Bude začátek roku 2024 pro českou ekonomiku momentem nádechu?

V rámci posledních pár let si česká ekonomika prošla světovou pandemií, energetickou krizí i blízkou válkou. Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy bychom stěží hledali období, které by pro nás bylo takto složité. „Na covid první reagoval investiční trh. První dopady byly vidět u obchodních center a maloobchodů, během covidu byly zavřené, pak přišly zvýšené finanční náklady i ceny. Došlo k segmentaci, kdy zejména kvalitní budovy v centru investoři i nájemci ocenili, ten nájem tam rostl signifikantním tempem, nicméně v širším centru u starších budov nájem stagnoval,“ řekl Matěj Hrubý, business development manager ve společnosti Penta Real Estate.

Co se týče kancelářského trhu, jedná se o zajímavý vývoj, který blíže objasnil Josef Stanko, datový analytik a poradce se zaměřením na pražský kancelářský trh ve společnosti Colliers. „Před covidem byly kanceláře výkladní skříní investorů,“ vysvětlil. V počátcích covidu média strašila, že kanceláře už nebudeme potřebovat, ale to se nevyplnilo – náš kancelářský trh je stabilní, před covidem jsme měli 4% neobsazenost, dokonce byla potíž pro firmy je sehnat, s nástupem covidu se přešlo na home office, pak se začalo vracet k hybridnímu systému. Dnes většina velkých firem vyžaduje systém 60/40, vídáme, že některé firmy se snaží zaměstnance do kanceláří vracet. Projevilo se to na prostorech, které firmy pro své zaměstnance poptávají. Je znát, že firmy šetří místem, snaží dělat kanceláře efektivní, přetvořit je na kreativní či sociální hub, investuje se do fit outů.

Ale nejzajímavější fenomén poskytl český rezidenční trh, který se zachoval jinak, než všichni očekávali. Existovalo mnoho prognóz v souvislosti s výkyvy, na které jsme nebyli připravení. Na počátku covidu se čekal propad, nicméně nastal opak. „Kladl jsem si otázky, proč tomu tak bylo – snažím se na to dívat logickým pohledem toho, kdo je účastníkem trhu,“ vysvětlil Milan Roček, spoluautor a provozovatel analytického portálu Dataligence. „Náš trh je obecně trh laiků, kteří jsou významně ovlivnitelnější a jejich chování je více nepředvídatelné, než u profesionálů na burze.“

Jedním z faktorů, které přispěly k motivaci domácností nakupovat nemovitosti i za dob krize, je v Česku stálý stav napjatého trhu práce. „Ať se děje, co se děje v ekonomice, nebojíme se, že bychom neměli práci. To tlumí problematičnost toho vývoje. Vcházeli jsme do situace s určitým nárazníkem – v průběhu všech těch šoků byl jeden ze známých důvodů, proč česká ekonomika nerostla, šetrné chování domácností. Nicméně bylo by šetrnější, nebýt napětí na pracovním trhu, “ připojil do diskuze ekonom Michal Skořepa, člen analytického týmu České spořitelny a autor i spoluautor knih ze světa ekonomie a financí.

„Rok 2023 by se dal charakterizovat jako pozvolné rozmrzání, v transakcích realitního trhu můžeme vidět trend mírného růstu, zvykli jsme si na současnou situaci a snažíme se chovat se normálně. Nejvíce se loni prodalo rodinných domů, hned za tím jsou paneláky, významně rostou i novostavby,“ uvedl svou prezentaci Milan Roček.

V současné chvíli jsou ceny pořád relativně vysoké. Matěj Hrubý uvedl, že ozdravný proces, ve kterém se snížily ceny secondhand trhu, je za něj logický, myslí si, že ve světle energií cenový gap zůstane vyšší. Z hlediska rezidenčního trhu jsou Penta Real Estate optimističtí, existují skupiny obyvatel, které prostředky mají, a dle jejich slov poptávka ožívá.

O situaci kancelářského trhu promluvil Josef Stanko. „Důsledkem posledních let bylo zdražení materiálů i práce. Rozvoj trhu brzdí komplikovaný povolovací proces, na který je napojená i výstavba. Zdražila se práce a stavební materiály, vyrostly i nájmy, hlavně v nových či rekonstruovaných projektech. Náš trh má aktuálně výrazně nižší neobsazenost než ostatní hlavní města, výrazně – my jsme na 7 %, většina hlavních měst Evropy je na dvoumístných číslech.“

Jakub Kodr ze společnosti CTP zmínil, že by Česko mělo očekávat zvýšení nájmů kvůli zpřísnění odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Toto zpřísnění má tlačit více na výstavbu na brownfieldech, která je ale často zkomplikovaná nedostatečnou dopravní infrastrukturou.

Že nemáme čekat výrazné poklesy cen nemovitostí potvrzuje i Lukáš Kovanda. Určitě ale omezení či snížení hypoték přispěje k ochlazení trhu. ,,Nicméně inflace jde dolů, mimo jiné vlivem mezinárodních faktorů. Čekáme stabilizaci ekonomických dopadů války. Leden 2024 bude z hlediska inflace zlomový, za minulý rok jsme citelně pod úrovní inflačního cíle ČNB, celoroční inflaci čekáme zhruba 3 %. Také se domníváme, že v letošním roce budeme směřovat k normální úrovni úrokových sazeb.”

V tomto roce bude geopolitickou událostí číslo jedna volba amerického prezidenta. Pokud se jím stane
opětovně Donald Trump, tak to podle řečníků konference nebude mít pozitivní dopad. „Je to problém prvního řádu. Ať už Donald Trump vyhraje, nebo prohraje, důsledky voleb mohou ekonomiku USA rozkymácet. A pokud místní firmy, či domácnosti znejistí, vedlo by to ke snížení spotřeby, investic, což následně zbrzdí růst USA. A to by při velikosti ekonomiky mělo dopad i na zbytek světa,” řekl Michal Skořepa. Podle Lukáše Kovandy můžeme v případě opětovného zvolení Donalda Trumpa očekávat zhoršení bezpečnostní situace, neboť se D. Trump nechystá dále nabízet vojenskou pomoc Ukrajině.

Vzhledem k obtížnému financování můžeme očekávat odložení některých kancelářských projektů. Pravděpodobně se budou dokončovat pouze malé jednotky, přičemž je možné, že neobsazenost ještě
klesne a cena půjde nahoru. Z toho vyplývá, že firmy hledající nové prostory nebudou mít kam jít, a zahraniční firmy nebudou Prahu ani nadále zvažovat.

remspace