovědnosti – musí být jasné, co komu patří a kdo se o co stará. Následuje stanovení náplně veřejných prostranství. V lokalitě by mělo být zřejmé, kde je hlavní náměstí, kde jsou parkové plochy a kde například hřiště. Je potřeba nastavit pravidla pro soukromé a sdílené prostory. Zde se otevírá prostor pro iniciativu zdola.

Na sídlištích nalezneme řadu objektů, které se již nevyužívají a chátrají, často jde třeba o opuštěnou samoobsluhu. Tyto objekty lze transformovat a vdechnout jim nový život. Nutné je také doplnit veřejnou vybavenost, provést optimalizaci uličních profilů a technické infrastruktury. A v neposlední řadě doplnit sídliště o modrozelenou infrastrukturu, tedy síť prvků budovaných v souladu s přírodou, které ve městech napomáhají řešit urbanistické a klimatické problémy. V tomto ohledu mají sídliště velký potenciál, zejména v nakládání s dešťovou vodou.

Nový Lískovec jako vzor

Příkladem zdařilé revitalizace sídliště je Nový Lískovec. Jde o městskou část na západě Brna se zhruba 11 000 obyvateli. Proměna tamního sídliště započala v roce 2002. „Panelové domy byly až třicet let staré a značně zanedbané. Městská část vlastnila na sídlišti asi tisícovku bytů. Naším cílem bylo zajistit nízkoenergetické a kvalitní bydlení,“ popisuje projekt starostka Nového Lískovce Jana Drápalová. Dodává, že díky kvalitnímu zateplení se loni v třípokojovém bytě platilo ročně za vytápění 6 000 Kč.

Nešlo ale jen o zateplení. Domy byly kompletně modernizovány. Následně se začalo s revitalizací veřejných prostor. Z nevyužívané výměníkové stanice vzniklo komunitní centrum, vybudován byl park s vodní nádrží, která sbírá dešťovou vodu ze střech okolních domů, postavila se sportoviště, byl obnoven historický lesopark a v plánu je ještě centrální náměstí.

SF/pb

 

Hlavní partneři

Partneři